Co se změní od 1.5. na bankovním trhu v ČR?
Vstupem do Evropské unie dojde u poboček zahraničních bank působících v ČR (seznam viz tabulka) k přechodu do režimu jednotné licence, a to bez nutnosti jakýchkoliv úkonů ze strany bank či jejich klientů. Vklady klientů u pobočky zahraniční banky s jednotnou licencí budou pojištěny v rámci systému domovského státu (podmínky pojištění těchto států vycházejí z podmínek práva Evropského společenství, nicméně v nich mohou být značné rozdíly – viz níže). Tyto pobočky mohou připojistit pohledávky z vkladů na základě smlouvy s Fondem pojištění vkladů v ČR, jestliže je domovský systém pojištění vkladů pobočky méně příznivý než pojištění vkladů podle našeho zákona o bankách (90%, max. 25 000 EUR). Rozdíly v pojištění vkladů ovšem nikdy v historii roli nehrály, o čemž svědčí fakt, že se žádná banka nikdy nepřipojistila. Rozdíly v pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy nesmějí být navíc podle zákona o bankách využívány v reklamě banky.
|
Limity pro výplatu náhrad za pojištěné vklady ve vybraných zemích EU ve srovnání s ČR | |
| Česká republika | 25 tis. EUR |
| Belgie | 20 tis. EUR |
| Nizozemí | 20 tis. EUR |
| Rakousko | 20 tis. EUR |
| SRN | 20 tis. EUR |
| Velká Británie | 22,2 tis. EUR |
| Francie | 60 tis. EUR |
| Itálie | 103 tis. EUR |
| Zdroj: ECB: Deposit Insurance – Nordic case, 11/2003, ČNB | |
Zahraniční banky jsou povinny poskytnout klientům informace o systému pojištění vkladů. Jejich přechod na systém pojištění domovského státu bude znamenat, že od 1.5. již nebudou přispívat do Fondu pojištění vkladů. Zahraniční banky v režimu jednotné licence budou mít svá práva i povinnosti podle zákona o bankách i dalších právních předpisů České republiky. Vztahují se na ně například povinnosti týkající se instituce finančního arbitra či naopak možnost účastnit se výměny informací o bonitě klientů v rámci úvěrového registru.
Jednotná bankovní licence, neboli princip evropského pasu
Jednotná licence znamená příležitost pro banky, instituce oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky (platební karty) a některé finanční instituce ze států EU (15+10) a EFTA (které jsou zároveň členy Evropského hospodářského prostoru - tedy Lichtenštejnsko, Norko a Island; ne Švýcarsko). Nemusejí totiž procházet licenčním řízením v ostatních členských státech, pokud licenci na činnost ze seznamu vzájemně uznávaných činností již získali „doma“. Nad daným subjektem potom dohled vykonává jeho domovský stát. Jde v podstatě o princip vzájemného uznávání licencí; daný subjekt však musí dodržet předepsaný oznamovací postup a dodržovat zákony platné na území hostitelského státu (v našem případě na území ČR).
|
Co hovoří ve prospěch a neprospěch vstupu dalších zahraničních bank do ČR (podle ČNB) |
| PRO: |
| nadbytečné bankovní kapacity na trzích členských zemí EU a růst bohatství tuzemských subjektů |
| zahraniční obchod a přímé zahraniční investice |
| PROTI: |
| hustá síť poboček tuzemských bank, která představuje velkou konkurenci |
| fakt, že moderní distribuční kanály (zejm. internet) výrazně zlepšují přístup k přeshraničním službám, které přinášejí zisk rychleji a představují menší riziko |
| nárůst zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic v minulých letech proběhl bez zvýšení poptávky po bankovních licencích |
Formy režimu jednotné licence (lze užít i obou současně)
-
založení pobočky (realizace práva usazení)
-
bez založení pobočky (poskytování „přeshraničních“ služeb; podléhá jednoduššímu oznamovacímu postupu) – lze využít pouze tehdy, pokud nemá poskytovaná služba charakter trvalé, neboli soustavné hospodářské činnosti, a to proto, aby tato forma nebyla zneužívána k obcházení právních předpisů hostitelského státu upravující podnikání v dané oblasti (ve sporných případech rozhoduje Evropský soudní dvůr)
Výhod jednotné licence budou moci využít i naše družstevní záložny, ty však postupují v režimu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a svá oznámení podávají Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Naopak zahraniční úvěrová instituce v formě družstva je považována za zahraniční banku a může v ČR podnikat na základě zákona o bankách, jelikož zákon o bankách v případě zahraniční banky nerozlišuje její formu.
