Platba do zahraničí, ať již v rámci Evropské unie nebo mimo ni, je dnes jednoduchou a rychlou záležitostí. Většinou ji můžete vyřídit během chvilky přes internetové nebo mobilní bankovnictví. U některých bank to může záležet na typu platby.
Například v Air Bank lze v mobilní aplikaci zatím zadat pouze tzv. SEPA platby. Tedy jen platby v eurech v rámci EU/EHP (Evropského hospodářského prostoru) mezi bankami, které SEPA platby podporují. Ostatní zahraniční platby (nonSEPA) je možné zadat přes internetové bankovnictví, případně také na pobočce. Což ostatně umožňuje i kterákoliv jiná banka. Také u Partners banky je možné zadat všechny platby s označením SEPA v mobilním bankovnictví. „Zahraniční platby pro klienty připravujeme hned začátkem roku 2026,“ doplňuje Tereza Píchalová, tisková mluvčí skupiny Partners.
SEPA platby jsou jednoduché a rychlé
Údaje nutné k zadaní platby se mohou lišit dle země příjemce, ty základní ale budou u všech stejné. V případě SEPA platby je vždy nutné uvést jméno/název příjemce, částku transakce a IBAN (International Bank Account Number), což je mezinárodní formát čísla bankovního účtu, který slouží k jednoznačné identifikaci účtu při mezinárodních platbách.
Někdy může být vyžadován ještě tzv. BIC (Bank Identifier Code), tedy mezinárodní identifikační kód banky používaný při mezinárodních finančních transakcích. „IBAN a BIC činí zahraniční platební styk rychlejším a bezpečnějším,“ vysvětluje Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank. „V našem internetovém a mobilním bankovnictví je však po zadání účtu příjemce ve tvaru IBAN automaticky systémem dotažen BIC banky příjemce.“ Ani například v Partners Bance uvádění BIC nevyžadují.
SEPA platby jsou většinou bez poplatku. Navíc jsou rychlé. „Ve většině případů jsou připsané na účtu příjemce do druhého dne,“ říká Radim Široký, který má na starost zahraniční platební styk v České spořitelně.
A budou ještě rychlejší. „Od listopadu 2026 totiž vzniká povinnost uvádět adresu odesílatele a příjemce ve strukturovaném formátu, kde je minimální povinnost uvádět název příjemce/odesílatele, město a zemi,“ uvedla Kaiseršotová. Na implementaci této nové povinnosti dané evropskou legislativou se připravují i další bankovní domy. Zavedení instantních SEPA plateb zajistí převod peněz v rámci Evropy téměř okamžitě, tak jako už známe z domácího platebního styku. Některé banky okamžité SEPA platby do své praxe již zahrnuly.
Zahraniční platby
U ostatních zahraničních plateb, zvláště těch, které směřují mimo státy EU/EHP, je pak nutné vyplnit více informací než u jednoduchých SEPA plateb. „V případě nonSEPA zahraniční platby je třeba zadat BIC banky příjemce, adresu a stát příjemce, případně zvolit typ poplatku SHA nebo OUR,“ říká Alžběta Honsová, tisková mluvčí Air Bank. Platí přitom, že formát adresy se v souladu s novou legislativou EU bude i v tomto případě zpřesňovat, bude více strukturovaný.
„Ještě, že tě lásko mám“, ale účet mít společný nebudeme. Nebo raději ano? |
A proč ty peníze posíláte?
V závislosti na zemi jsou pak často vyžadovány ještě další detaily. Nebo také podle výše zasílané částky. „U zahraničních (i tuzemských) plateb nad určitou částku musí klient vyplnit důvod transakce. Pokud tedy částka transakce překročí danou hranici, internetové bankovnictví nebo aplikace si automaticky vyžádá doplnění důvodu transakce,“ vysvětluje Honsová a dodává: „Účel platby, tzv. Purpose code je potřeba zadat například u plateb do Spojených arabských emirátů nebo u plateb do Indie. Tento kód se zadává do pole zpráva pro příjemce nebo do pole zvláštní pokyny k platbě.“
Také například u každé úhrady, která směřuje do Thajska, musí být účel platby vyplněný, a to vždy v anglickém jazyce. V případě platby do Turecka bude uvedení účelu (v anglickém jazyce) nutné od částky 250 tisíc tureckých lir.
