Ideální způsob optimalizace daní pro majitele firem (tedy pro právnické osoby) je zaměstnat své rodinné příslušníky. Dohoda o provedení práce skrývá mnoho výhod. Úvazek do 10 tisíc korun měsíčně a 300 hodin za rok nevyžaduje platbu sociálního a zdravotního pojištění. Pouze musí zaměstnaný příbuzný zaplatit 15procentní daň z příjmů. Firma by ovšem z čistého zisku zaplatila daň z příjmů 19 procent.
„Podnikatel může navíc svému příbuznému a zároveň zaměstnanci hradit vzdělávání, odborné a jazykové kurzy, které souvisejí s činností firmy. Může mu nabídnout řadu benefitů, například příspěvky na kulturní a sportovní akce nebo stravenky, z nichž má 55 procent ceny daňově uznatelných. Totéž platí o nedaňovém nákladu až 20 tisíc korun v podobě příspěvku na dovolenou,“ říká poradkyně Blanka Štarmanová.
Podnikatel také může zaměstnanci poskytnout firemní vozidlo k soukromým účelům a přidanit jedno procento z pořizovací ceny vozu. V neposlední řadě mu lze přispívat na životní a penzijní připojištění.
Podíl spolupracující osoby může být až 50 procent
Zaměstnat manžela, manželku či registrovaného však mohou pouze majitelé firem - s. r. o. nebo jiné korporace. Živnostník, tedy osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ), se svým manželem či manželkou pracovní poměr uzavřít nemůže. Má ale k dispozici institut spolupracující osoby. Rozdělením příjmů a výdajů na svého partnera si mnozí z nich výrazně sníží daňovou povinnost.
Paušál, nebo náklady?Letos se mnohým živnostníkům vyplatí změna, zejména těm, kteří mají malé děti  |
„OSVČ si už zvykly, že společně s výdajovými paušály nemohou uplatnit slevu na manželku ani na dítě. A stejně smířlivě přistupují i k případné platbě zvýšené solidární daně (ta se platí, pokud je dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti vyšší než téměř 1 250 000 korun). S pomocí institutu spolupracující osoby je však všechno jinak,“ říká Blanka Štarmanová.
Spolupracující osoba totiž podnikateli umožňuje rozdělit příjmy a výdaje na manželku, partnera nebo na dítě, které dokončilo povinnou školní docházku, a tím se zbavit hrozby placení solidární daně. Dále může spolupracující osoba využit slevu na dítě v základní výši 13 404 korun, přestože podnikatel uplatňuje výdajový paušál a na slevu sám nárok nemá.
Podmínkou instituce spolupracující osoby je, že žije ve společné domácnosti a podílí se na podnikání, dejme tomu v administrativě nebo účetnictví. Není však podmíněna sňatkem. Rovnocenný podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích pak nesmí překračovat v úhrnu 30 procent, v případě manžela či manželky 50 procent.
Částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, může být nejvýše 180 tisíc korun za zdaňovací období (u manžela/ky je to 540 tisíc korun) a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 tisíc korun (pro manžela/ku opět platí vyšší částka 45 tisíc korun).
Nezapomeňte zavolat na finanční úřad
Spolupracující osoba, například manželka, nepotřebuje živnostenské oprávnění, ale pro daňové účely je stejně považována za OSVČ, a tak musí podat daňové přiznání. „V něm uvede rozdělené příjmy a výdaje ze společného podnikání a využije slevu na poplatníka 24 840 korun. Tím manželé získají stejnou úlevu, jako by podnikatel využívající výdajové paušály mohl uplatnit slevu na manželku. Stejně může postupovat i pár, který nežije v manželském svazku,“ srovnala Blanka Štarmanová z TaxVision.
Budoucnost důchodůSpočítáno: Tisíce živnostníků dostanou v důchodu pouhou almužnu  |
Institut spolupracující osoby je výhodný především pro páry, kdy jeden podniká a druhý nemá žádné své zdanitelné příjmy. Například pobírá starobní důchod, příspěvek v mateřství, je nezaměstnaný nebo studuje. V takovém případě se spolupracující osoba daní jako při vedlejší pracovní činnosti a nevzniká jí povinnost, alespoň v prvním roce, platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
„Status spolupracující osoby je třeba oznámit finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení při zahájení spolupráce. Je tedy vhodné tuto záležitost řešit s dostatečným předstihem a ideálně po poradě s daňovým poradcem,“ upozornila Blanka Štarmanová.
Příklad
Pan Karel podniká jako počítačový grafik a za rok 2014 vykázal příjmy 1 300 000 korun. Při výpočtu daní využívá výdajový paušál 60 procent. Žije ve společné domácnosti s manželkou a synem. Manželka pobírala celý rok 2014 rodičovský příspěvek.
1. Kolik pan Karel zaplatí na daních bez využití spolupracující osoby?
- příjmy: 1 300 000
- výdaje: 60 % - 780 000
- základ daně: 520 000
Může uplatnit ještě další slevy na dani (hypotéka, životní a penzijní připojištění, dary, pokud jsou). Pro zjednodušení předpokládejme, že nejsou a daň ve výši 15 % tedy činí 78 000 Kč. Dále odečteme základní slevu na poplatníka 24 840 Kč. Daň vyjde 53 160 Kč. Na zdravotním pojištění (ZP)zaplatí pan Karel 35 100 Kč, za sociální pojištění 75 920 Kč.
2. Kolik pan Karel ušetří při rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu - manželku, která se mu stará o administrativu a účetnictví.
Rozdělí příjmy například na 20 %, to znamená, že na manželku připadá příjem 260 000 a výdaje 156 000.
Manželka: základ daně 104 000 Kč, 15% daň se rovná 15 600 Kč, po odečtení slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč vyjde daň nulová. Dále uplatní daňový bonus na dítě 13 404 Kč a finanční úřad jí vrátí přeplatek ve výši daňového bonusu. Sociální pojištění (SP) neplatí žádné vzhledem k vedlejší činnosti a výši příjmů, zdravotní pojištění pak ve výši 7 020 Kč.
Manžel: základ daně 416 000 Kč (příjmy 1 040 000 Kč minus 60% výdajový paušál), 15% daň se rovná 62 400 Kč, po uplatnění slevy na poplatníka je výsledné daňové zatížení 37 560 Kč. Na zdravotním pojištění zaplatí 28 080 Kč, za sociálním 60 736 Kč.
Výsledek: na ZP se neušetří, na SP se ušetří 15 184 korun, na dani pak 29 004. Celkem je tedy úspora v případě spolupracující osoby 44 188 korun.
