Nicméně ten, kdo si vezme do rukou kalkulačku a začne všechny propočty provádět v horizontu až dvou generací – to znamená, že bude pracovat s efektem úroku na tři či dokonce až čtyři desítky let dopředu, nepochybně objeví „kouzlo“ složeného úročení, kdy se zdá, že „peníze dělají peníze“. Chceme se vyhnout laciným efektům a samozřejmě víme, že do protiváhy složenému úroku a efektu ze státního příspěvku musíme postavit negativní vliv inflace, ale i tak: matematika jasně mluví pro argument uzavření smlouvy o připojištění co nejdříve i za podmínek nízkých plateb příspěvků. Náš další graf pak názorně ukazuje, jak vysoká bude cílová částka v případě pouhých 100 korun měsíčního příspěvku účastníka (plus 50 Kč státního příspěvku) a při zhodnocení v rozpětí od 4 až do 10 % meziročně. Toto extrémně velké rozpětí uvádíme úmyslně, abychom získali přesnější představu o tom, jak vysoký multiplikační efekt lze z úroku vlastně získat (a dodejme, že i z odložené daňové povinnosti).
Graf č. 8 Vývoj stavu účtu při platbách na penzijní připojištění účastníkem, který začal platit 100 Kč měsíčně již v 18 letech poté, co dovrší věk 30, 40, 50 a 60 let, a to v závislosti na kalkulaci různě vysokého zhodnocení příspěvků (v tis. Kč)
Klíčovým argumentem pro co nejčasnější zahájení plateb na penzijní připojištění se státním příspěvkem je nepochybně docílený výnos. Jestli účastníkovy vlastní úspory jsou ve všech případech stejné (50,4 tis. Kč), tak cílová částka se kriticky liší podle toho, s jak vysokým odhadem budoucí míry výnosu budeme počítat (když pracujeme s variantou vždy celoživotního vkládání příspěvků, kde efekt závisí na změně velikosti odhadovaného výnosu). Již při odhadu 4% výnosu lze docílit cílovou částku skoro čtyřnásobnou (192 tis. Kč), u 8% výnosu však stav účtu překročí půl milionu a při 10% výnosu je účet dokonce za hranicí milionu korun*. To by znamenalo, že za tak dlouhé období bude celkový výnos již asi dvacetinásobkem toho, co do penzijního připojištění vložil sám účastník. Odtud naše doporučení, a to hlavně těm nejmladším, kteří překročí věkovou hranici 18 let: uzavřete svou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem co nejdříve, multiplikační efekt úroku tu hraje pro vás (o mnohaletém okamžitém čerpání daňových úlev ani nemluvě).
Je tu ještě jeden důvod, proč je dobré se připojistit: přestože primárně jde o úspory cílené na stáří, jde vždy o Vaše vlastní peníze. Představují jakousi „železnou rezervu“, na kterou je možné po určité době již po roce placení v případě naprosto neočekávané finanční havárie sáhnout. Nezakrýváme, že zákonodárce s touto možností počítal, a do zákona zahrnul možnost, že peníze nebudou čerpány v souladu s původním účelem, ovšem s tím, že v těchto případech odnímá státní podporu. Člověk však o své peníze a poměrně slušné výnosy z podílů na hospodaření penzijního fondu přijít nemůže.
* Není to vůbec hra s čísly, ale odraz značné nejistoty, která je s odhadem budoucích výnosů spojená. Že výnosy mohou být velice proměnlivé, to ukazují minulé zkušenosti odjinud, například z Irska. Tam v mezidobí sedmdesátých až devadesátých let dosáhli v jednotlivých tříletých intervalech tuto návratnost investic (vše v %):
|
Tříleté období |
1972/74 | 1975/77 | 1978/80 | 1981/83 | 1984/86 | 1987/89 | 1990/92 |
| Návratnost v % | - 14 | + 20 | 0 |
+ 4 | + 12 | + 15 | - 2 |
Pramen: Zpráva sítě expertů Evropské komise o dodatkových důchodech, Brusel 1994, tab. 36.
Jaký je ten správný věk pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění? Souhlasíte s autory knihy, že by si penzijní připojištění měli pořídit i mladí lidé ihned po dosažení 18-ti let?
Úryvek je z knihy Penzijní připojištění vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:Dokumentární akreditiv v praxi
Finanční rizika
Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání
 |
