Finanční úřad, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení. Tři instituce, se kterými si každý podnikatel a OSVČ dřív nebo později vytvoří vztah tak blízký, že by se bez něj radši obešel. Jenže co naplat, daně, zdravotní a sociální pojištění se odvádět musí, a s úředníky budete za dobře hlavně tehdy, když budete platit správné částky ve správných termínech.
Paušální daň musí být zaplacena do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění mají delší lhůtu – jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne měsíce následujícího.
Co ale dělat v případě, že sice máte dobrou vůli splnit literu zákona, ale chybička se vloudí? Jak postupovat, když zaplatíte v jednom měsíci dvakrát, pošlete víc peněz nebo si po změně pojišťovny nezměníte trvalý příkaz?
Co se v článku dozvíte: |
Paušální daň (nebo záloha) zaplacená dvakrát
Když finančnímu úřadu pošlete víc peněz, než poslat máte, není to tak velký problém. Paušální daň musí být zaplacená k 20. dni v měsíci, když ji ale pošlete dvakrát, peníze se nikam neztratí. „Platba navíc zůstává na osobním daňovém účtu OSVČ. Obvykle bývá použita na úhradu následující paušální zálohy,“ vysvětluje Michal Rychtera, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob Finančního úřadu pro Prahu.
Pokud tedy zaplatíte „paušál“ dvakrát v jednom měsíci, dělat nemusíte vůbec nic. Prostě vynecháte platbu další měsíc. Pokud byste peníze chtěli raději vrátit (a příští měsíc je uhradit znovu), i to je možné. Platbu vám úřad vrátí, když o to požádáte. Obdobné je to u záloh mimo paušální režim.
Poslali jste daň jinam?
Může se ale také stát, že platbu pošlete jinam. Jak se postupuje v takovém případě? Záleží na tom, zda jste poslali na správný účet, ale například se špatným variabilním symbolem, nebo skončila na účtě úplně jiného subjektu. Podle Rychtery vás úřad upozorní, když zjistí nejasnou nebo nedostatečně identifikovanou platbu.
Jako variabilní symbol se u OSVČ používá DIČ (daňové identifikační číslo), ale bez počátečního CZ. U fyzických osob to bývá většinou rodné číslo. Pro placení daní existují dále různá předčíslí podle toho, jaký typ daně platíte. U daně z příjmů fyzických osob je to 721, u paušální daně 2866. Další předčíslí u nejběžnějších typů plateb najdete v následující tabulce:
| Typ platby | Předčíslí |
|---|---|
| Daň z přidané hodnoty | 705 |
| Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání | 721 |
| Daň z příjmů právnických osob | 7704 |
| Paušální daň | 2866 |
| Správní poplatky | 3711 |
A konečně se číslo účtu mění podle toho, o jaký kraj a krajský finanční úřad jde. Kód banky je ve všech případech 0710 – Česká národní banka.
| Finanční úřad | Číslo účtu (bez předčíslí) | Kód banky |
|---|---|---|
| Hlavní město Praha | 77628031 | 0710 |
| Středočeský kraj | 77628111 | 0710 |
| Jihočeský kraj | 77627231 | 0710 |
| Plzeňský kraj | 77627311 | 0710 |
| Karlovarský kraj | 77629341 | 0710 |
| Ústecký kraj | 77621411 | 0710 |
| Liberecký kraj | 77628461 | 0710 |
| Královéhradecký kraj | 77626511 | 0710 |
| Pardubický kraj | 77622561 | 0710 |
| Kraj Vysočina | 67626681 | 0710 |
| Jihomoravský kraj | 77628621 | 0710 |
| Olomoucký kraj | 47623811 | 0710 |
| Moravskoslezský kraj | 77621761 | 0710 |
| Zlínský kraj | 47620661 | 0710 |
Poslali jste peníze na cizí účet?
Co když ale peníze určené pro finanční úřad pošlete úplně jinam, ne pouze bez variabilního symbolu nebo se špatným předčíslím?
V tom případě částka nedorazí finančnímu úřadu a dostanete se s platbou do prodlení. Za to vám hrozí podle zákona sankce, přesněji řečeno k záloze zaplatíte ještě úrok z prodlení. Jeho výši stanoví zákon a v některých případech může být dlužníkovi odpuštěn. Podle Rychtery je třeba k tomu posoudit a zohlednit konkrétní podmínky.
Finanční úřad může úrok z prodlení prominout, ale jen za splnění určitých podmínek.
Jak získat zpět peníze poslané na špatný účet?
Splést si číslo účtu není úplně snadné. Pokud se totiž přepíšete v jedné číslici, je pravděpodobné, že účet s takovým číslem ani neexistuje. Čísla účtů mají totiž svá pravidla – podobně jako rodná čísla, která musejí být dělitelná 11. Existují i další mechanismy, jak chybné platbě zabránit nebo dosáhnout jejího vrácení. Záleží, jak daleko se vaše peníze dostanou:
- Na neexistující účet: Platba poslaná na neexistující účet se vám sama vrátí, resp. ji v online bankovnictví uvidíte jako zaplacenou a vrácenou zpravidla do 24 hodin.
