Týká se to třeba těch, kdo pracují část roku na letní brigádě, nastoupí do práce po studiu, část roku jsou nezaměstnaní a přivydělají si ročně více než 15 tisíc korun.
Díky slevě na poplatníka, kterou si v plné výši 24 840 korun může uplatnit každý, i kdyby pracoval jen několik týdnů v roce, si totiž vypočtou přeplatek na dani z příjmů. Jak to funguje, přibližuje modelový příklad.
Důchod:
Lenka Pěkná má penzi 12 000 korun měsíčně. V tomto případě není třeba důchod uvádět do daňového přiznání. Roční penze až do výše 396 000 korun je totiž od daně z příjmů osvobozena. Tento limit se mění, je to 36násobek minimální mzdy. V praxi tak platí, že kdo měl v roce 2017 měsíční důchod nižší než 33 tisíc korun, v daňovém přiznání jej řešit nemusí. Ti, kdo mají penzi vyšší, uvedou částku, která limit přesahuje, jako příjem podle § 10 do Přílohy 2 daňového přiznání.
DANĚ 2017Vyplňte daňové přiznání pohodlně on-line, chytrý tiskopis počítá za vás Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE |
Kostýmy pro mažoretky:
Zákon povoluje výjimku u příjmů, které nazývá „ostatními příležitostnými“. Kdo si tímto způsobem ročně nevydělá více než 30 000 korun, nemusí z nich platit daně, ani je uvádět v daňovém přiznání. To, že Lenka ušila mažoretkám kostýmy, se do této kategorie dá zahrnout – šila sice kostýmů několik, ale byla to ojedinělá akce. Kdyby Lenka nakoupila všechny potřebné látky a galanterii, jistě by se po ušití cena vyšplhala mnohem výš než na 30 tisíc korun. Pak by musela všechny přijaté peníze do daňového přiznání uvést. Jako výdaj by pak uplatnila právě náklady na materiál a například i za energii.
Způsob, jaký Lenka s mažoretkami domluvila, je pro ni daňově výhodnější. Dívky si látky donesly samy a Lenka jim účtovala jen cenu za ušití. Protože se vešla do 30 000 korun, nemusí v daňovém přiznání nic uvádět. Jinak by šlo opět o příjem podle § 10, Příloha 2.
Výtvarné kurzy:
Vedení výtvarných kurzů v kulturním domě bylo na dohodu o provedení práce. Odměna se vždy vešla do 10 000 korun za měsíc, proto zaměstnavatel vyplatil Lence peníze snížené o 15procentní daň. Teoreticky již žena nemusí tyto odměny nijak řešit. Protože však nemá mnoho zdanitelných příjmů a má (jako každý poplatník) právo uplatnit si slevu 24 840 korun, může částku v daňovém přiznání zapsat, díky slevě si vypočte nulovou daň a již sražená daň pak bude přeplatkem. Pozor, toto jde udělat jen u příjmů podle § 6. Obdobnou výhodu u následujícího příjmu z honorářů využít nemůže. Lenka cifru zapíše do základního formuláře jako příjem ze závislé činnosti do řádku 31.
Honoráře:
Honoráře jsou příjmy podle § 7, tedy „podnikatelské“. Pokud je honorář za příspěvky do médií do 10 000 korun za měsíc, zaměstnavatel z něho strhne srážkovou daň; k té se však již poplatník nedostane – nelze ji uvést jako přeplatek. Lenčiny honoráře za příspěvky do časopisu jsou tedy již daňově vyřešené. Vyšší honoráře (či honoráře mimo média) se však v daňovém přiznání objevit musí. U Lenky to bude 12 000 korun za seriál o výtvarných technikách a 15 000 korun za brožuru o paličkování. Lenka je zapíše jako příjmy podle § 7 do Přílohy 1 daňového přiznání. Proti nim může postavit skutečné výdaje, pro ni je však jednodušší použít paušál 40 procent.
Pronájem:
Protože manželé pronajímají byt v rodinném domě dlouhodobě, je to příjem podle § 9 – pronájem. Kdyby pronajímali pokoje turistům, museli by peníze zařadit do podnikatelských aktivit. Domek má Lenka s manželem ve společném vlastnictví, je tedy jedno, kdo z nich celý příjem uvede do formuláře. Bude to Lenka, jež daňové přiznání beztak musí vyplňovat kvůli honorářům. Neeviduje skutečné náklady, uplatní si výdajový paušál 30 procent.
Po započítání všech příjmů si Lenka vypočte daň 15 930 korun. Uplatní-li slevu na poplatníka 24 840 korun, bude daň nulová (do minusu jít nelze). Zaměstnavatel odvedl daň 900 korun, tyto peníze se Lence jako přeplatek vrátí.
Tipy pro studenty, rodiče a penzisty
Pro všechny uvedené skupiny lidí platí, že budou podávat daňové přiznání, pokud jejich roční příjmy z přivýdělku (podnikáním, pronájmem, ostatními příjmy) přesáhly 15 000 korun. Mluvíme o příjmech, nikoli o zisku. Když přivýdělkem získáte 16 000 korun, ale výdaje s tím spojené byly 10 000 korun, uvést to musíte.
Důchodci:
Pokud mají penzisté zdanitelné příjmy, si mohou jako každý jiný uplatnit daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. Důchody do 396 000 korun za rok není třeba danit (odpovídá penzi 33 000 korun měsíčně, údaj platný pro rok 2017). Kdo má důchod vyšší, uvede v daňovém přiznání to, co hranici převyšuje (ostatní příjmy v příloze číslo 2).
Dříve platilo, že kdo si k důchodu vydělá více než 840 000 korun za rok (zaměstnáním, podnikáním, pronájmem), zdaní i celou vyplácenou penzi. To zákonodárci zrušili a od roku 2016 si vydělávající důchodci nemusí s limitem dělat starost.
Studenti:
Pokud mají vlastní příjmy, mohou si jako každý uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. A navíc 335 korun za každý měsíc studia, respektive 4 020 korun, pokud studovali celý rok. Měsíce studia a ty, kdy člověk vydělával, přitom nemusí být totožné.
I když student dostává mzdu a uplatňuje slevy na poplatníka a na studenta, mohou jeho rodiče využít zvýhodnění na dítě, pokud spolu žijí v jedné domácnosti a vyživují ho. Za společnou domácnost se považuje i to, bydlí-li student na internátě či na koleji. Stipendia jsou od daně osvobozená.
Rodiče malých dětí:
I oni mohou uplatnit celou slevu na poplatníka ve výši až 24 840 korun. Pokud je příjem jednoho rodiče nižší než 68 000 korun za rok (nepočítají se sem sociální dávky ani rodičovská), může si druhý z páru odečíst dalších 24 840 korun jako slevu na vyživovanou manželku či manžela.
