Váháte-li, vyplatí se obrátit na finančního poradce. Spoření prostřednictvím fondu je totiž jednoduché a pohodlné, vyšší zisk vám však může přinést jiný způsob investování. Komentář modelových příkladů pro MF DNES připravil Martin Novotný.
Mladý člověk má i jiné možnosti než penzijní fond
Model: Muž 18 let, studuje, k narozeninám mu rodiče chtějí založit a po dobu studií platit penzijní připojištění. Jakou částku mají spořit? Není na penzijní fond v 18 letech ještě příliš brzy?
|
|
Odborník radí: V penzijním připojištění bude mít tento klient vázány prostředky dlouhých 42 let. Za tu dobu bude vliv státních podpor na výnos zcela minimální, větší význam bude mít zhodnocení, které poskytne penzijní fond. Investice prostřednictvím fondu je poměrně konzervativní, mladý člověk si vzhledem k dlouhé době, po kterou se mohou jeho peníze zhodnocovat, může volit dynamičtější strategii. Penzijní připojištění doporučuji použít jen při velmi nízkém pravidelném vkladu 100 až 200 korun měsíčně. Od částky 300 korun bych volil stavební spoření, s pozdějším zainvestováním do akciových otevřených podílových fondů. Vyšší měsíční vklady bych doporučil přímo pravidelně investovat do akciových podílových fondů.
Model: Žena 30 let, je na rodičovské dovolené, rodina má vyřešené bydlení, přemýšlí o tom, jak spořit na stáří. Nevydělává, ale manžel má vysoký příjem.
Odborník radí: I tady je vliv státních podpor vzhledem k délce penzijního připojištění malý. Připojištění má význam jen tehdy, nemůže-li si klient dovolit vynakládat měsíčně víc než 300 korun. Při vyšších částkách doporučuji užít stejných možností jako v předchozím modelu.
V padesáti není pozdě se spořením začít
Model: Žena 50 let, má už odrostlé děti, ale na stáří zatím nenaspořila nic. Měsíčně vydělává 20000 korun „hrubého“. Stačí si ještě něco naspořit?
Odborník radí: Pro tuto klientku se stává z penzijního připojištění velmi zajímavý prostředek ke zhodnocení peněz. Pokud si bude měsíčně spořit 500 korun, dosáhne průměrného ročního výnosu 8,5 procenta. Sama naspoří 60 000 korun, díky státním příspěvkům, a zhodnocení však po deseti letech získá přes 90 000 korun. Dle možností klientky bych však doporučil spořit vyšší částku – před odchodem do důchodu tak bude mít víc peněz a navíc využije i daňového zvýhodnění. Kdyby spořila 1500 korun měsíčně, v šedesáti bude mít k dispozici 235 000 korun, na daních ušetří dalších 24 000 korun. )
Spořit můžete i po šedesátce
Model: Muž 60 let, hrubý příjem 18 000 korun měsíčně, na termínovaném vkladu má 150 000 korun, jinak žádné peníze nenaspořil.
Odborník radí: Mnozí lidé si myslí, že po šedesátce už nemohou v rámci penzijního připojištění spořit. To však není pravda, mohou, jen rovněž musí dodržet minimální dobu spoření – pět let. Klient by určitě neměl nechávat všechny peníze na termínovaném vkladu. Pokud pro něj, vzhledem ke krátkému horizontu riziko investovat přímo do podílových fondů či akcií příliš velké, může své peníze vložit jednorázově do penzijního fondu. Penzijní připojištění nabízí navíc možnost rozepsat takový jednorázový vklad na pravidelné měsíční příspěvky. Například kdyby klient do penzijního fondu jednorázově investoval 100 000 korun, může je rozepsat jako předplacenou úložku 1500 korun měsíčně, což mu vystačí na pět a půl roku dopředu. Získá tak státní podporu, zhodnocení celé částky, a dokud pracuje, měl by nárok i na daňovou úlevu. Na konci by si vyzvedl téměř 135 000 korun, přitom by na daních ušetřil dalších 12 000. Pokud nebude chtít spoření ukončit, může začít posílat pravidelnou úložku sám a tím ve spoření pokračovat. Bude-li se mu v té době zdát 1500 korun měsíčně moc, sníží měsíční úložku dle možností.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ
