V roce 2025 očekávám spíše další ekonomické turbulence, i když v porovnání s rozbouřenou inflací v minulosti nebo ekonomickými důsledky napadení Ukrajiny půjde spíše o uklidnění situace. Nová rizika ale tentokrát přijdou z jiné strany než obvykle. Z USA a západní Evropy. A mohou mít třeba podobu celních válek, strukturálních změn v průmyslu nebo raketového růstu nákladů na obranu zvyšujícího deficity veřejných rozpočtů.
Podmínky pro podnikání na českém finančním trhu budou nadále spíše příznivé. Objemy vkladů porostou opět aspoň o 5 procent a úrokové sazby se budou nacházet v pásmu mezi 3 a 4 procenty. Klienti budou nejen spořit, ale i více investovat. Nováčci a nové nápady se tak budou moci rozvíjet. Tradičním dlouholetým hráčům se opět vytvoří vhodný prostor pro investice do změn a bude jen na nich, zda jej využijí k modernizaci.
Hlavním tématem pro banky bude opět bezpečnost peněz a dat. Jejím předpokladem je v první řadě správná identifikace a autentifikace klienta, tedy bezpečná a spolehlivá práce s jeho identitou v digitálním prostředí. Z fyzického do digitálního prostředí, a to do mobilního telefonu, se totiž postupně přesouvá sama identita klienta. Aplikaci eDoklady má již přes půl milionu uživatelů a bankovní identitu mají více než 4 a půl milionu uživatelů.
Evropská peněženka
Hlavní událost nás ale teprve čeká. Do dvou let dojde v celé Evropské unii k přechodu na Evropskou peněženku digitální identity (EUDIW). A to bude opravdový „game changer“. Je pravděpodobné, že se národní bankovní systémy schované dnes za národní doklady, místní identitní systémy, exotické a drahé metody onboardingu nových klientů a vlastní restriktivní předpisy otevřou zahraničním klientům z jiných zemí EU. Tedy aspoň ti poskytovatelé služeb, kteří budou mrštnější, budou chtít vytěžit z této novinky maximální obchodní potenciál a nebudou paralyzovaní strachem z cizího elementu nebo omezovaní vlastním akcionářem, který jim nedovolí působit mimo Českou republiku.
Evropská peněženka se nebude totiž týkat jen tradičně konzervativnějších občanů, ale i firem. A ty si velmi rychle porovnají podmínky v jednotlivých zemích a využijí ty lepší. Zmizí tak jejich noční můra s otevíráním účtu v zahraničí spojená často s dokládáním různých nesmyslných dokladů, výpisů, kopií a jejich ověřených překladů, a to ještě často na papíře. Předávat se budou data, a to digitálně a na dálku. A banky budou mít od listopadu 2027 povinnost je přijímat.
Marek DitzPři studiu na VŠE v roce 1994 nastoupil do Československé obchodní banky jako úvěrový analytik a v roce 2013 se stal členem představenstva ČSOB. V červnu roku 2020 se stal lídrem týmu pro stavbu Partners Banky, nyní je jejím generálním ředitelem. Je členem představenstva Rentea penzijní společnosti. |
Očekává se navíc, že tato novinka vstoupí v platnost přibližně ve stejné době jako novelizace regulace platebních služeb (PSD3) a regulace přístupu k finančním informacím (FIDA). Tyto tři změny mají společně potenciál úplně změnit klima konkurenčního prostředí finančního sektoru v Evropě.
Pokud tedy vše dopadne pro spotřebitele dobře a nezvítězí nápady, jak blokovat pokrok s cílem vydělávat na neinformovaném zákazníkovi, což byl hlavní problém PSD2.
Uspějí jen někteří
V ideálním případě tak bude mít občan nebo firma možnost vybrat si z nabídek nejen domácích, ale i dalších evropských poskytovatelů finančních služeb, z pohodlí obýváku nebo kanceláře ověřit svoji skutečnou identitu, sjednat si finanční produkt a nechat si posílat informace k jeho sledování do své oblíbené aplikace.
Klientům se otevřou příležitosti porovnávat podmínky v různých zemích a poskytovatelům služeb zase možnosti lépe diverzifikovat svá klientská portfolia a rizika bez nutnosti zakládat pobočky. A umělé inteligenci se konečně otevře rozumný „use case“ v hledání nejvhodnějších řešení a nabídek pro konkrétního klienta na základě vyhodnocení jeho dat, potřeb, plánů, možností a rizikových preferencí.
Na tomto novém trhu však neuspějí ti z poskytovatelů finančních služeb, kteří nebudou modernizovat své aplikace a systémy a řádně je nezabezpečí. Neuspějí aplikace, zejména internetové, založené na uživatelských heslech a jménech doplněné jen o jeden další faktor. Stejně tak systémy, které nedokážou rychle škálovat svou kapacitu, což je jedna z hlavních výhod cloudu a kontejnerizace. Nebo aplikace, které potřebují každé dva měsíce celodenní odstávku, aby mohly zprovoznit změny, nebo interní systémy s monolitickou architekturou bez mikroslužeb, které vyžadují téměř detektivní několikaměsíční práci před zavedením každého nového produktu.
Je tedy nejvyšší čas využít relativního ekonomického klidu roku 2025 a investovat. Dva roky utečou velmi rychle. A protože jsou to investice nemalé, tak rovnou rozmýšlet, jak je uživit netoliko z českého rybníčku, ale z evropského trhu a jeho nových možností.
