Podstatné je, že pro rok 2023 jsou limity u přivýdělků vyšší. „Zvýšení limitu pro nutnost podání daňového přiznání je krok správným směrem, který snižuje daňovou administrativu jak samotných poplatníků, tak i správců daně,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Přinášíme základní informace, do jakého limitu není třeba vyplňovat růžový formulář, a od jaké částky už vzniká daňová povinnost.
1. Pro zaměstnance: zdaníte příjmy nad 20 000 korun
Jestliže si jako zaměstnanci přivyděláváte podnikáním, pronájmem nebo jiným nezaměstnaneckým způsobem, platí pro vás roční hranice 20 000 korun. Když si vyděláte navíc přes 20 000 korun, budete růžové formuláře vyplňovat. Ještě loni byl tento limit šestitisícový.
Limit se vztahuje na příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu či ostatní zdanitelné příjmy. Předpokladem je, že zaměstnanec pracoval během roku 2023 pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů, ale postupně za sebou.
Ještě jedno upozornění: pokud jste ubytovali ukrajinskou rodinu v režimu cizince s dočasnou ochranou a dostali jste od úřadu příspěvek na solidární domácnost, tento příjem danit nebudete vůbec.
Daňové přiznání za rok 2023: využijte formuláře pro internetové podání |
2. Pro ostatní: příjmy nad 50 000 korun jsou předmětem daně
Tato hranice platí pro ty, kdo nemají zaměstnanecké příjmy, ale za rok 2023 si vydělali víc než 50 000 korun, a to podnikáním, pronájmem nebo zmíněnými ostatními příjmy. I v tomto případě vzniká povinnost podat daňové přiznání. Za rok 2022 byl tento limit výrazně nižší v částce 15 000 korun.
Týká se to zejména důchodců, studentů či lidí na rodičovské dovolené. Naprostá většina penzí, stipendia ani rodičovský příspěvek nejsou zdanitelné příjmy. Když mají lidé jen ty, daňové přiznání nepodávají. Pozor by měli dát poplatníci, kteří si přivydělali podnikáním. I když nemusejí podávat daňové přiznání, povinné přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu je neminou.
3. „Ostatní příjmy“ se daní nad 30 000 korun
„Ostatní příjmy“ nejsou ledajaké výdělky mimo zaměstnání, je to termín ze zákona o dani z příjmů. Konkrétně jsou specifikované v § 10. Tento limit zůstává stejný jako v předchozích letech.
Pokud jste zaměstnaní a daně vám zúčtovává zaměstnavatel, studujete, jste v penzi nebo třeba v domácnosti a nemáte žádné jiné přivýdělky než ostatní příjmy a ty jsou navíc příležitostné, pak až do této částky nemusíte daňové přiznání podávat.
Podstatné je rozlišit, co je příležitostná a co opakovaná činnost – ta už by měla být vlastně podnikáním. Třeba jednorázové vytvoření digitálního průvodce obcí je první případ, tedy příležitostná činnost. Kdežto pravidelná správa obecního webu, za kterou dostáváte odměnu, je již druhý případ.
Existují však i paradoxy. Třeba prodej přebytků ze zahrádky, kde se pravidelnost péče o plodiny předpokládá, ale považuje se za příležitostnou činnost. Zatímco vlastnoruční výroba a následný prodej šperků či oděvů na internetovém tržišti je činností opakovanou, byť byste prodali jen dvě věci za rok.
A pozor, hranice 30 000 korun se týká příjmů, nikoli toho, co reálně vyděláte. Pokud nakoupíte materiál za 20 000 korun a 11 000 si vezmete za práci, celkem jde o 31 000 korun a daňové přiznání podávat budete.
4. Příjem z investování přiznejte nad 100 000 korun
Pokud váš výdělek pochází z investic do cenných papírů, platí ještě další pravidla. Daňové přiznání musíte podat, když investice netrvala déle než tři roky a příjem z ní přesáhl 100 000 korun. Příjmy se sčítají, limit je tedy součtem všech cenných papírů. I zde zůstává hranice z předchozích let stejná.
A zase je to zamotané. Příjem není zisk! Když investujete 100 000 korun, za rok investici vyberete a ona má v té době hodnotu 105 000 korun, vydělali jste na ní 5 000 korun. Ale váš příjem byl 105 000, takže daňové přiznání podávat musíte. Těch 100 000 korun, za které jste nakoupili, však uvedete jako výdaj, tudíž zdaníte jen ono zhodnocení 5 000 korun.
5. Příjmy na dohodu se také někdy vyplatí přiznat
Když si přivyděláte dohodou o provedení práce do 10 000 korun měsíčně, zaměstnavatel automaticky odvede takzvanou srážkovou daň. Z každé vydělané tisícikoruny dostanete 850 korun vy a 150 korun finanční úřad. Pak už nemusíte nic řešit – zdravotní ani sociální pojištění se z těchto příjmů neplatí.
I tak se ale některým lidem vyplatí daňové přiznání podat. Hlavně těm, kdo nemají zaměstnavatele, který by z jejich příjmů slevu uplatňoval, tedy studentům, důchodcům či lidem na rodičovské. Ti mohou peníze z dohody o provedení práce i sraženou daň uvést v daňovém přiznání. Pak uplatní onu slevu na poplatníka a zaplacená daň se jim vrátí zpět.
Ale pozor. Ačkoli se srážková daň podle obdobných pravidel strhává i u honorářů, příjmy za ně do 10 000 korun (a srážky z nich) do daňového přiznání zahrnout nelze.
