Nejvíce peněz vrátí do fondů stát

  0:01aktualizováno  0:01
Z lidí, jejichž peníze byly v devadesátých letech vytunelovány z investičních a privatizačních fondů, dostanou největší náplast na své finanční rány podílníci bývalého fondu Agrobanky AGB II. Paradoxně ovšem ne od těch, kteří ztráty způsobili. Přes miliardu korun zaplatí stát. Je to ale jen kapka v moři. Komise pro cenné papíry totiž spočítala, že v devadesátých letech se z fondů ztratilo na 50 miliard korun.

Byla tedy rozkradena čtvrtina majetku ve fondech pocházejících z obou vln kupónové privatizace. Do bývalého fondu Agrobanky, který dnes spravuje investiční společnost investAGe, se má po dohodě o narovnání vrátit 885 milionů korun. Podle přehledu společností do nichž se má vrátit nelegálně odčerpaný majetek,(vypracovala ho Komise pro cenné papíry), jde o největší úspěch mezi poškozenými fondy.

Zmíněný fond přišel o 838 milionů v roce 1995, kdy Agrobanku ovládal Motoinvest. Koupil od Investiční a poštovní banky balík akcií, v němž převládaly bezcenné papíry Kreditní banky Plzeň a samotné Agrobanky. Správce fondů tehdy věděl, že zhrošuje kvalitu portfolia.

Letos v červnu se současný správce okradeného fondu společnost investAGe dohodl s ČSOB, nástupcem Investiční a Poštovní banky, že se dojde k vyrovnání. "Zbývá jen pár formálních kroků aby se mohl uskutečnit převod peněz," řekl Petr Málek ze skupiny JT, jíž investiční společnost investAGe patří. Peníze zaplatí Česká národní banka. Stát se totiž zavázal krýt veškeré ztráty z problémových obchodů Investiční a poštovní banky, když ji v roce 2000 ovládla ČSOB.

• Investiční fond Mercia
Fond ovládli podobně jako Trend lidé okolo Miroslava Hálka. Postupovali podle podobného scénáře a připravili jej o akcie Kotvy. Podle materiálu KCP bylo z fondu Mercia nelegálně odčerpáno 250 milionů korun. I v tomto případě skončily akcie na Kypru a vše se dál točilo kolem narovnávacích dohod. Ty ovšem komise napadla. Mercia (je nyní v likvidaci) měla nejprve zpátky dostat 35 milionů, později však kvůli krokům šéfů fondu Mercia jen 17 milionů (z nich 8 Mercia dostala). Komise s nimi vede správní řízení, jsou obviněni z trestného činu.

• Investiční fond AGB II
Sedm let trvalo, než se podílníci bývalého investičního fondu AGB II dočkali peněz, které za ně někdejší správce fondů Agrobanky (firma A-Invest) investoval do akcií zkrachovalé Kreditní banky Plzeň i mateřské Agrobanky. Z peněz fondu A-Invest zaplatil IPB za bezcenné akcie obou bank 838 milionů. Majetek nakonec získal nový správce fondu - investiční společnost investAGe - mimosoudní cestou. Když soud loni rozhodl ve prospěch fondu, patřila už IPB bance ČSOB. Ta se dohodla o narovnání a slíbila do majetku fondu zaplatit 885 milionů. Hradit je bude stát, který za ztráty IPB ručí.

• Investiční fond Trend
K machinacím, které vedly k vytunelování miliardy a čtvrt z fondu Trend, došlo v letech 1995 a 1996. Z majetku Trendu zmizely hlavně akcie obchodního domu Kotva. Bývalý šéf Trendu Miroslav Hálek je vyvedl na kyperskou firmu Forminster Enterprises, kde se je podařilo zablokovat. Nové vedení Trendu se po táhlých soudních sporech s kyperskou firmou dohodlo, že pokud stáhne žaloby, dostane Trend namísto akcií Kotvy 350 milionů. Dohoda byla uzavřena, ale zatím se vrátilo jen 5 milionů. Malí akcionáři dohodu považují za nevýhodnou a věří, že zcizená aktiva se do Trendu vrátí v plné hodnotě.

• CS fondy
Peníze se z nich ztrácely několika způsoby. C.S. Infrastrukturní investiční fond v rámci povinného odkupu vyplácel i osoby, které nebyly akcionáři. To zarazila Komise pro cenné papíry v dubnu 1998 a firmám, které se nelegálně obohatily, nařídila vrátit 144 milionů. I tak C.S. IF přišel o 156 milionů. Známější kauza, ve které zmizelo mnohem více majetku, se týká C.S. Fondů. Z něj jeho šéfové vyvedli peníze do zahraničí tím, že nakoupili za 1,24 miliardy bezcenné akcie drůbežáren Příšovice. Právním zástupcům nuceného správce fondu se podařilo vrátit zhruba sedminu vytunelovaných peněz. Kauza CS fondů má i své odsouzené. Nejvyšší trest dostal podnikatel a sponzor ČSSD Josef Matoulek - deset let, ale rozsudek ještě nenabyl právní moci.

Autoři:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Šila, kojila a spala jen pár hodin. Teď je nejúspěšnějším prodejcem

„Loni se můj obrat přiblížil jednomu milionu. Jsem ráda, že mám tolik věrných...

Na webovém portálu, kde lidé vystavují své ručně vyrobené zboží, je nejúspěšnějším prodejcem. Přestože má na kontě přes...

Osm praktických rad, které vám pomohou zhodnotit úspory

Ilustrační snímek

Máte 100 či 500 tisíc a nevíte, jak s nimi naložit? Péče o majetek je dřina a dělat v tom chyby se nevyplácí....

Makléř inzeroval byt bez vědomí majitele, aby shrábl tučnou provizi

Ilustrační snímek

Koupit byt do osobního vlastnictví není levná záležitost a vyžaduje to mít i určitou obezřetnost. Zvlášť v případě,...

VIDEO: Byt může zapálit i lampička, modem nebo prodlužovačka

Ilustrační snímek

Požár v bytě může napáchat rozsáhlé škody. A to nejen na majetku, ale i životech. Vzniknout může z nejrůznějších...

Úspěšné lidi nezlomí selhání, křivdy a ústrky ostatních, říká expert

Někdy je to v zaměstnání jako na bojišti a jen odolní vydrží.

Chcete-li v zaměstnání skutečně uspět, nestačí svou práci jen dobře odvádět. Expert Martin Staněk tvrdí, že ještě...

Další z rubriky

Den spoření: co byla střádanka a jak šetřil Palacký i lidé za socialismu

Vkladní knížka Františka Palackého

Pokud patříte k lidem, kterým se daří šetřit, máte důvod k oslavě, 31. říjen je totiž Světovým dnem spoření. Ve...

Zmapovali jsme pět spořicích účtů, které aktuálně vynášejí nejvíc

Ilustrační snímek

Česká národní banka letos již několikrát zvýšila úrokové sazby, naposledy v srpnu 2018. Některé finanční domy na to...

Kdo je bankovní tradicionalista a kdo digitální dobrodruh

Ilustrační snímek

Význam digitálního bankovnictví roste. Přichází mu na chuť stále víc lidí i v Česku. Internetové bankovnictví u nás...

Pracovní doba se zkrátí, plánuje ČSSD. Budou lidé brát stejně?

Pracovní doba se zkrátí, plánuje ČSSD. Budou lidé brát stejně?

Kurzy.cz Sociální demokracie chce zkrátit pracovní dobu ze 40 hodin týdně jen na 37,5. Podle ČSSD by se tak zvýšila produktivita...

Najdete na iDNES.cz