Penzijní i stavební spoření mají oproti jiným spořícím nástrojům jednu obrovskou výhodu. Tou je státní podpora, která je až 2 760 korun ročně. Ta nalákala k založení doplňkového penzijního spoření právě i manžele Bartošovi.
„Měsíčně jsme z důchodů a podnikatelské činnosti ušetřili pár stovek korun. A přišlo nám lepší je investovat, než je utratit za drobnosti. Došla jsem do banky, založila spoření a každý měsíc na něj posílám tisíc korun. Manžel také. Od státu dostáváme každý 230 korun státní příspěvek měsíčně. A ještě k tomu nějaké úroky od banky,“ vypočítává sedmašedesátiletá Jana Bartošová, která tak za pět let dostane navíc ke svým naspořeným 60 tisícům, dalších zhruba 16 až 17 tisíc korun.
„Doufám, že za pět let budeme ještě čiperní a vyrazíme s manželem na nějakou pěknou dovolenou,“ dodává žena. Pokud by spořila ještě o tisícovku víc, získá za pět let navíc šestadvacet tisíc korun.
Obdobně mohou spořit lidé, kteří ještě v důchodu nejsou. „Podmínkou pro výplatu naspořených peněz je dosažení důchodového věku a alespoň pět let spoření. Bavíme-li se o jednorázovém vyrovnání, formou penze je možné naspořené peníze začít čerpat už 5 let před dosažením důchodového věku,“ říká mluvčí asociace penzijních společností Jan Sedláček.
| Měsíční úložka | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600 | 700 | 800 | 900 | 1 000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní příspěvek | 0 | 0 | 90 | 110 | 130 | 150 | 170 | 190 | 210 | 230 |
„Státní příspěvek se připisuje k platbám od 300 korun měsíčně, maximální je u tisícovky. V případě spoření dvou tisíc korun měsíčně, klient dostane také 2 760 korun ročně, ovšem navíc může uspořit ještě několik set korun na daních, pokud ještě podniká. Daňová úspora je až 1 800 korun ročně,“ říká Michal Teubner z Komerční banky a dodává: „Pokud klient nemá v plánu žádat o úvěr ze stavebního spoření, rozhodně mu doporučujeme doplňkové penzijní spoření jako nejlevnější a nejvýhodnější státem podporovaný produkt na trhu.“
| Měsíční úložka | Snížení daňového základu o: | Daňová úleva |
|---|---|---|
| 1 000 | 0 | 0 |
| 1 001 | 12 | 1,80 |
| 1 500 | 6 000 | 900 |
| 2 000 | 12 000 | 1 800 |
| 2 001 a více | 12 000 | 1 800 |
| zdroj: propočet Asociace penzijních společností | ||
S tím souhlasí i Aleš Prandstetter, investiční stratég ČSOB Asset Managementu. „Penzijní připojištění dává z hlediska investování největší smysl. Současné penzijko je z hlediska způsobu investování velmi podobné podílovým fondům, má nicméně výhodu státní podpory. Stavební spoření při současných podmínkách dává výnos zhruba kolem 4 %, penzijní připojištění očekávaný výnos podle strategie 4 až 8 procent. Dlouhodobý výnos je pak podobný pro penzijko i podílové fondy podle strategie tedy 3 až 7 procent,“ dodává Aleš Prandstetter.
Penzisté jsou konzervativní
A jakou strategii spoření zvolit, když smlouvu zakládáte? Na výběr jsou čtyři: konzervativní, dynamická, růstová, vyvážená. U penzistů je nejčastější konzervativní způsob. Nechtějí riskovat a je pro ně důležitá návratnost vložených peněz. Zhodnocení je ovšem nejnižší. Strategii mohou klienti v době existence smlouvy měnit.
“U konzervativního fondu očekáváme průměrné roční zhodnocení 1,7 %. U dalších strategií může být zhodnocení vyšší. A stejně jako v životě nebývá nic zadarmo, není ani výnosu bez tržních rizik. Platí, že čím vyšší výnos, tím jsou tržní rizika vyšší,“ říká Jaroslav Kropáček, investiční specialista České spořitelny.
Doplňkové penzijní spoření je otevřené pro všechny osoby starší 18 let. Horní hranice neexistuje, proto si ho mohou založit i senioři. „Kromě státního příspěvku je výhodou zákonem zastropované poplatky za správu prostředků a jejich zhodnocení. To je na finančním trhu unikátní,“ říká Jan Sedláček z asociace penzijních společností.
A uvádí další výhody: peníze naspořené v doplňkovém penzijním spoření lze bez jakýchkoli sankcí dědit, tedy včetně výnosu a státních příspěvků. A většinou je vedení účtu zdarma. „Pokud penzisté peníze nutně nepotřebují, doporučujeme spořit co nejdéle. Díky státnímu příspěvku se budou prostředky stále velmi dobře a bezpečně zhodnocovat,“ doplňuje Jiří Sedláček.
Problém je pouze v případě, že budete chtít účet zrušit dřív než za pět let. Nejdřív můžete spoření vypovědět po dvou letech, ovšem vyplacena vám bude pouze naspořená částka bez státní podpory a úroků.
Plánujete rekonstrukci? Založte stavební spoření
Stavební spoření je druhý nejvýhodnější produkt pro penzisty ochotné ukládat si peníze stranou. Vyplatí se zvláště v případě, že si penzisté chtějí vzít úvěr na opravy či rekonstrukce bydlení.
„Stavební spoření je jeden z nejlepších konzervativních produktů na trhu,“ hájí spořící nástroj Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen a uvádí důvody proč:
- Pokud uložíte zhruba 1 700 Kč měsíčně, dostanete maximální státní podporu 2 tisíce korun ročně. (Za rok musíte naspořit 20 tisíc korun).
- Máte jasně garantovaný výnos, stavební spořitelna nesmí po dobu takzvané vázací lhůty, tedy 6 let, měnit úrokovou sazbu.
- Nemusíte se bát, že bude vaše investice jakkoliv znehodnocena, stavební spořitelny mají ještě přísnější investiční omezení než klasické banky a vklady jsou ze zákona pojištěny.
- Poplatky jsou výrazně nižší, než činí výnos uložených peněz, ročně jde o zhruba 300 korun.
Příklad: Založíte si stavební spoření s cílovou částkou 140 tisíc korun. Každý měsíc uspoříte 1 700 korun. Ročně si tedy uspoříte 20 tisíc korun, stát vám přidá 2 tisíce, stavební spořitelna +/- 1 % úroku (záleží na konkrétním tarifu smlouvy). Poplatek za uzavření smlouvy je hned na začátku 1 procento z cílové částky, tedy 1 400 korun. Za šest let uspoříte tedy 120 tisíc korun, 12 tisíc korun dostanete od státu, 3 200 korun od stavební spořitelny.
