Asi nejstarším a dalo by se snad i říci nejméně zákeřným způsobem, kterým lze ohrozit kromě peněz ve vaší kapse také peníze na vašem účtu, je obyčejná krádež, případně zneužití ztracené karty. Samozřejmě odcizenou či ztracenou hotovost mi už nikdo nenahradí a částka v kapse byla omezená, řeknete si.
Tím více byste však měli chránit ostatní platební prostředky (nejčastěji platební karty). Jejich úlohou je ulehčit přístup k penězům na účtu jejich majiteli, jenže při neopatrném zacházení otevírají stejně snadnou cestu i zloději. A stačí jen málo, například odložit tašku s doklady v nákupním košíku, nechat kabelku v autě. V nejhorším případě mít ještě napsaný PIN v blízkosti karty.
Skimming, neboli kopírování informací o platební kartě, je již poněkud záludnějším způsobem, jak se dostat k penězům na účtu držitele originálu platební karty. A to vše, aniž by o tom měl tušení. Mnohdy se totiž "neobvyklé" transakce na účtu objevily až po několika měsících. Na to však banky hledaly a snad i našly účinný lék - tzv. antiskimovací zařízení (např. nástavec na bankomatu, který trhavým vkládáním karty zamezuje kopírování karty).
Karta v ruce cizí osoby
Kopírování magnetického proužku už připravilo nejednoho držitele karty o jeho peníze na účtu. A lidé to často pirátům sami umožní. Tím, že je prostě nechají s platební kartou bez dozoru – například v restauracích při placení útraty. Stává se běžně, že v restauracích nemají mobilní elektronický terminál. Trvejte pak na tom, že půjdete s číšníkem k terminálu pevnému a transakci budete po celou dobu účastni.
Pochopitelně jsou tu další neduhy, které pirátům platebních karet zjednoduší "práci". Například nedostatečná ochrana dat a jejich přenosů u zpracovatelů transakcí, pramalá kontrola podpisu na kartě při platbě v obchodech (často dokonce vrací pokladník kartu dříve, než doklad její držitel podepíše). S tím můžete ovšem vy jako majitel platební karty jen těžko něco udělat.
. jak chránit své peníze na účtu:1. Chraňte své bezpečnostní a osobní údaje (hesla, kódy PIN, přístupové kódy apod.), nikomu je nesdělujte, hesla pravidelně měňte, kartu při placení nespouštějte z očí. 2. Chraňte svůj počítač (včetně operačního systému a internetového prohlížeče), používejte antivirové a anti-spyware programy. 3. Nestahujte z internetu neznámé soubory, případně programy z neznámých zdrojů. 4. Podpisový certifikát neukládejte na pevný disk ani na internet. 5. Pozor na nedůvěryhodné e-maily (zprávy od neznámých odesílatelů, případně zprávy s podezřelým názvem či obsahem neotvírejte a bez otevření mažte). 6. Ověřte si certifikát stránky, na které se k účtu přihlašujete. 7. Získáte-li jakékoliv podezření na možnost zneužití svých přístupových údajů do internetbankingu, službu zablokujte. |
Internet a internetové bankovnictví
Většinu bezhotovostních platebních transakcí zadávají klienti bank prostřednictvím některé ze služeb tzv. přímého bankovnictví. Nejrizikověji se přitom jeví - jak z pohledu obyčejného uživatele, tak znalce z oboru informačních technologií - bankovnictví internetové.
Příčinou bývají nedostatečně zabezpečené domácí počítače, zadávání bankovních příkazů na neprověřených veřejných místech, např. v internetových kavárnách, minimální využívání zabezpečovacích prvků nabízených bankami (za ně totiž obvykle klient platí a bezpečnostní prvky vnímá jako ztrátu pohodlí i snadné obsluhy) a pak také nedostatečná znalost možných rizik v prostředí internetu.
Útoky počítačových pirátů přitom nebývají vedeny proti bankám, nýbrž častěji míří na nejzranitelnější prvek řetězce – samotné uživatele. Ti svým jednáním mohou snadno znehodnotit účinek sebedokonalejší ochrany. Právě toho využívají tzv. internetoví piráti při tzv. phishingu a jeho dokonalejší formě – pharmingu (směruje uživatele např. na nepravé stránky internetbankingu, ale pod jejich správným označením a podobným designem).
Pozor na výhrůžky a lákavé nabídky
Phishing (úprava anglického slova rybaření) provádí ten, kdo jen "nahodí udici" a čeká na tučný úlovek v podobě důvěrných informací neopatrného klienta. Chytíte se většinou v případě, že budete reagovat nejčastěji na e-mail, který od vás láká čísla z platební karty, případně přístupové kódy a hesla k internetovému bankovnictví.
U phishingu i pharmingu bývá jakýmsi spouštěcím mechanismem výhrůžka nebo naopak nějaká velmi lákavá nabídka, kterou najdete v příchozí elektronické poště. Pokud chcete zjistit bližší informace, musíte kliknout myší na aktivní odkaz, prohlédnout webové stránky apod. Tím však umožníte vstup tzv. spywaru (tj. program, který využívá internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí uživatele) do vašeho počítače.
Vyloučíme-li na závěr skutečné a nezáměrné chyby zaměstnanců bank, které vám ale snadno a bez vašeho přičinění způsobí újmu, zůstává stále řada možností, jak o své úspory můžete přijít. Je proto vždy třeba mít na paměti alespoň několik základních pravidel a jimi se také řídit. A je pravdou, že vždy nesvádíte příliš vyrovnaný boj.