Formuláře bank pro platby do zahraničí jsou ale dobře připravené. „Naše bankovnictví si při průchodu formulářem vždy vyžádá povinné prvky názvu příjemce, důvodu platby nebo údajů o adrese příjemce podle toho, kam klient platbu posílá, a tak může být v klidu, že splnil všechny náležitosti pro bezproblémové zpracování platby,“ uvedl Radim Široký.
S čím je ještě třeba počítat
Platby mimo EU se obvykle připíší na účet adresáta do jednoho až pěti dnů, nejčastěji banky uvádí tři dny. Zpoždění může nastat nejčastěji tehdy, pokud je do převodu zapojeno více zprostředkujících bank, nebo když banka příjemce požaduje doplnění údajů. Platba se může i vrátit, pokud je špatně uveden IBAN, adresa příjemce nebo chybí účel platby.
Obvykle je třeba počítat i s poplatkem za provedení transakce. Standardně je stanovený procentuálně v rámci jednotlivých cenových programů banky. Pro fyzické osoby je to většinou 1 procento. Například u České spořitelny je to 1 procento, minimálně však 220 korun a maximálně 1500 korun, u Raiffeisenbank je to 1 procento, minimálně 300 korun a maximálně 1500 korun. Například Air Bank má ale jednotnou taxu 100 korun. A s jednotným poplatkem pro zahraniční platby (nonSEPA) počítá také Partners Banka.
V potaz je nutné vzít rovněž kurzový rozdíl. „V případě odchozích úhrad s konverzí banka používá směnné kurzy, které jsou uvedeny v bankovním kurzovním lístku. Klient je tak před potvrzením odchozí úhrady vždy informován o výši nákladů na konverzi měny, která je rozdílem směnného kurzu, který je využit pro danou konkrétní odchozí úhradu a středového kurzu banky,“ vysvětluje Tereza Kaiseršotová.
Do hry vstupuje AML i podvody
I když jste s provedením úhrady došli až na konec, vše jste správně vyplnili, platbu „odklikli“, nemusí být stále vyhráno. Do hry totiž vstupuje ještě AML (z anglického „Anti Money Laundering“), tedy evropskou legislativou daná opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Těmi se musí řídit všechny finanční domy (a nejen ty). Nezanedbatelnou roli hraje také etika.
Kam peníze neodešlete vůbecExistují země, kam v současné době nelze odeslat platby – a to z důvodu mezinárodních sankcí nebo omezení korespondenčních bank. Typicky se jedná o státy, které jsou na sankčních seznamech EU, OSN nebo USA (OFAC). Nejčastěji blokované destinace:
Seznam se průběžně mění podle geopolitické situace a sankčních nařízení EU. Zdroj: Partners Banka |
A v poslední době jsou to rovněž stále četnější a sofistikovanější podvody (scam), kterými se různí lidé či subjekty snaží klienty bank připravit o peníze. Častým scénářem, kdy klienti bank chtějí poslat peníze do zahraničí, jsou „podvodné investice“. Objevuje se i scénář „podvodná rodina“, kdy se podvodníci vydávají například za kamaráda vašeho potomka či vnuka s tím, že dotyčný ztratil mobil a potřebuje poslat peníze. Tento typ podvodu bývá komunikovaný mnohdy přes WhatsApp.
„A pak jsou to tzv. romantic scam,“ říká Tereza Píchalová. Upřesňuje, že obvykle v těchto případech dochází k navázání kontaktu mezi podvodníkem ze zahraničí a ženou online, například přes Facebook či Instagram. Často se takový muž vydává za někoho jiného, použije cizí jméno i fotografii. Není to zase tak dávno, kdy médii proběhly články o případech, kdy falešný „Brad Pitt“ okouzlil ženy natolik, že falešné hollywoodské hvězdě naposílaly miliony. Méně často se ženy s muži-podvodníky setkají osobně, třeba při cestě do zahraničí, po návratu s nimi komunikují a po čase přichází žádosti o zaslání peněz. Funguje to ale samozřejmě i obráceně, muži naletí ženám-podvodnicím.
Kdy může banka platbě vystavit stopku
„Stejně jako u tuzemských plateb proto fraudové monitorovací systémy vyhodnocují i zahraniční platby,“ uvedla Kaiseršotová. „Prověřujeme každou transakci, jak nám nařizuje zákon,“ potvrzuje také Radim Široký. Analyzuje se například i to, jestli platba odpovídá obvyklému transakčnímu chování daného člověka, případně jestli samotná platba nemá znaky typické právě pro platby spojené s nějakým podvodem (scamem).
