V každé vyspělé ekonomice je burza považována za jeden ze základních stavebních kamenů fungujícího kapitálového trhu. Prostřednictvím emise, prodeje a nákupu cenných papírů prakticky burza zastává funkci tvůrce ceny kapitálu a zprostředkovává setkání těch, kteří vlastní cenné papíry, s těmi, kteří chtějí investovat volné prostředky a zhodnotit je nákupem třeba v akciích.
V současné době existují dva způsoby, kterými na burzách probíhají obchody. Prvním způsobem je prezentační systém, který je charakteristický například pro největší světovou burzu New York Stock Exchange (NYSE). Obchodníci, zástupci členských institucí na parketu nahlas vyjednávají nákupy a prodeje s burzovním specialistou. Druhou formou je elektronická burza, kde se obchody realizují prostřednictvím počítačového systému, do kterého jsou vkládány nákupní a prodejní příkazy, které jsou pak vypořádány automaticky. Typickým představitelem je Frankfurtská burza, respektive její elektronická forma Xetra. Představitelem elektronické platformy je také domácí burza, přesněji Burza cenných papírů Praha, a.s.
| Slovo burza pochází z latinského bursa, což znamená kožený měšec. Tři kožené měšce měla v erbu také rodina obchodníků Van der Buerse v Bruggách, v jejichž hostincích a jejich okolí se sjížděli obchodníci uzavírající své obchody. Říkalo se tomu „burzy“. První instituce s názvem Buers vznikla v roce 1531 v Antverpách a byla to první burza s cennými papíry, kde se obchodovalo se zlatými a stříbrnými mincemi a směnkami. První veřejná emise akcií proběhla v roce 1602 na Amsterodamské zbožové burze. V Amsterodamu pak v roce 1631 vznikla i první burza cenných papírů s pevně danými pravidly a otevíracími hodinami. Později vznikaly burzy v celé západní Evropě i Americe (New York - 1792) a v 19. století se rozšířil burzovní obchod také na ostatní kontinenty. |
Důkazem, že elektronické obchodování má do budoucna lepší vyhlídky než klasická prezentační forma, je také fakt, že i jeho nejtradičnější představitel, zmiňovaná NYSE, uvažuje o výrazném rozšíření elektronických obchodů a vytvoření hybridního trhu. Ten by mohl spojovat to nejlepší z prezentačního a elektronického obchodování.
Historie a současnost
Historie organizovaného obchodování v Praze sahá až do konce 19. století, přesněji do roku 1861. V tomto roce došlo k založení Produktenhalle (kde se obchodovalo se zbožím) a peněžní burzy, která ale po roce kvůli nezájmu obchodníků zanikla. Až o deset let později byla založena první burza, na které se kromě zemědělských plodin obchodovalo také s cennými papíry. Po první světové válce se zde obchodovalo už jen s cennými papíry a po druhé světové válce se burza nadobro uzavřela.
Nanovo Pražská burza otevřela až v roce 1993, kdy na ní byly dne 6. dubna uskutečněny první obchody. Za třináct let existence si prošla několika zásadními změnami, a to jak z hlediska právních předpisů upravujících fungování kapitálového trhu, tak z hlediska samotného systému obchodování.
S obchodováním na Pražské burze to samozřejmě nevypadalo pořád růžově a v průběhu své existence si prožila několik vzestupů a pádů, které souvisely s vývojem na domácím trhu (kuponová privatizace, nedůvěra a nezkušenost domácích investorů, nestabilní politická situace) i v zahraničí (enormní zájem investorů o nové rozvíjející se trhy, který se střídal s obdobími krizí a ztráty důvěry, splasknutí technologické bubliny, teroristické útoky v roce 2001 apod.). Zatím posledním krizovým obdobím na Pražské burze byl přelom let 2001 a 2002, kdy se o BCPP mluvilo jako o nefungující instituci, mrtvole, kterou již nemá cenu oživovat.
Uvažovalo se o likvidaci nebo prodeji za symbolickou cenu a velkým společnostem se doporučoval vstup na renomované zahraniční burzy. Naštěstí se tyto katastrofické scénáře nenaplnily a od roku 2002 se růst na Pražské burze prakticky nezastavil. Že se vývoj BCPP ubírá správným směrem, dokazuje také členství ve Federaci evropských burz (FESE) nebo udělení statutu definované zahraniční burzy a zařazení do seznamu neamerických burz bezpečných pro investory vydaný americkou Komisí pro cenné papíry (SEC).
Kdo se podílí na chodu burzy
Jak již bylo zmíněno, BCPP patří do skupiny elektronických burz, kde se neobchoduje systémem hlasitého vyjednávání obchodů, ale prostřednictvím počítačového systému. Na chodu Pražské burzy jako takové se v současnosti podílí 48 trvalých zaměstnanců, z toho téměř polovinu tvoří zaměstnanci v oboru IT (21 programátorů a jiných IT specialistů). Ti se starají o chod a neustálý vývoj automatického obchodního systému, který si Pražská burza, na rozdíl od některých jiných burz, vyvinula sama.
 |
Bude letos kapitálový trh opět úspěšný? Více ZDE. |
Kromě hlavního serveru, jenž plní úlohu centrálního počítače (IBM iSeries), sídlícího na adrese burzy v Burzovním paláci v Rybné ulici, souběžně funguje také paralelní záložní systém. Ten slouží pro případ náhlých výpadků a nepředvídatelných situací a je samozřejmě umístěn v jiné části města. Jeho opodstatněnost se ukázala například v období povodní, kdy se sídlo burzy nacházelo v oblasti ohrožené povodní a BCPP byla nucena se dočasně přemístit.
Elektronický systém burzy je založen na bázi klient/server, prostřednictvím něhož mohou členské společnosti přímo komunikovat s burzou při zadávání nákupních a prodejních příkazů. Systém vyvinutý burzou běží pouze na serveru burzy a obchodníci s ním komunikují prostřednictvím externích aplikací. O vypořádání burzovních obchodů se stará dceřiná společnost burzy, UNIVYC.
Obchodování na burze podléhá regulaci České národní banky, která dne 1.4.2006 převzala veškerou agendu zaniklé Komise pro cenné papíry jako orgánu dohlížejícího na fungování kapitálového trhu. Předmět podnikání činnost burzy a její orgány jsou definovány ve Stanovách BCPP, bezpečnost a spolehlivost obchodování zajišťují Burzovní pravidla, která jsou od vstupu ČR do Evropské unie plně harmonizovaná se standardy EU.
Vývoj indexu PX od jeho vzniku
Zdroj: www.pse.cz
Nejvyšším orgánem burzy, který rozhoduje o všech nejzásadnějších otázkách, je valná hromada. Dalšími orgány jsou pak Dozorčí rada, která dohlíží na činnost burzy, a Burzovní komora jako statutární orgán burzy. Členové dozorčí rady a Burzovní komory se volí na pět let. Burzovní komora si navíc pro jednotlivé činnosti zřizuje burzovní výbory (výbor pro členské otázky, výbor pro kotaci a výbor pro burzovní obchody). V její kompetenci je také zřízení Burzovního rozhodčího soudu, který řeší spory vzniklé z burzovních obchodů a z obchodů s investičními instrumenty. Posledním orgánem je Garanční fond burzy, který slouží k pokrytí rizik spojených s obchody na burze a jejich vypořádání.
V druhé části článku o burze a jejím fungování se dozvíte něco o samotném obchodování na burze a novinkách, které BCPP v nejbližší době připravuje.
Zajímáte se o pražskou burzu a její fungování? Nakolik vám obchodování na ní přijde zajímavé? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky.
