Když se na českém území zrodila první spořitelna, psal se rok 1825. O její založení se přičinila skupina pražských velkoobchodníků a šlechticů, kteří se snažili pomoci chudším vrstvám obyvatel, aby získali větší ekonomickou nezávislost. V Praze zahájila svou činnost symbolicky 12. února 1825 v den narozenin císaře Františka I., který patřil společně s některými šlechtici a měšťany k prvním vkladatelům pražské spořitelny.
A že jde o výročí, které si zaslouží pozornost, dokládá skutečnost, že Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 korun připomínající dvousté výročí založení této spořitelny. Tato mince je v prodeji symbolicky od 12. února 2025.
Původní název tohoto ústavu v češtině zněl Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Postupně se ale vžil kratší název Spořitelna Česká. V lidech totiž podporovala spořivost.
Zpočátku úřadovala jen v pondělí, ve středu a v sobotu, a to jen pár hodin ve dvou pronajatých místnostech v budově Zemského sněmu. Lidé si v ní mohli ukládat od 25 krejcarů do 100 zlatých a zhodnocovat je o drobný úrok. Vklady se zapisovaly do jejich vkladních knížek a úrok nebyl vůbec špatný – zprvu 4 procenta a později 3. Lidé si tak mohli tvořit rezervu pro případ nemoci i nezaměstnanosti.
Spořitelna prováděla v té době jen některé aktivní operace, aby vložené úspory chudších lidí byly v bezpečí. Poskytovala hypoteční zápůjčky, prováděla operace s rakouskými státními papíry a částečně proplácela směnky před dobou splatnosti. Bilance banky v následujících desetiletích strmě vzrůstala. Zatímco vklady z roku 1825 činily částku 124 000 zlatých, roku 1830 to bylo již 1 573 000 zlatých a deset let poté 8 087 000 zlatých.
Pomalu ale jistě se rodily i další spořitelní ústavy v dalších městech a postupně se jejich zakladateli stávaly především okresy, města a obce. Nad „filantropickými“ spořitelnami, které zakládaly společenské elity, tak začaly převažovat spořitelny komunální zřizované střední třídou a měšťanskými vrstvami. Také sociální zařazení klientů prošlo proměnou, spořitelny již nesloužily jen chudým a sociálně slabým, klienty se začali stávat především měšťané ze střední třídy.
Včela se stala symbolem pracovitosti a spořivosti
Symbolem České spořitelny od jejího založení se stala včela. Dá se najít nejen na dobových listinách či vkladních knížkách, ale i historických budovách, například v pražském Rudolfinu, které Česká spořitelna nechala postavit v roce 1876 ke svému 50. výročí.
Během let se posunula i myšlenka spoření. Ve spořitelnách se dalo spořit od roku 1889 i na stáří. Princip spočíval v ukládání vkladů na zvláštní vkladní knížky, ze kterých nebylo možné vybírat dříve než před dovršením 55. roku věku. Tyto vkladní knížky byly výhodněji úročené a rozdíl mezi běžnou a zvýhodněnou úrokovou sazbou kryla ze svých prostředků Spořitelna Česká.
Dnešní realita a pohled do budoucna
Dnes má Česká spořitelna nejdelší tradici na našem bankovním trhu, ale je i největším bankovním domem v Česku. Od roku 2000 je přitom součástí silné středoevropské Skupiny Erste.
Její služby za celou skupinu využívá přes 4,5 milionů klientů – jednotlivci, podnikatelé, investoři i města a obce. Počty investorů, kteří se snaží lépe zajistit na důchod přitom přibývají. Letos už je to téměř 660 tisíc lidí a celková hodnota investic, které Česká spořitelna svým klientům spravuje, dosahuje 415 miliard korun. Češi přitom mohou využívat také služby na 336 pobočkách a k dispozici mají i 1 620 bankomatů a transakčních terminálů.
Den spoření: co byla střádanka a jak šetřil Palacký i lidé za socialismu |
A jak by mohl bankovní svět a služby České spořitelny vypadat, řekněme, za dalších 25 let?
„Snažit se o společenské prognózy se v poslední době ukazuje jako čím dál marnější aktivita. Skutečně nedokážu říci, zda se v roce 2075 bude využívání bankovních služeb podobat spíše komunikaci s všudypřítomnými AI avatary, nebo zda budeme naopak svědky návratu k větší komunikaci s lidskými bankéři, podobně jako jsme nyní svědky návratu lidí do kanceláří po jejich nasycení prací z home office. Věřím ale, že i v roce 2075 bude klíčovým posláním Spořitelny podporovat finanční zdraví jednotlivců a prosperitu firem a přispívat tak k silnější budoucnosti celého Česka. S tímto posláním jsme jako Spořitelna před 200 lety vznikli a chceme ho naplňovat i v následujících desetiletích,“ říká Tomáš Solomon, předseda představenstva České spořitelny.
Kde zanechala Spořitelna nesmazatelné stopy? Proč pražská čtvrť nese název Spořilov a kdy symbol včely dostal hořký nádech? Čtěte dál.
