Ruce pryč od termínovaných vkladů

Ukládání peněz do bank má v naší zemi dlouholetou tradici. To však neznamená, že budeme přijímat i podmínky, které banky nabízejí a budeme přehlížet nové, modernější a výhodnější produkty ke zhodnocení našich peněz. Jedním z kostlivců v bankovních trezorech jsou i peníze na termínovaných vkladech. Proč v nich stále necháváme značnou část našich úspor? Není lepší investovat do fondů peněžního trhu?

Fondy peněžního trhu jsou poměrně novou záležitostí, která nabízí vyšší výnosy než bankovní depozita (první fond peněžního trhu vznikl v USA v roce 1971). Vyšší výnos je vykoupen vyšším rizikem kolísání hodnoty investice, to je ovšem v případě fondů peněžního trhu minimální. Fondy peněžního trhu jsou tak vhodnou alternativou pro krátkodobé uložení financí.

Objem úspor domácností uložených na termínovaných vkladech může leckoho překvapit. Podle statistiky ČNB měly domácnosti ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku na termínovaných vkladech v bankách celkem 551 mld. Kč. Z toho připadá 215 mld. Kč na stavební spoření, ale 298 mld. Kč na krátkodobé termínované vklady (do jednoho roku).

NENECHTE SI UJÍT

Jak prodat cennosti?
Rozhodli jste se zbavit rodinné památky, třeba obrazu po babičce? Víte, jak postupovat?

Raději šéfa, či šéfovou?
Tvrzení, že jenom muž je určen k šéfování, ztrácí v posledních letech na pravdivosti. Jsou ženy jako nadřízené lepší?

Jak nakoupit televizor
Zatímco koncem tisíciletí bylo sousloví domácí kino spíše slovní hříčkou, dnes je stále levnější skutečností. Vyplatí se počkat, nebo raději zakoupit klasický televizor?

Dalších 307 mld. Kč mají domácnosti uloženo na běžných účtech. Nářky nad úroky v bankách, které odrážejí nízkou hladinu úrokových sazeb v ekonomice, nemusíme opakovat. Následující tabulka ukazuje příklady úrokových sazeb na termínovaných vkladech. S částkou přesahující 50 tis. Kč v žádné bance nedosáhnete úroku na termínovaném vkladu přesahující jedno procento (výjimkou mohou být některé specifické spořící účty, např. Oranžové konto ING 1,75 % či S-Konto od HVB 1,2 %).

Průměrný úrok na běžných účtech je ještě nižší a v současnosti se pohybuje v rozmezí 0,2 % až 0,3 %. Alespoň část ze 605 mld. Kč (298 mld. Kč termínované vklady + 307 mld. Kč běžné účty), by přitom jistě našla lepší umístnění ve fondech peněžního trhu.

Proč právě fondy peněžního trhu?

Fondy peněžního trhu nakupují do svého portfolia nástroje z peněžního trhu, tedy instrumenty s dobou do splatnosti do jednoho roku. Mohou ovšem nakupovat i nástroje s delší dobou do splatnosti - státní a firemní dluhopisy. Peněžní trh a dluhopisy zajišťují fondům peněžního trhu vyšší výkonnost než je dosahována na bankovních vkladech. Nízká doba do splatnosti nakupovaných instrumentů je důležitá pro stabilitu hodnoty portfolia fondu. Čím delší doba do splatnosti, tím větší citlivost na změny úrokových sazeb.

Úrokové sazby termínovaných vkladů ve vybraných bankách*
	Komerční banka	Česká spořitelna	ČSOB	Živnostenská banka	GE Capital**
6 měsíců	0,60%	0,60%	0,60%	0,58	0,70%
1 rok	0,79%	0,80%	0,70%	0,85	0,80%
2 roky	1,45	1,10%	1,25%	n/a	n/a
*vklad do v rozmezí 50 - 100 tis. Kč **minimální výše vkladu 100 tis. Kč Zdroj: banky

Aktuální úrokové sazby na termínovaných vkladech naleznete ve
speciální sekci ZDE
Např. 100 000 Kč na 1 rok - ZDE