- Chyba zjištěná při rekapitulaci: Když se ale opravdu „trefíte“ do čísla existujícího účtu, máte v online bankovnictví šanci si toho všimnout při rekapitulaci platby ještě před jejím odesláním. Při ní bývá vidět jméno nebo název vlastníka účtu, některé bankovní aplikace navíc zobrazí varování, že odesíláte platbu na nový účet.
- Při odložené nebo okamžité platbě: Pokud ale peníze na špatný účet opravdu odejdou, není jejich vrácení na ten váš úplně snadné. Bez problémů to lze udělat jen tam, kde jste zvolili odloženou platbu. Naopak při okamžité platbě nastává problém – peníze vám musí vrátit adresát, nikoli banka.
- Když peníze opravdu odejdou: Situaci je dobré začít řešit se svou bankou – ta za vás po vyplnění příslušného formuláře kontaktuje adresáta a o vrácení peněz ho požádá.
- Žádost o osobní údaje adresáta: Když se vám platba ani poté nevrátí, můžete se na banku obrátit s žádostí o poskytnutí osobních údajů adresáta. K tomu, aby vám je sdělila, musíte prokázat svůj oprávněný zájem – například výpis z účtu, ze kterého vyplývá, že jste peníze opravdu poslali. Poté můžete adresáta kontaktovat sami nebo si na to vzít právníka.
- Když adresát nereaguje: V krajním případě, pokud by adresát nereagoval, přichází v úvahu trestní oznámení nebo žaloba za bezdůvodné obohacení.
Podat přiznání k dani už v lednu se vyplatí jen někomu. Nevýhoda je s přehledy OSVČ |
Přeplacení zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení
Velmi podobně jako u přeplacení zálohy na daň nebo „paušálu“ to funguje i v případě, že přeplatíte platbu zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení. Přeplatek se nevrací automaticky, ale může být použitý například na starší nedoplatek. Proto je nejlepší, jakmile platbu navíc zjistíte, kontaktovat pojišťovnu nebo správu sociálního zabezpečení a na použití přeplatku se s nimi domluvit.
Zádrhel může nastat v případě, když změníte zdravotní pojišťovnu, ale zapomenete si změnit trvalý příkaz. Peníze tak posíláte nadále své staré pojišťovně, zatímco ta nová u vás eviduje dluh. Co dělat v takovém případě?
Změna zdravotní pojišťovny a starý trvalý příkaz
Rozhodně nespoléhejte na to, že zdravotní pojišťovny si platbu přepošlou mezi sebou. „Pojišťovna nikdy nepřeposílá případný přeplatek jiné zdravotní pojišťovně (i když k ní klient přešel od VZP), ale vždy jej řeší s pojištěncem. Hrazení záloh totiž může vyrovnávat případné starší nedoplatky, nebo být použito v souvislosti s podáním Přehledu OSVČ, ze kterého by byl evidován nedoplatek pojistného,“ vysvětluje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Termín přiznání k dani z nemovitosti se letos posouvá na 2. února. Koho se týká? |
Pojišťovny proto doporučují kontaktovat je ihned poté, co si chybu uvědomíte. Vznik „přeplatku“ u vaší bývalé pojišťovny zas až takový problém není, pojišťovna vám ho vrátí. U VZP je to podle Plívové do jednoho měsíce od zjištění přeplatku.
Zato u nové pojišťovny vám zatím může vzniknout dluh. Zdravotní pojišťovny si příjem záloh a úhradu pojistného hlídají, takže když se peněz od vás nedočkají, v první řadě vás budou kontaktovat. Použít k tomu mohou datovou schránku, e-mail či SMS zprávu. Jak zdůrazňuje Plívová, zde je důležité, aby pojišťovna měla vždy k dispozici vaše aktuální kontaktní údaje. Když je změníte, měli byste ji informovat do 8 dnů. Je to nejen zákonná povinnost, ale také způsob, jak se vyhnout nárůstu „dluhu z nepozornosti“, kdy se pojišťovně nepodaří vás kontaktovat a na chybu upozornit.
Jak je to se změnou zdravotní pojišťovny při paušálu?
Při hrazení záloh v paušálním režimu daně platíte jednu platbu, která zahrnuje jak zálohu na zdravotní a sociální pojištění, tak daň. Při změně pojišťovny zůstává účet pro platbu stejný, nic se pro vás nemění. „Změna zdravotní pojišťovny nemá vliv na paušální režim. Finančnímu úřadu se změna neoznamuje,“ ujišťuje Rychtera z Finančního úřadu v Praze.
Jak vysoké jsou minimální zálohy a paušální daň v roce 2026?
| 2025 | 2026 | Zvýšení o | |
|---|---|---|---|
| paušální daň (v tzv. prvním pásmu) | 8 716 Kč | 9 984 Kč | 1 268 Kč |
| sociální pojištění | 4 759 Kč | 5 720 Kč | 961 Kč |
| zdravotní pojištění | 3 143 Kč | 3 306 Kč | 163 Kč |
Zálohy pro OSVČ se z roku 2025 na 2026 opět skokově zvýšily, ale mělo by to tak být naposledy. Důvodem zvyšování odvodů je tzv. konsolidační balíček z roku 2023, který stanovil postupný procentuální nárůst částky, z níž se vypočítává sociální pojištění.
Informace o zálohách u vedlejší činnosti najdete přehledně v tomto článku:
Daně a zálohy pro OSVČ 2026: jaké jsou nové minimální částky od 1. ledna |
