Od začátku loňského roku je nižší státní podpora stavebního spoření. Klienti stavebních spořitelen dostávají příspěvek v maximální výši jednoho tisíce korun ročně, zatímco dříve to byl dvojnásobek. Zájem o stavební spoření to však poznamenalo jen nepatrně. V loňském roce bylo uzavřeno jen o šest procent méně smluv než v roce předchozím.
Od roku 2024 je státní podpora stavebního spoření nejvýše tisíc korun ročně, což je ve srovnání s předchozími roky polovina. Se snížením státního příspěvku se očekával pokles zájmu o stavební spoření. Ten sice nastal, byl však překvapivě nízký. V roce 2024 bylo uzavřeno na 453 tisíc nových smluv o stavebním spoření, což je o necelých 28 tisíc méně než v roce předchozím, kdy bylo uzavřeno téměř 481 tisíc smluv. Mezi roky 2023 a 2024 tak došlo k poklesu zájmu lidí o stavebko jen o 6 procent.
Petr KielarNezávislý konzultant, odborník na financování bydlení. Provozovatel portálu stavebky.cz, externě přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze. Autor dvou monografií o stavebním spoření. V letech 2000 – 2006 byl členem vrcholového vedení Českomoravské stavební spořitelny. Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. |
Jak si to vysvětlit? Zájem o stavební spoření podpořily dva faktory. Tím prvním bylo aktivní úsilí samotných stavebních spořitelen. Aby ztlumily nepříznivý dopad snížení státní podpory, navýšily zhodnocení vkladů klientů na úkor vlastního zisku. Objevily se zcela nové bonusy, které tím či oním způsobem kompenzovaly nižší příspěvek státu.
Druhým faktorem, který přispěl k udržení klientů, byly klesající úrokové sazby na trhu. Lidé totiž začali od svých bank stále častěji dostávat informace o snižování úrokových sazeb na vkladových účtech. To nepochybně stavebním spořitelnám usnadnilo úsilí o zachování přízně střadatelů.
Jaký vliv mělo snižování státní podpory v minulosti?
Jak dobrý byl loňský výsledek stavebních spořitelen, si nejlépe uvědomíme, když jej porovnáme s předchozími změnami státní podpory. První snížení státní podpory přišlo na přelomu let 2003 a 2004. Tehdy poklesl počet nových smluv o celých 73 procent! Toto skutečně vysoké číslo si však zaslouží určité vysvětlení.
Předkladatel zákona v té době považoval zásah do stávajících smluv za neústavní, proto smlouvy uzavřené do konce roku 2003 měly i nadále nárok na původní státní podporu ve výši 4 500 korun. Pouze nové smlouvy uzavřené od 1. ledna 2004 měly státní podporu jen 3 000 korun ročně. Proto si velké množství klientů pojistilo výhodnější státní podporu prostě tím, že uzavřeli novou smlouvu o stavebním spoření ještě před změnou zákona. Díky tomu zájem o stavební spoření v roce 2003 vystřelil na neuvěřitelnou hodnotu 2,5 milionu nových smluv.
O to horší byl rok 2004. Ti, kteří uvažovali o stavebním spoření, si uzavřeli smlouvu již v roce předchozím, což se projevilo již zmíněným meziročním poklesem o 73 procent.
Nicméně i kdybychom zanedbali extrémní výsledek roku 2003, stejně bychom museli konstatovat, že snížení státní podpory způsobilo hluboký propad zájmu o stavební spoření. Když necháme výsledek roku 2023 stranou a rok 2004 porovnáme s rokem 2002, který ještě nebyl poznamenán očekáváním snížení státní podpory, dostaneme pokles o 58 procent. To je stále velmi negativní dopad, desetkrát vyšší než pokles v loňském roce.
Dává stavební spoření stále smysl? Záleží na cíli střadatele![]() |
Druhé snížení státní podpory nastalo mezi roky 2010 a 2011. Státní podpora se snížila z 3 000 korun na 2 000 korun ročně, a to pro všechny. Stát totiž přehodnotil svůj přístup k retroaktivitě a nižší podporu začaly od roku 2011 dostávat všechny smlouvy včetně těch stávajících. Díky tomu se nevytvořila vlna předzásobení a počet nových smluv mezi roky 2010 a 2011 klesl o 24 procent. I když je to podstatně mírnější pokles než při předchozím krácení státní podpory, stále jde o významnou změnu. A ve srovnání se snížením státní podpory platným od loňska jde o hodnotu čtyřnásobně vyšší.
Co čeká stavební spořitelny v dalších letech?
Z dosavadního vývoje můžeme soudit, že se stavební spořitelny rozhodly nabízet stavební spoření jako spořicí produkt a podřídily tomu své strategie. S tím je spojena nutnost nabízet dostatečně zajímavé zhodnocení, které bude klientům kompenzovat omezenou možnost s vloženými prostředky nakládat po dobu šesti let.
V loňském roce stavebním spořitelnám pomohly klesající úrokové sazby, které zmírnily jejich náklady na udržení konkurenceschopnosti takového produktu. I přes snížení státní podpory se spořitelnám podařilo zájem klientů udržet. S ohledem na dopady předchozích změn státní podpory je pokles počtu nových smluv o 6 procent velkým úspěchem. Počet nově uzavřených smluv klesl v roce 2024 pod půl milionu a je pravděpodobné, že se v dalších letech bude pohybovat v okolí této hodnoty.