Seznam vzájemně uznávaných činností obsahuje i aktivity spojené s činností obchodníka s cennými papíry (tzv. investiční služby). Právo ES požaduje, aby oprávněná finanční instituce splňující podmínky měla možnost si vybrat, ve kterém režimu kterého orgánu dohledu bude výhody jednotné licence uplatňovat bez toho, aby musela projít dvojím oznamovacím postupem (u nás výběr: ČNB podle zákona o bankách nebo Komise pro cenné papíry v režimu navrhovaného zákona o kapitálovém trhu).
Jaké jsou výhledy do "evropské" budoucnosti?
| Pobočky zahraničních bank v ČR |
| ABN AMRO Bank N.V. |
| Commerzbank Aktiengesellschaft, pobočka Prah |
| Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka |
| ING Bank N.V. |
| HSBC Bank plc – pobočka Praha |
| Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod |
| Sparkasse Muehlviertel – West banka a.s. pobočka České Budějovice |
| Všeobecná úvěrová banka a.s., pobočka Praha |
| Waldviertler Sparkasse von 1842 pobočka |
|
Celková čistá aktiva: 242 mld. Kč = 9,5% celkových čistých aktiv celého bankovního sektoru; zdroj: ČNB |
- vstup naplňuje očekávání zahraničních investorů a podniků, což by mělo podpořit poptávku po službách bank v ČR (vývoj již začal)
- již dříve byl zaveden plně liberalizovaný systém zakládání bankovních účtů v zahraničí – lze tedy předpokládat, že pro koho bylo založení účtu u nerezidentských bank výhodné, ten to již udělal
V delším horizontu ovšem na druhé straně bude docházet k rozvoji přeshraničního bankovnictví, což naopak rozsah tuzemského trhu bankovních služeb zmenšuje. Nárůst objemu přeshraničních služeb však podle ČNB nebude tak velký, aby zvrátil dlouhodobý trend "zvětšování" tuzemského trhu bankovních služeb.
Konkurence zahraničních subjektů by měla nastat zejména u těch služeb, které nevyžadují fyzickou přítomnost na trhu (není s nimi spojeno úvěrové riziko, tedy potřeba analýzy bonity klienta) či u nichž budou identifikovány nevyužité příležitosti, tedy mezery na trhu. Jako příklad jsou uváděny služby v oblasti platebního styku a zúčtování, obchodování s finančními nástroji na účet klienta či poskytování bankovních informací (o zahraničních firmách apod.).
Masivní zájem o založení pobočky v České republice je po zvážení všech faktorů nepravděpodobný (viz tabulka nahoře).
Některé dceřiné společnosti zahraničních bank se patrně přemění na pobočky. Pro hovoří například úspora nákladů – mzdových, na kapitál, který nemusí jako divize držet, dále zjednodušení regulace a řízení banky a právního režimu jejího fungování; pro setrvání v dceřiné společnosti naopak náklady na přeměnu, příp. nutnost vypořádání podílu minoritních akcionářů, zákonné požadavky na právní formu společností u některých činností jako vydávání hypotečních zástavních listů apod.
Zlevní v rámci EU výběry z bankomatů? Čtěte ZDE.
Očekávat lze rovněž vznik několika zcela nových poboček, zvláště v příhraničí (první bankou, která o sobě dala vědět, je Oberbank - více ZDE). Zájem našich bank o založení poboček v zahraničí bude nízký.
Zjednodušený režim podnikání v podobě jednotné licence může vést k zesílení konkurence. V době od našeho vstupu do EU do vstupu do Evropské měnové unie lze podle České národní banky očekávat pokračování již nastartovaných trendů – zvyšování poptávky po bankovních službách, růst kvality a rozsahu nabídky služeb a tlak na efektivnost provozu, výši provizí a poplatků účtovaných bankami na našem trhu. Co se však týče posledního jmenovaného, zatím se zdá, že žádné snižování poplatků se nechystá. Do přijetí eura nás však ještě čeká dlouhá cesta. Zda se tedy v této oblasti dočkáme zlepšení, ukáže čas.
Čekáte od vstupu do EU změny v bankovní oblasti? Jste ochotni využívat finanční služby "přes hranice"? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
reklama
