Spoluvlastnictví není žádnou výjimkou ani u nemovitých věcí. A často jde i o drobné podíly typicky u vlastnictví části lesa, louky nebo pole. Ne každý ale ví, že finanční úřady uplatňují odlišné přístupy při stanovení daně u nemovitostí, které se přiznávají jednotně, tedy jako celek, a těch, u nichž se podává přiznání jen za určitou část. Což značí podíl.
„Obecně vlastníci nemovitých věcí neplatí daň z nemovitosti, která nepřesahuje 50 korun. Přičemž tato hranice pro odpuštění daně se vztahuje na součet za všechny nemovitosti nacházející se v jednom kraji,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Výhra v tombole se daní jinak než třeba ze sázení na fotbal. Víme, jaké jsou rozdíly |
Pokud daný člověk vlastní nemovité věci ve více krajích, pak se posuzují zvlášť za každý krajský územní celek. Spoluvlastník pak podává daňové přiznání k dani z nemovitých věcí pouze za svůj podíl. A platí daň jenom za svoji část, tedy svůj podíl.
Daňové minimum 90 korun pro spoluvlastnictví
A pozor. „U spoluvlastnictví platí minimální platba na dani za přiznaný podíl ve výši 90 korun ročně,“ upozorňuje Weiss.
To znamená, že někteří spoluvlastníci zaplatí na dani z nemovitosti víc, než jim stanoví pro dané území platný koeficient. Podle Weisse může jít typicky o případy vlastnictví části lesa, zahrady nebo přístupové komunikace.
„Stává se, že některým spoluvlastníkům vyjde daň například 45 korun, ale finanční úřad jim předepíše daň ve výši 90 korun. To, pokud svůj podíl přiznávají samostatně, nikoli jako celek,“ uvádí poradce na příkladu.
Nastavení daňového limitu u spoluvlastnických podílů vysvětluje Patrik Madle, vedoucí tiskového oddělení Finanční správy ČR (FS ČR), především větší pracností daňové správy spoluvlastnických podílů. A jak poukazuje, jsou tu i další důvody. „Toto opatření má zároveň zamezit účelovému snižování daně v případě nemovitých věcí ve spoluvlastnictví,“ říká mluvčí.
Jde například o situace, kdyby celková daň za pozemek ve spoluvlastnictví dvou osob činila 80 korun a každý ze spoluvlastníků by si přiznal svůj spoluvlastnický podíl na pozemku ve výši 40 korun. Pokud by se neuplatnila minimální daň 90 korun, pak by došlo k tomu, že ani jeden ze spoluvlastníků nakonec nezaplatí daň, protože by u každého z nich činila méně než 50 korun.
Jak zjistím výši daně z nemovitosti? Poradíme, jak ji spočítat a kde najít koeficienty |
„Zákonodárce ovšem respektuje, že placením daně za spoluvlastnické podíly si často spoluvlastníci řeší složité vzájemné vztahy, proto je třeba tuto možnost v zákoně připustit,“ vyjasňuje Madle s tím, že s rozhodnutím spoluvlastníků hradit daň individuálně za příslušný spoluvlastnický podíl je však spojena minimální výše daně 90 korun.
Výhodné je nemovitost přiznat jako celek
Přesto existují možnosti, jak se vyššímu zdanění vlastněného podílu nemovitosti vyhnout. A to tak, že se spoluvlastníci nemovitosti dohodnou a daňové přiznání podá jeden z jejich zástupců.
„Pak se uplatňuje i zmíněné daněprosté minimum 50 korun. A při jeho nedosažení finanční úřad daň k úhradě ani nepředepíše a poplatník ji neplatí,“ říká Vladimír Weiss.
Podle Patrika Madleho chce zákon těmito opatřeními přimět spoluvlastníky nemovitostí k tomu, aby podávali přiznání společně, nikoli jen za svůj podíl. A tím dojde ke snížení administrativy spojené s agendou kolem daně z nemovitosti. „Zákon proto motivuje k postupu, kdy za nemovitou věc vlastněnou více spoluvlastníky platí daň společný zástupce,“ potvrzuje.
Zároveň připomíná, že pokud spoluvlastník přizná daň za svůj spoluvlastnický podíl a zároveň má ve vlastnictví i jiné nemovité věci a celková daň z pozemků nebo ze staveb a jednotek přesáhne 90 korun, tak se minimální výše daně za spoluvlastnický podíl nepoužije.
Pro lepší pochopení přidává i příklad, kdy poplatník přiznává pozemek za svůj spoluvlastnický podíl, u kterého je daň 25 korun. Zároveň přiznává i pozemek, u kterého vyšla daň 1 000 korun, pak zaplatí na dani za tyto pozemky celkem 1 025 korun.
