Češi teď už dva roky opravdu spoří mnohem víc. Přiměl je k tomu koronavir. Jak vnímáte jako bankéř, že jsme v době pandemie šetřili čtyřikrát rychlejším tempem a nastřádali zhruba 230 miliard korun?
Češi jsou velmi obezřetní a vedle pracovitosti jsou známí vysokou mírou úspor. Je přirozené, že se v době krize kvůli obezřetnosti zvýšily úspory obyvatelstva, protože nebylo zřejmé, jaké neznámé výdaje a náklady nás čekají. Stejná je situace u firem, které rovněž odložily investice a zvýšily své úspory na rekordní částku.
Jenomže Češi jsou konzervativní. Drží své úspory ve velké míře na běžných a spořicích účtech, které moc nevynášejí. Úspory tak znehodnocuje inflace, která je dnes na úrovni 4,1 %. Do jaké míry má podle vás smysl držet peníze na účtech, na nichž hodnota peněz klesá?
V době epidemie se veškerý růst zastavil a rovněž inflace poklesla na minimum. Nyní věřím, že pandemie je už za námi a ekonomika se opět rozbíhá směrem k vysoké předcovidové úrovni. Proto vzrostla také inflace a Česká národní banka jako nezávislá instituce reaguje na tuto inflaci navýšením základních úrokových sazeb a počíná ji brzdit.
V závislosti na přístupu České národní banky rostou i sazby v bankovním sektoru. U nás v Trinity Bank jsme klientům na spořicích účtech už nabídli zhodnoceni více než jedno procento a sazby dále porostou ve vazbě na strategii ČNB.
I Trinity Bank ale šla s úročením na spořicích účtech výrazně směrem dolů, obdobně jako další banky. Proč?
Díky spořivosti občanů a firem je v české ekonomice vysoký přebytek peněžních prostředků. Banky proto reagují na situaci na finančních trzích, zejména na sazby ČNB a výnos z českých státních dluhopisů.
Na začátku roku 2020 jste úspory střadatelů zhodnocovali podle výše vkladu roční úrokovou sazkou 1,58 % a 2,08 %. Ještě nedávno to bylo jen 0,21 a 0,33 % p.a. Dnes je to 1,08 % p.a. do 100 tisíc korun a 0,58 % p.a. nad 100 tisíc. Proč tak drastický pokles, když inflace vyletěla na 4,1 % a podle analytiků se na této úrovni nejspíš udrží delší dobu?
Jak již zaznělo. Česká národní banka reaguje na vývoj inflace následně, proto je růst sazeb v čase mírně zpožděn za inflací. Nyní, když vidíme, že je inflace již vysoká a roste, i sazby na účtech rostou na hodnotu více než jedno procento. A porostou i nadále v letošním i příštím roce.
Radomír Lapčík (1969)
 |
Podepsalo se na počtech klientů to, že vypukla koronavirová krize a lidé raději řešili finanční záležitosti po internetu a omezovali osobní kontakt s vašimi bankéři?
Dopad je velmi malý, protože pobočky jsme měli otevřené v maximální možné míře a osobní kontakt s bankéři je základem pro dlouhodobou spolupráci.
Když vaše družstevní záložna získala bankovní licenci a proměnila se na Trinity Bank, měli jste přes 10 tisíc klientů, dnes jich máte více než 24 tisíc. Je nyní těžší získat novou klientelu?
Nám se daří získávat novou klientelu, protože máme kvalitní služby a máme zajímavé úrokové sazby na spořicích účtech – aktuálně již více než jedno procento a sazby stále porostou.
Češi jsou vzorní střadatelé a projevují zájem o služby banky. Naším cílem je budovat s klienty důvěrný vztah, někteří klienti jsou u nás už 25 let a přicházejí k nám jejich děti a dokonce už i vnoučata.
Do týmu přijímáte nové lidi, bankéři si přitom mohou vydělat 80 až 100 tisíc korun hrubého měsíčně. Je to dáno tím, že vám někteří zaměstnanci utíkají, nebo rozšiřujete tým a chcete si vybírat perspektivní bankéře a bankéřky?
Jsme motivovaný tým, soustavně rosteme, proto hledáme další kvalitní bankéře, kteří mají skutečný zájem o spolupráci s klienty. Aktuálně jsme zvýšili základní platy bankéřů na částku 50 tisíc korun a v průměru mohou dosáhnout prémie ve výši dalších 30 až 40 tisíc korun.
Konkurence mezi tuzemskými bankami je poměrně velká. Je podle vás v Česku ještě prostor pro další případnou menší banku?
Otázka úspěšnosti další menší banky je, zda dokáže ufinancovat náklady na bankovní provoz a regulaci, marketing, IT a další. Zažili jsme několik bank, kterým se nepodařilo prosadit se na takto konkurenčním trhu a po ztrátách se stáhly zpět.
Mezi velkými bankami panuje konkurence a na jejich pozici se tlačí zejména banky střední velikosti, které dobře vědí, že čím jsou větší, tím jsou úspěšnější. Tyto střední banky se snaží koupit, nebo sfúzovat s dalšími bankami. Zároveň velice aktivně působí v oblasti marketingu a produktu.
Na trhu standardních bankovních produktů tedy nevidím prostor pro úspěšné a ziskové vybudovaní nové banky.
Máte za sebou 25 let podnikání i zkušeností, teď už dva roky čelíme covidu-19. Jak vnímáte nejbližší budoucnost, nakolik se dotkne našich peněženek?
Díky vysoké pracovitosti a operativnosti českého národa a českých podnikatelů jsem přesvědčen, že zvládneme případné výkyvy v budoucnosti. Globální ekonomika zatím roste směrem k předkrizovým stavům, nicméně z mnoha důvodů již nebude situace tak harmonická.
Jako největší výzvy vidím expanzivnost Číny versus Spojené státy americké a zejména neřešené zadlužovaní jižních států eurozóny. Vyřešení deficitního hospodaření jižních států eurozóny je nezbytné pro stabilní perspektivu Evropské unie. Naopak Česká republika díky výkonnosti firem i občanů a silným vazbám na Německo má výborné předpoklady zvládnout budoucí výkyvy.
