Na papíru dřív
Daňové přiznání se běžně podává do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Letos poslední den lhůty připadne na 1. dubna. Tento termín je závazný pro podání daňového přiznání v listinné podobě. Pro elektronické doručení se lhůta prodlužuje na dobu čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy letos do 4. května.
„Jestliže využíváte služeb daňového poradce, přiznání lze podat až do 1. července 2026. Nezapomeňte mu ale udělit plnou moc a doručit ji finančnímu úřadu nejpozději do stejného data,“ upozorňuje Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.
Kdo musí podat daňové přiznání?
Odpověď je zdánlivě jednoduchá: každý, kdo v roce 2025 vydělal více než 50 000 korun. Ale tak snadné to není. Samozřejmě musí jít o příjmy, které jsou předmětem daně (z podnikání, z pronájmu, ze závislé činnosti...). Do tohoto limitu se naopak nezapočítávají příjmy od daně osvobozené (alimenty, dědictví, dar od osoby blízké... ) a příjmy zdaněné srážkovou daní (typicky pracovní dohody).
„Podání daňového přiznání se nevyhne ani ten, jehož roční příjmy nepřesáhly zmiňovanou padesátitisícovou částku, pokud tento poplatník vykazuje daňovou ztrátu,“ doplňuje Jana Melicharová, daňová poradkyně KODAP Liberec, a dodává: „Prakticky se to tedy týká poplatníků, kteří podnikají nebo mají příjmy z pronájmu.“
Kdy se „papírování“ nevyhne ani zaměstnanec?
Kromě většiny OSVČ musí podat daňové přiznání i někteří zaměstnanci. „Pokud si v roce 2025 přivydělávali i jinak a měli kromě peněz ze zaměstnání také příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu nebo takzvané ostatní příjmy přesahující 20 tisíc korun, musí daňové přiznání vyplnit,“ říká Melicharová.
Daně za rok 2025: Přiznejte své příjmy ideálně elektronicky. Praktický návod a novinky |
Takovým ostatním příjmem může být například výdělek z autorských práv nebo z nezávislého povolání. Do tohoto limitu se opět nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a ty, z nichž je daň vybírána srážkou.
Formuláře musí vyplnit i ti zaměstnanci, kteří měli souběžně v jednu chvíli dvě a více zaměstnání. Důležité je přitom slovo „souběžně“. Dále pak ti, kteří v průběhu roku měnili zaměstnavatele a nepodepsali u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení poplatníka k dani.
„Daňové přiznání musí podat také poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu daru poskytnutého ze zahraničí,“ doplňuje Michal Jelínek.
A připomíná další situaci, v níž musí zaměstnanec takzvaně dodaňovat: když člověk předčasně vypoví spoření na stáří a poruší tím podmínky, za kterých jsou od daně osvobozeny příspěvky zaplacené zaměstnavatelem. „Poplatník má povinnost zdanit je jako příjmy ze zaměstnání. Výhodou je, že z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění jako u klasických příjmů ze závislé činnosti,“ dodává Jelínek.
Daně 2025: Zrušili jste předčasně životko či penzijko? Musíte podat daňové přiznání |
Kdy to můžete nechat na zaměstnavateli?
Naopak zaměstnanec nemá povinnost podávat daňové přiznání, pokud během daného roku pracoval u jednoho nebo postupně u více zaměstnavatelů a u všech podepsal formulář prohlášení k dani a zároveň nedosáhl jiných příjmů než těch ze zaměstnání vyšších než 20 000 korun. Do tohoto limitu se opět nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a daněné srážkovou daní.
Jestliže tedy zaměstnanec splňuje tyto podmínky, nemusí dělat nic. Daň je totiž v tomto případě stanovena ve výši zaplacených záloh a tyto peníze odvádí zaměstnavatel rovnou, zaměstnanec je vidí jen na výplatní pásce.
Má-li ale nárok na nějaké daňové slevy a odpočty, tedy například má hypotéku, některý z penzijních produktů, životní pojištění nebo třeba daroval krev, může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Této možnosti využívá drtivá většina zaměstnanců.
Ale pozor. „Žádost o provedení ročního zúčtování musel podat na předepsaném tiskopisu nejdéle do 15. února,“ upřesňuje Jana Melicharová. Kdo to nestihl, tomu za rok 2025 už zaměstnavatel daně vyřídit nemůže.
Kdy se vyplatí postarat se sám?
Pak zbývá podat daňové přiznání sám a v něm si uplatnit daňové slevy a odpočty, na které máte nárok. Rozdíl ve výsledku žádný nebude – jak u daňového přiznání, tak u ročního zúčtování (u zaměstnavatele) by vypočtená daň měla být vždy stejná. Liší se pouze odpovědnost za správnost všech údajů.
Jsou však situace, kdy se dokonce může dobrovolné podání daňového přiznání vyplatit. A sice lidem, kteří měli příjmy z dohody o provedení práce do 11 500 korun měsíčně. Ty jsou sice již zdaněné srážkovou daní ve výši 15 procent, ale i tak je lze do daňového přiznání uvést. Na celkovou výši daně to většinou vliv nemá, přesto to může být pro někoho výhodné.
Třeba pro toho, kdo neměl v hlavním pracovním poměru dostatečně vysoké příjmy – byl část roku nezaměstnaný nebo v pracovní neschopnosti, aby si mohl uplatnit všechny slevy a odpočty. Například pro získání daňového bonusu je potřeba mít příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, což je pro rok 2025 aspoň 124 800 korun.
Rovněž pro studenty nebo maminky na rodičovské dovolené, kteří měli v daném roce více dohod, ale pracovali pouze v několika měsících, to může být výhodné. Díky zahrnutí dohod mohou dostat část nebo i celou výši sražené daně zpět. „Pokud se rozhodnete dohody o provedení práce zdaněné srážkovou daní v přiznání uvést, musíte pak zahrnout všechny za celý rok,“ zdůrazňuje Jana Melicharová.
Kdy to nemine ani „paušalisty“?
„Povinnost podat daňové přiznání dopadá i na podnikatele, kteří se sice přihlásili do režimu paušální daně, ale nesplnili veškeré podmínky pro účast,“ upozorňuje Michal Jelínek.
Například se stali plátci DPH, měli příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), které nejsou zdaňovány srážkovou daní, měli příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy v úhrnu přesahující 50 000 korun, vyjma ty osvobozené nebo zdaňované srážkovou daní.
Nebo přesáhli zvolené pásmo paušální daně a v termínu do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, změnu neoznámili.