„Pokud se platba vyhodnotí jako podezřelá, pozastavíme ji a prošetřujeme s klientem i interně v rámci banky,“ vysvětluje Alžběta Honsová. Děje se tak právě třeba i v případech, kdy samotná platba či chování konkrétního klienta „trefí“ některé z detekčních pravidel, která má banka nastavená. „Pravidla jsou však komplexní a žádné z nich není postavené například jen na zemi, ve které se nachází účet příjemce,“ upozorňuje Píchalová. A rozdíl nebude ani v tom, zda půjde o platbu mezi dvěma fyzickými osobami nebo například o platbu za ubytování v hotelu či půjčení auta. „Rozdíl bude jen v tom, že u hotelu nebo autopůjčovny je menší riziko, že se platba vyhodnotí jako podezřelá, už proto, že daný subjekt bude dohledatelný,“ upřesňuje Honsová.
Pokud by se u nějaké platby potvrdilo, že se jedná o případ praní špinavých peněz, nebo bude mít banka jistotu, že jde o podvodnou platbu, peníze vůbec neodešle a vrátí je zpět na účet odesílateli.
K pozastavení peněz, případně jejich vrácení, banky přistupují častěji než dříve. „Jde nám v první řadě o ochranu peněz klientů,“ říká Honsová. A Tereza Píchalová ze skupiny Partners doplňuje, že detekční pravidla se banky snaží nastavovat tak, aby co nejméně obtěžovala klienty provádějící legitimní platbu, ale co nejvíce ztěžovala život podvodníkům. Tedy jinými slovy, snaží se o to, aby pravidla byla co nejvíce efektivní.
Spolu nežijeme, žádné peníze ti nedám. Jak je to s výživným mezi manželi, radí advokátka |
Stejná pravidla platí i pro platby jinou cestou
Nejsou to ale pouze banky, které platby prověřují. Stejná pravidla platí i pro ostatní „cesty“, kterými lze peníze poslat. A to třeba včetně krypto burz. „Ano, jedním z původních účelů využití kryptoměn je právě rychlá a levná platba do zahraničí,“ říká Ota Janda, šéf krypto burzy Coingarage a popisuje: „Uživatel si na burze v EU smění fiat měnu, například české koruny či eura za kryptoměnu (např. Bitcoin, Ethereum, nebo regulované stablecoiny jako USDC), kterou následně odešle na kryptoměnovou adresu příjemce. Příjemce si pak může kryptoměnu v řádu minut na své lokální burze směnit zpět na fiat měnu.“
I v tomto případě však bude muset odesílatel vyplnit požadované údaje. V případě, že budete posílat kryptoměnu v rámci EU, budou pravidla všude stejná. „Je třeba uvést jméno příjemce, adresu jeho kryptoměnové peněženky a často i název burzy, kde má příjemce účet,“ popisuje Janda.
U platby mimo EU to bude složitější. Evropská burza na odesílatele stále uplatní evropské požadavky – údaje o příjemci bude muset dodat. „Ale cílová země bude mít svá vlastní pravidla. Například při platbě do USA, Singapuru nebo Japonska může příjemce a jeho místní burza narazit na dodatečné požadavky tamních úřadů,“ vysvětluje Janda. Setkat se lze třeba s požadavkem na vyplnění účelu platby.
Ještě složitější to je, pokud posíláte kryptoměnu na decentralizovanou peněženku (např. MetaMask, Ledger). Podle evropských pravidel i tady musí odesílatel uvést jméno majitele peněženky a potvrzení, že peněženka skutečně patří uvedené osobě. „To je ale často problematické, protože u decentralizovaných peněženek není jednoduché vlastnictví prokázat,“ doplňuje Janda.
Stejně jako banky musí i krypto burzy platby prověřit, v podezřelých případech mají povinnost transakci pozastavit nebo zablokovat. „Mezi nejčastější důvody patří neobvykle vysoká částka vzhledem k profilu odesílatele nebo podezření na praní špinavých peněz. Burza v těchto případech požaduje doložení původu prostředků,“ uvedl Janda. Dalšími důvody mohou být nedostatečné informace o příjemci nebo skutečnost, že je příjemce na sankčním seznamu.
Z toho je jasně vidět, že s rostoucí regulací se svět kryptoměn stále více přibližuje tradičnímu finančnímu sektoru. „Pro běžné uživatele, kteří využívají kryptoměny k legálním účelům to znamená především vyšší míru bezpečnosti a ochrany před podvody,“ dodává Janda.
