ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak letos ušetřit na dani a odvodech u přivýdělku na „vedlejšák“

  • 13
Řada lidí se snaží vylepšit domácí rozpočet přivýdělkem. Jednou z možností je vydělat peníze samostatnou vedlejší výdělečnou činností. Touto formou si v praxi přivydělávají i zaměstnanci, penzisté nebo studenti. Jaká daňová pravidla platí pro ty, kdo si přivydělávají na „vedlejšák“ a jak je to s odvody, přibližuje daňová poradkyně.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost musí vyplňovat daňové přiznání k dani z příjmu a přehledy pro Okresní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu.

Hledáte lépe placenou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz.

„Za zaměstnance přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně, ale sami si musí podat daňové přiznání, jehož nedílnou součástí je potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele,“ říká daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jaké jsou výhody „vedlejšáku“

Sociální pojištění a zdravotní pojištění se při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti počítá ze skutečného vyměřovacího základu. Nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Skutečným vyměřovacím základem u „vedlejšáku“ je polovina daňového základu. Při nižším hrubém zisku se tudíž zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění méně než při výkonu hlavní činnosti.

„Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností nemusí během roku platit zálohy na zdravotní pojištění, doplatí ho jednorázově za celý rok podle dosaženého skutečného zisku,“ dodává Gabriela Ivanco.

Kdy se vůbec neplatí sociální pojištění

Při hrubém zisku do limitu se sociální pojištění z vedlejší činnosti vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2022 se přitom limit pro neplacení sociálního pojištění zvyšuje z loňských 85 058 korun na letošních 93 387 korun. Oproti loňskému roku tak lze mít vyšší příjem a neplatit sociální pojištění.

„Například při uplatnění 60% výdajového paušálu je možné mít v roce 2022 roční příjem 232 500 korun a sociální pojištění se nebude platit, protože hrubý zisk bude v takovém případě činit 93 000 korun,“ vypočítává daňová poradkyně.

Platba pojistného = vyšší důchod

Pokud si však někdo přivydělává samostatnou vedlejší činností jen po část roku, pak se tento limit poměrně snižuje. A to v závislosti na počtu měsíců výkonu vedlejší činnosti. Proto například při hrubém zisku za šest měsíců ve výši 75 000 korun se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti již platí. Limitem pro neplacení sociálního pojištění je v takovém případě částka 46 692 korun (93 387/12 = 7 782 krát šest měsíců výkonu vedlejší činnosti = limit 46 692 korun).

Podnikajícím zaměstnancům, kteří platí sociální pojištění nejenom ze zaměstnání, ale i právě z podnikání, protože mají hrubý zisk nad limit, se pro budoucí výpočet starobního důchodu hodnotí příjmy ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti. Budou mít tedy vyšší státní důchod.

Penzisté a daň z příjmu

V ročním daňovém přiznání se uplatní vždy sleva na poplatníka ve stejné výši, bez ohledu na další okolnosti. V roce 2022 činí sleva na poplatníka 30 840 korun, oproti roku 2021, kdy tato sleva činila 27 840, se tak zvýšila o 3 000 korun.

Jak se zvyšuje sleva na poplatníka
202020212022
24 840 Kč27 840 Kč30 840 Kč

Základní sleva na poplatníka je stejná i při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Nárok na slevu na poplatníka mají i podnikající starobní důchodci. „V roce 2022 nezaplatí podnikající penzisté stejně jako ostatní OSVČ nic na dani z příjmu až do hrubého ročního zisku ve výši 205 600 korun,“ poznamenává Gabriela Ivanco.