Zaměstnanec si může ročně přivydělat až 6 000 korun, aniž by kvůli tomu musel věnovat jedinou myšlenku daním. Tyto příjmy se sčítají z přivýdělků podnikatelských, z pronájmu i z takzvaných ostatních příjmů.
Pozor: jde o limit celkových příjmů, nikoli o zisk. To znamená, že pokud jste si přivydělali 10 000 korun, ale výdaje s tím spojené byly také 10 000 korun, musíte přiznání podat, i když jste ve skutečnosti neutržili nic. Limit 6 000 korun za rok se týká zaměstnanců. Penzisté či třeba lidé na rodičovské dovolené mají hranici vyšší, a to 15 000 korun.
Kdy je tedy nutné podat daňové přiznání i přesto, že jste zaměstnanci?
1 Měli jste víc zaměstnavatelů najednou
Pokud jste měli v roce 2016 víc zaměstnavatelů ve stejném časovém období, musíte se do formulářů pustit sami. Záleží však ještě na tom, jakou smlouvu jste měli s druhým zaměstnavatelem a kolik peněz jste si vydělali.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): zaměstnavatel z vaší mzdy odváděl zálohu na daň, stejně jako váš hlavní chlebodárce. Vy se musíte postarat o celkové zúčtování, a tak budete daňové přiznání podávat sami.
Dohoda o provedení práce (DPP): daňové přiznání budete vyplňovat, když jste si na DPP vydělali více než 10 000 korun za měsíc. V tom případě za vás zaměstnavatel také odvedl zálohu na daň. Pokud se však váš měsíční příjem z DPP vešel do 10 000 korun, odvedl za vás zaměstnavatel srážkovou daň ve výši 15 procent a vy již nemusíte daně řešit. O ty z hlavního zaměstnání se postará mzdová účtárna.
Formulář: bude stačit základní verze, v případě pouze zaměstnaneckých příjmů zkrácená dvoustránková varianta. Jestliže jste v roce 2016 měnili práci, vyžádejte si od prvního zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech a předejte ho v druhé firmě. Ta za vás daně zpracuje. Podmínkou je, že jste u obou zaměstnavatelů podepsali růžové prohlášení poplatníka, což jste nejspíš udělali.
2 Vydělali jste tolik, že podléháte solidárnímu zvýšení daně
Máte sice jen zaměstnanecké příjmy, ale v roce 2016 byla vaše hrubá mzda vyšší než 1 296 288 korun. Pak budete platit takzvanou solidární daň. Ta se počítá jako sedm procent z toho, co jste si vydělali nad tento limit. A opět je třeba, abyste přiznání podali sami.
Solidární daň se hradí z peněz vydělaných v zaměstnání nebo podnikáním. Jestliže jste hranice dosáhli díky příjmům z pronájmu, příjmům kapitálovým či ostatním, nemusíte solidární daň řešit.
Formulář: bude stačit základní verze, v případě pouze zaměstnaneckých příjmů zkrácená dvoustránková varianta.
3 Přivyděláváte si pronájmem
Přiznání musíte řešit, když vedle zaměstnání pronajímáte nemovitost či pravidelně nějakou movitou věc (auto, traktůrek, míchačku, dataprojektor...).
Formulář: kromě základního tiskopisu budete potřebovat přílohu číslo 2, příjmy uvedete podle § 9.
4 Přivyděláváte si podnikáním
Pokud podnikáte, musíte podat daňové přiznání, i když mzda od zaměstnavatele tvoří většinu vašich peněz. Pokud si jako zaměstnanec podnikáním přivyděláte méně než 6 000 korun, nemusíte daňové přiznání podávat, ale pozor, musíte podat přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Formulář: kromě základního tiskopisu budete potřebovat přílohu číslo 1, příjmy uvedete podle § 7.
5 Dostali jste honorář
Honoráře jsou příjmy podle § 7, takže i když nemáte živnostenské oprávnění, budete vyplňovat podnikatelskou přílohu k daňovému přiznání. I zde jsou však výjimky.
Když jde o honoráře za příspěvky do médií (tisk, rozhlas, televize, ale i internet), za které jste od jednoho zadavatele dostali v jednom měsíci do 10 000 korun, strhne za vás 15procentní srážkovou daň on a vy nic nemusíte řešit. Je to obdobné jako u dohody o provedení práce.
Pokud však jde o honoráře jiné (například za vystoupení, za napsání knihy...) nebo o honoráře za příspěvky do médií, ale nad 10 000 korun, dostanete je vyplaceny v plné výši a budete se muset sami postarat o daň. Jedině v případě, že by byl honorář ojedinělý a vešel se do 6 000 korun, nebudete se jím muset dále zabývat. Přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení však podat musíte.
Formulář: kromě základního tiskopisu budete potřebovat přílohu číslo 1, příjmy uvedete podle § 7.
6 Přivyděláváte si jinak
V daňovém přiznání existuje paragraf 10 – ostatní příjmy. Do něj se schová třeba prodej štěňat, přebytků ze zahrádky, ojedinělý příjem za grafickou práci, překlad, ušití výbavy, pomoc na stavbě. I zde platí šestitisícový limit. A co víc, u ostatních příjmů jsou i další výjimky.
Pozor na velkorysé dary
|
Příjmy, které spadají pod § 10 a jsou svou podstatou příležitostné (neopakují se několikrát do roka, ale ani každoročně), jsou od daně osvobozeny, když nepřesáhly 30 000 korun za rok. Nemusíte je danit ani podávat daňové přiznání. Další výjimkou jsou včelaři. U nich se nedá mluvit o příležitostné činnosti, nemusí se však o daně starat, pokud nemají více než 60 včelstev.
7 Zrušili jste penzijní připojištění či životní pojištění
Když předčasně (před dosažením věku 60 let) vypovíte životní pojištění nebo penzijní připojištění, musíte takzvaně dodaňovat, pokud jste v předchozích letech uplatňovali daňové úlevy. Jako příjem uvedete celou částku, o kterou jste si v uplynulých deseti letech snížili daňový základ. Dodanit musíte i v případě, že jste jednu pojistku vypověděli, peníze vybrali a obratem si uzavřeli jiné obdobné pojištění.
Formulář: kromě základního tiskopisu budete potřebovat přílohu číslo 2, částku uvedete podle § 10.
Závěr
I když se vás netýká ani jeden z uvedených případů, papírování se úplně nezbavíte. Má-li za vás daně zúčtovat zaměstnavatel, musíte mu to do 15. února sdělit (a podepsat se). A když chcete uplatňovat daňové úlevy, musíte mu ve stejném termínu předat i patřičná potvrzení.
