Průzkum mezi Čechy a Slováky ve věku 18 až 30 let, který k letošnímu Světovému dni spoření provedla společnost XTB, ukázal slabou finanční připravenost mladých. Respondenti odpovídali, jak dlouho by dokázali udržet svůj současný životní standard ze svých úspor při ztrátě zaměstnání. Třicet procent by vydrželo jediný měsíc, třiatřicet procent tři měsíce.
„Celkem tedy téměř dvě třetiny mladých Čechů – 63,8 procenta – nemají dostatečnou finanční rezervu. To je problém, protože absence krátkodobé finanční rezervy vede v případě nenadálého výdaje často k úvěrům,“ komentuje výsledky finanční poradce Partners Vladimír Weiss.
Podle něj je krátkodobá finanční rezerva základ zdravých financí domácností. A ideálně by měla pokrývat její běžné výdaje po dobou půl roku. „Krátkodobou finanční rezervu je ideální mít na spořicích účtech. To proto, aby i ona nesla nějaký výnos, ale hlavně aby byla rychle dostupná. Rozhodně nemá smysl ji držet na běžném bankovním účtu,“ doplňuje finanční poradce.
Ženy jsou finančně zranitelnější
Průzkum ukázal i výrazné rozdíly mezi pohlavími. „Ženy jsou finančně zranitelnější. Pouze jeden měsíc by s rezervou vydrželo 38,3 procenta žen, u mužů je to 22,9 procenta,“ říká obchodní ředitel XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka. I on zdůrazňuje, že základem je pravidelné odkládání i malých částek.
„Doporučujeme začít s pravidelným odkládáním i malých částek – klíčová je pravidelnost, ne výše,“ přidává radu, jak začít s tvorbou krátkodobé finanční rezervy.
Přístup k úsporám se mezi Čechy výrazně liší. Co jej nejvíce ovlivňuje? |
Takřka polovina si odkládá sotva tisícovku
Podle průzkumu téměř 45 procent respondentů ve věku 18 až 30 let spoří měsíčně méně než 1300 korun. Nejvíce jsou v této kategorii zastoupeni lidé se základním vzděláním (63,6 %) a ženy (55,1 %).
Podle průzkumu spoří téměř 45 procent mladých měsíčně méně než 1300 korun. Nejčastěji lidé se základním vzděláním (63,6 %) a ženy (55,1 %).
„Lidé si odkládají tolik, kolik mohou. Ale často to není tolik, kolik by měli,“ říká Weiss. Podle obecného pravidla by domácnosti měly dávat stranou asi 30 procent příjmů – právě k vytvoření krátkodobé rezervy.
Jak investovat
Jakmile se podaří vytvořit tuto krátkodobou rezervu, lidé by měli ve spoření pokračovat formou investic. „Sem patří podílové fondy nebo třeba i vlastní investice například do burzovně obchodovaných fondů ETF,“ doplňuje Vladimír Weiss s upozorněním, že takto investované peníze si investor může v případě potřeby kdykoli vybrat, byť samozřejmě záleží i na tom, zda své investované peníze vybírá právě v době, kdy jsou trhy na maximech, nebo v propadu. I to ovlivňuje jejich zhodnocení.
Dodává, že solidní výnosy přináší až dlouhodobé investování. Podle Holovky si měsíčně 1300 až 5000 korun odkládá 36,4 procenta mladých. Úspory mezi 5000 a 12 500 korunami si pravidelně tvoří 13,5 procenta, více než 12 500 korun ukládá 5,1 procenta respondentů.
Digitalizace správy financí
Naprostá většina mladých – 92,7 procenta – používá bankovní aplikace. Investiční platformy využívá 32,1 procenta, výrazně více muži než ženy. Komplexní aplikace pro finanční plánování používá jen 7,5 procenta dotázaných.
„I když dnes mladí lidé běžně používají digitální technologie k ovládání svých financí, vývoj jde stále dopředu. V rámci naší skupiny například máme aplikaci, v níž vidíme, a spolu s námi i naši klienti, vývoj všech jejich finančních produktů. Z hlediska obsluhy, ale i kontroly jde o velmi dobrého pomocníka,“ říká Weiss.
„Ještě, že tě lásko mám“, ale účet mít společný nebudeme. Nebo raději ano? |
Komu mladí lidé důvěřují v oblasti financí
Více než polovina respondentů (50,8 procenta) uvedla, že díky technologiím spoří více než před pěti lety. Téměř třetina mladých získává finanční rady ze sociálních sítí – z TikToku, YouTubu nebo Instagramu.
Nejdůvěryhodnějším zdrojem ale zůstávají přátelé a rodina (48,2 procenta). Následují banky a finanční poradci (39,9 procenta). Pozitivní je i to, že mladí stále sahají po odborné literatuře – v Česku 18,7 procenta, na Slovensku 17 procent.