Průměrná doba do splatnosti celého portfolia (durace portfolia) je klíčová pro posouzení rizikovosti fondu. Podle definice nesmí tato hodnota u fondů peněžního trhu přesáhnout hodnotu jedna. Zjednodušeně by se dalo říci, že průměrná doba do splatnosti všech peněžních toků z portfolia fondu nesmí přesáhnout jeden rok. U fondů se však tato hodnota udržuje i na nižších hodnotách. Lucie Osvaldová z ČSOB Asset Management, kde řídí třetí největší korunový fond peněžního trhu u nás, KBC Multi Cash ČSOB CZK, uvádí, že udržují duraci fondu v rozmezí 0,25 až 0,5 a snaží se tak o co nejmenší rizikovost (výkyvy v hodnotě) fondu. Na portfoliu tohoto fondu je patrné, jak lze vyvážit průměrnou dobu do splatnosti fondu. Více jak 45 % portfolia je uloženo do depozit (běžné účty mají duraci 0, termínované vklady velmi nízkou). Díky této složce mohou být nakoupeny i dluhopisy s dobou do splatnosti delší než jeden rok, které nesou vyšší výnos. Podle Osvaldové je tak důležité podívat se, jakou fond udržuje průměrnou dobu do splatnosti. I u nás existují jak fondy, které se drží spíše u horní hranice jednoho roku, tak fondy, které mají průměrnou splatnost nižší. Například u největšího tuzemského fondu, ISČS Sporoinvestu, je v současnosti nižší než jedna polovina. Hodnotu průměrné doby do splatnosti nemusejí investiční společnosti zveřejňovat, ale většinou ji lze na stránkách či ve zprávách o fondu nalézt.

Podmínky pro peněžní fondy jsou však takové, že jejich rizikovost je minimální (i když v některých zemích jsou pravidla ještě přísnější - např. takové, že kompletně všechny instrumenty v portfoliu musí mít dobu do splatnosti nanejvýše jeden rok). Výnosy, jak již bylo řečeno, jsou oproti depozitům vyšší. To ukazuje i následující tabulka, která jednak srovnává fondy podle výkonnosti za poslední rok, jednak ukazuje rozdělení majetku ve fondech. Největším fondem je ISČS Sporoinvest s necelými 35 mld. Kč, následuje IKS Peněžní trh se 14,5 mld. Kč. Celkem měli domácí investoři ke konci prvního čtvrtletí investováno v domácích i zahraničních fondech peněžního trhu 71,4 mld. Kč, což je více jak 45 % všech peněz ve fondech. Více než 97 % z toho je ve fondech denominovaných v české koruně. 

Korunové fondy peněžního trhu
Název fondu	Aktiva fondu (v mil. Kč)	Výkonnost za 12 měsíců
ABN AMRO Int. Growth F.CZK	559,0	2,28%
ISČS Sporoinvest	34 441,0	2,20%
ČSOB výnosový	2 113,2	1,84%
ČPI OPF Peněžní	101,1	1,83%
KBC Multi Cash ČSOB CZK	11 703,1	1,78%
ING Český fond peněžního trhu	1 030,0	1,73%
HVB Fond peněžního trhu PLUS	493,5	1,67%
IKS Peněžní trh	14 545,4	1,64%
Živnobanka Sporokonto	2 733,5	1,61%
ESPA Český korporátní	1 235,9	1,50%
ESPA Český fond peněžního trhu	658,3	1,50%
ESPA Český hypoteční	699,5	1,07%

Zdroj: UNIS ČR, AKAT ČR

Výkonnost fondů peněžního trhu lze vidět i na následující tabulce, ve které je pro ilustraci uvedena šestiměsíční výkonnost u fondu ISČS Sporoinvest (data představují neanualizovanou výkonnost, tzn. výnos pro podílníka za 6 měsíců držby podílových listů). Tabulka ukazuje, jak uvádí Štěpán Mikolášek z ISČS, že při relativně omezené míře rizika podílníci dosahují výrazně vyšších výnosů než na běžných depozitních produktech.

Historická výkonnost za období 6 měsíců - ISČS Sporoinvest*
	od 1.1. 2001	od 1.1. 2003
Maximální výkonnost	2,69%	1,84%
Minim. výkonnost	0,51%	0,51%
Průměr (medián)	1,59%	1,18%

Zdroj: ISČS, * neanualizováno

Míru rizika lze ukázat na rozdílu mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou. Např. u indexu amerických akcií S&P 500 by pro období od roku 2003 byly mezní hodnoty +28,84 % a –13,52 % (medián +8,61 %). Rozptyl je zde mnohem vyšší a v šestiměsíčním horizontu ztratil index v jednom intervalu i 13,5 %. Akcie jsou proto určeny pro mnohem delší investiční horizont (5 a více let).

Pokud bychom chtěli shrnout výhody a nevýhody fondů peněžního trhu, pak mezi výhody bychom určitě zařadili vyšší výnos a daňové osvobození při investici delší než 6 měsíců. Na rozdíl od depozit, kde se platí 15% daň z úroků, jsou výnosy u fondů po splnění šestiměsíčního časového testu pro fyzické osoby osvobozeny od daně z příjmu (více v článku Je čas udělat si pořádek v cenných papírech). Další výhodou je likvidita prostředků ve fondu, neboť o odkup podílových listů lze požádat kdykoli a doba, než budou peníze vybrané z fondu připsány na účet nebo vyplaceny, činí přibližně tři dny až jeden týden.

Největší nevýhodou fondů peněžního trhu je pravděpodobně to, že na investici do fondu se nevztahuje pojištění vkladů jako na peníze na běžných účtech a termínovaných vkladech. Podle Štěpána Mikoláška je však bezpečnost peněz investovaných do fondu ošetřena mnoha kontrolními mechanismy, jak na úrovni

České banky jsou nejdražší v regionu!
Více v TOMTO komentáři

fondu, investiční  společnosti či depozitáře, případně i Komise pro cenné papíry. Mezi nevýhody fondů peněžního trhu můžeme zařadit také poplatky. Ty jsou však u těchto fondů na velmi nízké úrovni. Většinou se platí pouze vstupní poplatek menší než 1 %. U většiny fondů nedosahuje ani 0,5 %, někde je dokonce nulový. Další správcovský poplatek je již započítán v uváděné výkonnosti, takže o ten již nemusíme dosažený výnos ve fondu upravovat.

Poslední otázkou, na kterou se můžeme zaměřit, je vztah mezi výnosem z dluhopisů a pohybem úrokových měr. Základním pravidlem totiž je, že při růstu úrokové sazby klesá cena dluhopisů, a tím i hodnota portfolia fondu. V současnosti je očekáván růst úrokové sazby ČNB (od které se odvíjí hladina úroků v ekonomice). Znamená to snad, že bude klesat i hodnota podílů v  fondech peněžního trhu?

Podle Martina Šmída, portfolio manažera ISČS Sporoinvestu, je zde sice možnost krátkodobé ztráty, ta by však měla být minimální a vzhledem k tomu, že fondy poměrně rychle obměňují své portfolio (v řádu 3-6 měsíců) dojde velmi rychle k nárůstu výkonnosti fondu. Vyšší úroky totiž znamenají vyšší výnos z instrumentů v portfoliu a tím i vyšší výkonnost fondu. Změna úrokových sazeb, která je všeobecně očekávána, má pak ještě menší negativní dopad, neboť trh se již předem této situaci přizpůsobí.

Zatím nebyla řeč o minimálních investicích do fondů, což je další z výhod. Naproti

Další aktuální komentáře o podílových fondech naleznete v sekci FONDY

termínovaným vkladům, kde je dosažení alespoň trochu vyšších úroků podmíněno vysokou hodnotou vkladu (více jek 250 tis. Kč), minimální investice do fondů  začínají již na stokorunách či několika tisícikorunách. Zvážit přesunutí části svých peněz do fondů peněžního trhu by se tak mohlo vyplatit velké části dnešních „bankovních“ střadatelů.

Investujete do fondů peněžního trhu? Co si myslíte o podmínkách na účtech a vkladech v bankách? Těšíme se na vaše názory a odpovědi.