Zaměstnanci většinou zpracovává roční zúčtování daně za předchozí rok jeho poslední zaměstnavatel. V některých případech si však zaměstnanci musejí podat daňové přiznání sami.
V každém případě se však podle odborníků vyplatí připravit podklady pro roční zúčtování daně pečlivě a včas. Daňová vratka totiž mnohdy dosahuje i několika tisíc korun. A takové přilepšení v době rostoucí inflace a zdražování uvítá nejedna česká domácnost.
Daňově odčitatelné položky jsou dobré
„V ročním zúčtování daní si zaměstnanci uplatňují mimo slev na dani a daňová zvýhodnění i takzvané odčitatelné položky. Nejčastěji jde o zaplacené úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, příspěvky do penzijního spoření nebo na životní pojištění,“ říká finanční poradkyně skupiny Partners Dana Chňoupková Míchalová.
Zaměstnanci i OSVČ s více dětmi dostanou od státu daňovou vratku |
Upozorňuje, že jejich úhradu ale musí daňový poplatník mzdové účetní vždy včas doložit. Odčitatelné položky se na rozdíl od slevy na poplatníka, manželku nebo daňového bonusu na děti odečítají od základu daně a nikoliv z vypočtené daňové povinnosti. Až po jeho úpravě se vypočte 15% daň z příjmů. To znamená, že pro uplatnění odčitatelných položek musí mít zaměstnanec také nějakou daňovou povinnost, jinak si totiž nemá co snižovat.
„Veškerá potvrzení je třeba své mzdové účetní doručit nejpozději do 15. února 2022,“ upozorňuje poradkyně s tím, že většina institucí potvrzení sama posílá.
„Stále častěji je ale svým klientům například banky nebo stavební spořitelny vystavují online v jejich klientské zóně, kde si je sami stahují, tisknou a dokládají své účtárně,“ dodává.
Dobrá je i daňová vratka
Zřejmě o nejvyšší částku si sníží daně zaměstnanci s hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření. Pokud je tedy využili na pořízení vlastního bydlení. Horní hranice pro odpočet zaplacených úroků u hypotéky sjednané před 1. lednem 2021 je 300 tisíc korun. Majitelé nemovitostí s vkladem do katastru po tomto termínu si odečítají nejvýše 150 tisíc korun ročně.
„Ponížit si daňový základ o zaplacené úroky z úvěru na bydlení mohou jen jeho účastníci. Tedy ti, kteří jsou ve smlouvě uvedeni jako žadatelé nebo spolužadatelé,“ upozorňuje Chňoupková Míchalová s tím, že i proto se při první žádosti o uplatnění úroků dokládá mimo potvrzení o zaplacených úrocích ještě výpis z katastru nemovitostí a smlouva o úvěru.
Odpočet si pak může v ročním zúčtování uplatnit buď pouze jeden z účastníků, nebo i všichni. Pak se částka mezi ně rozděluje poměrným dílem.
Finanční poradkyně dále upozorňuje, že úroky u hypotéky i úvěru ze stavebního spoření tvoří nejvyšší část měsíční splátky v prvních letech trvání závazku, kdy běžně dosahují až 80 procent měsíční splátky. Postupem let se poměr splácení úroků a jistiny vyrovnává a v posledních letech se trend otáčí a jistina tvoří většinu měsíční splátky úvěru.
„Doložit jejich zaplacení se proto každému zaměstnanci s výdělkem vyšším, než je minimální mzda vyplatí,“ říká poradkyně. To dokládá i její klientka, 36letá Elena, které právě daňová vratka po uplatnění úroků z hypotéky dovolila tvořit finanční rezervu v době, kdy se kvůli mateřství zúžil rozpočet domácnosti na jeden příjem.
„Vzpomínám, že v prvním roce trvání úvěru manžel dokládal v zaměstnání zaplacené úroky z hypotéky ve výši necelých 130 tisíc korun, měsíčně jsme spláceli zhruba 13 600 korun. To vycházelo na vratku zhruba 19 500 korun, “ poznamenává Elena.
Jak dodává, přeplatek na dani pak její manžel dostával na bankovní účet obvykle v březnové výplatě, tedy zhruba v první polovině dubna téhož roku. „Bylo to pro nás slušné přilepšení hlavně v době, kdy jsem zůstala doma na rodičovské dovolené s příjmem 7 tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje.
Penzijní spoření a životní pojištění
Mimo úroky z hypotéky či úvěru ze „stavebka“ získávají zaměstnanci přeplatek na dani také díky příspěvkům, které si zaslali do penzijního spoření. Příspěvek od státu tak není jediný benefit, který penzijní spoření přináší.
„Maximální daňovou úsporu ve výši 3 600 korun získají účastníci penzijního spoření při roční úložce v celkové výši 36 tisíc korun, kdy si základ daně snižují nejvýše o 24 tisíc korun,“ potvrzuje Míchalová Chňoupková s tím, že základ daně se snižuje až od částky, která převyšuje 12 tisíc korun za rok.
| Vlastní měsíční platba v Kč | 100 | 300 | 500 | 800 | 1000 | 1500 | 2000 | 3000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní měsíční příspěvek v Kč | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční úspora na daních v Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1800 | 3600 |
| Celkem roční výhody v Kč | 0 | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 3660 | 4560 | 6360 |
O částku 24 tisíc korun ale bez podmínky minimálního limitu 12 tisíc korun si zaměstnanci ponižují základ daně také o příspěvky na životní pojištění.
Odečitatelnou daňovou položkou jsou i příspěvky odborům, poskytnuté dary příspěvkovým organizacím, investice do vzdělávacích kurzů nebo odběry krve, darování orgánu či tkání.
