„Spotřeba uhlí v Evropě letos vzrostla o 10 až 15 procent i díky delší a chladnější zimě, ta si vyžádala mnoho energie na vytápění a vyčerpala tak zásoby plynu,“ uvedl pro portál Bloomberg analytik Andy Sommer.
Právě v chladných zimních měsících, kdy se v Evropě muselo hodně topit, se však velké množství zemního plynu prodávalo do Asie, naopak z Ruska do Evropy putovalo méně zemního plynu i kvůli plánovanému zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2. Evropské zásobníky zemního plynu jsou tak nyní 25 procent pod pětiletým průměrem. Cena nizozemského zemního plynu se zvedla o 50 procent.
Není proto divu, že poté, co se v Evropě postupně začala uvolňovat protipandemická opatření a znovu se otevíraly podniky i kanceláře, musely země jako Německo, Polsko či Nizozemsko naplnit poptávku po elektřině a uchýlily se tak k uhlí.
„Bohužel zásoby zemního plynu jsou nyní tak malé, že už mnohé země začaly přecházet zpět na uhlí, což je vůbec nejhorší fosilní palivo,“ dodává Sommer.
Zvýšená poptávka po elektřině nyní panuje ve velké většině evropských zemí včetně České republiky, Německa či Španělska. Tam se spotřeba nachází nad pětiletým průměrem. Podle banky Morgan Stanley zatím poptávka stagnuje pouze v Itálii a Francii.
Politici se neshodují
Právě obnova používání uhlí je komplikací pro chystanou klimatickou konferenci v Glasgowě, která se má uskutečnit koncem roku. Lídři sedmičky největších světových ekonomik se totiž kvůli současnému zvýšenému spalování uhlí nemohou shodnout na tom, k jakému termínu by mělo dojít k úplnému konci jeho používání.
Skupina G7 i přesto uznává, že spalování uhlí je největší příčinou vzniku skleníkových plynů. V současném stavu však nelze stanovit přesný termín, k němuž by mělo být spalování uhlí v Evropě ukončeno. Jediné, co se dá dělat, je urychleně vyvíjet nové technologie a zavádět nová pravidla.
„Bohužel výhledy nejsou vůbec radostné. I když se politici nedohodnou, hrají tu roli i ekonomické aspekty přechodu na čistou energii. Do roku 2030 či 2035 bude muset uhlí být stejně vyřazeno,“ uzavírá australská energetická analytička Ursula Tonkinová.
