Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Jak vysoký příspěvek na penzijní připojištění zvolit?

  • 27
Smyslem penzijního připojištění je postupně, po poměrně malých částkách příspěvků nahromadit na osobním účtu v době, kdy člověk končí s aktivní pracovní činností. Odpověď jak vysoký příspěvek zvolit není zas tak jednoduchá – pokud věc neodbudeme ledabylým mávnutím ruky a samozřejmým: Co možná nejvyšší!

Předpokládáme totiž, že i když účastník vydělává velmi vysoké částky, přece jen nemá neomezený zdroj příjmů a počítá – když už ne každou korunu – tak jistě stokorunu. Mnohé už bylo napovězeno dříve, zejména pokud jde o kombinaci využití nejvyšší relativní a absolutní výhody; proto se nyní pokusme o určité shrnutí a výsledné doporučení.

Aby si mohl každý, kdo má zájem o své budoucí finanční pozici – až bude odkázán na starobní důchod – vážněji přemýšlet a udělat si alespoň rámcovou představu o budoucím vývoji klíčových parametrů, řekneme si nejdříve, které to vlastně jsou a které by měl více či méně brát v úvahu, když se rozhoduje o výši, v jaké si má smluvně svůj příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem stanovit (či zvýšit).

Soudíme, že to jsou především tyto:

  • jeho současný příjem. Když odhlédneme od celé palety nezbytných výdajů na běžnou spotřebu, ten mu vždy obecně vymezuje disponibilní prostor pro okamžité stanovení výše příspěvku;

  • jeho očekávaný budoucí příjem (máme i zde na mysli příjem ze zaměstnání). Jistě je těžké v dnešních podmínkách vývoje české ekonomiky (pohybující se stále více v kontextu ekonomiky celoevropského prostoru), či míry nezaměstnanosti oscilující okolo 10% míry stanovit nějaká exaktní data, a dokonce to není ani bezpodmínečně nutné. Spíše jde o to realisticky posoudit, zda obor, ve kterém má člověk kvalifi kaci či kde hodlá pracovat, má či nemá před sebou nadějnou budoucnost; zda region, ve kterém žije, je na vzestupu či v útlumu; či zda to, že někdo má před dokončením dalšího stupně vzdělání (kurzu, rekvalifi kace apod.), což mu jeho pozici na trhu práce zlepší a tudíž bude mít naději na platový postup atd.

Kalkulačka

Bude letos kapitálový trh opět úspěšný? Více ZDE.

Nikdo však nemáme v šuplíku křišťálovou kouli pro vidění budoucnosti včetně toho, jak vysoký příjem bude konkrétní člověk mít za pět či deset, dvacet let. Nám však pro tyto účely postačí i jen orientační pohled na dnešní výplatní pásku a na předchozí tabulku, kam se může náš účastník zařadit podle výše hrubého příjmu: Podívat se, zda jsme na průměru, zda na ¾ či dokonce na dvojnásobku průměrného příjmu a výše – a hlavně realisticky – odhadnout, zda máme určitou významnou šanci si svou dnešní pozici udržet, odpoutat se směrem nahoru, či nám naopak hrozí riziko sestupu směrem dolů;

  • věk účastníka a to, kdy předpokládá odchod do starobního důchodu. To jsou však parametry již pro dnešní padesátníky a osoby mladší víceméně dané zákonem; zde se proto nemůžeme mnoho splést ve stanovení počtu let, po které ještě budeme mít příjem ze zaměstnání a tudíž i možnost platit si na penzijní připojištění své příspěvky;

  • nakolik se na příspěvcích účastníka bude podílet i jeho zaměstnavatel. Také tyto peníze přijdou velice vhod, zvlášť těm starším, kteří si dosud nestihli a – bohužel – již ani nestihnou našetřit dostatečný kapitál. Pokud vám snad fi rma, u které jste zaměstnáni, příspěvek na penzijní připojištění dosud neposkytuje (a pokud to není hlavně proto, že je v tak svízelné finanční situaci, že se jí nedostává peněz ani na výplaty), pak stojí za to se někoho z vedení či z odborů pozeptat, zda a kdy se k tomu rozhodne (je to daňově docela výhodné, ale o tom více v příští kapitole);

  • očekávaný budoucí vývoj tzv. náhradového poměru průměrný důchod: průměrná (hrubá) mzda. Již jsme o tom hovořili výše, a je zřejmé, že v tomto ohledu nejsou jakékoliv iluze vůbec namístě (a není důvod se utěšovat konstatováním, že jiné země na tom jsou ještě hůře, než česká populace);

  • a konečně vývoj nejen celkového náhradového poměru, nýbrž vývoj tohoto poměru podle příslušných příjmových skupin. Platí, že při absolutním růstu hrubé mzdy narůstá jeho příjemci i vyměřený starobní důchod, avšak růst je již podstatně pomalejší – a příjmové nůžky celkového absolutního příjmu pracujícího a starobního důchodce se nebezpečně rozevírají; v důsledku toho se též náhradový poměr mezi vyměřeným starobním důchodem a hrubou mzdou rychle snižuje.

Je tomu proto, že s rostoucím zaměstnaneckým či jemu podobným pracovním příjmem se rychle ze zákona zvyšuje míra solidarity, a to ve dvojím směru:

  • jednak občané s vyššími pracovními příjmy platí vyšší daně;
  • jednak poté, co tyto osoby s vyššími příjmy odcházejí do starobního důchodu, jim je vyměřován – v poměru k předchozímu pracovnímu příjmu – starobní důchod podle v současnosti platné právní normy však již natolik relativně nižší, že byl prakticky zcela znehodnocen princip zásluhovosti (ekvivalence).

Jako i v jiných případech, tak především zde se ukazuje, jak nebezpečně zavádějící je pracovat pouze s průměrnými hodnotami. Dvojnásob to platí tehdy, kde jde o životní úroveň. Jestli totiž se průměrný náhradový poměr pohybuje – tj. poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrnému hrubému zaměstnaneckému příjmu – v současnosti na hranici ještě kolem 42–43 %, pak odchylky oběma směry při změně výše hrubého zaměstnaneckého příjmu jsou podstatné. Přesto ani zvýšení starobního důchodu až k hranici cca 70 % náhradového poměru u osob s nízkými příjmy jim nedovoluje se příliš odpoutat od hranice životního minima; na druhé straně příjem člověka, který odcházel do starobní penze v pozici, kdy měl dvojnásobný, než je průměrný příjem, se jeho odchodem do penze sníží zhruba na třetinu a u člověka s dříve asi až trojnásobným pracovním příjmem (opět proti průměru) klesne dokonce jen na pětinu dřívějšího příjmu!

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Co od PP očekává běžný občan?

2. díl: Proč je dobré se penzijně připojistit

3. díl: O kolik bude váš důchod nižší? 

4. díl: Víte, kdy a na jakou částku? 

5. díl: Jak dosáhnout nejvyššího státního příspěvku? 
6. díl: Vyplatí se maximální státní příspěvek? 
7. díl: Jak velké daňové úlevy vás čekají? 


Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého