Ještě před týdnem vypadala úroda v jihokorejské provincii Gangwon v pořádku. Teď ale stojí farmář Lee Sang-hyuk na poli a vykopává jednu změklou bramboru za druhou. Vysoké teploty totiž proměnily půdu v celé východní Asii na pec. „Ani nedokážu slovy popsat, jak moc je to znepokojující. V tomto stavu totiž není jen jedno či dvě pole,“ vyjádřil se pro místní televizní stanici SBS Lee. Za zničenou úrodou stojí vysoké teploty, které zasáhly Koreu, Hongkong i Japonsko.
Asi 257 kilometrů jižně od Soulu pěstuje Hong Kyung-hee ve městě Kwangju melouny. „Na začátku vypadalo vše v pořádku, ale během tří dnů se celá úroda změnila v kaši. Za 50 let se mi to nikdy nestalo,“ svěřil se stanici KBS. Ztrátu řeší také pěstitelka jahod Yoon Woo-ha z okresu Damyang-gun. „Tři měsíce jsem se o sazenice starala a pojištění mi zničenou úrodu neuhradí,“ stěžuje si. Jihokorejský systém se totiž vztahuje pouze na určité plodiny, způsob pěstování a regiony.
2. srpna naměřili meteorologové ve městě Jangsan teplotu 42,5 °C, což je nejvyšší hodnota od zahájení moderních pozorování v roce 1904. Podle údajů národní agentury pro kontrolu nemocí si vedro dosud vyžádalo nejméně 31 lidských životů. V celé Jižní Koreji pak v důsledku vysokých teplot uhynulo přes 900 tisíc kusů hospodářských zvířat a 1,4 milionu ryb.
Stát neplní žádný z cílů ekologického zemědělství, připustilo ministerstvo |
Místní úřady obyvatele vyzvaly, aby se zdrželi venkovních aktivit. „Takové počasí je zcela odlišné od všeho, co jsme doposud zažili. Bohužel se z něj stává norma a bude proto potřeba reformovat celý krizový systém,“ prohlásil podle Guardianu jihokorejský prezident Lee Jae Myung před svým kabinetem.
Ani sousední Japonsko na tom není o moc lépe. Na několika místech lidé naměřili 40 stupňů Celsia a japonská meteorologická agentura zavedla pro podobné počasí novou kategorii „kokušobi“ neboli „krutě horký den“.
Podle odborníků jsou teplotní extrémy součástí širšího trendu. Výzkumníci z japonského centra pro atribuci počasí zjistili, že bez globálního oteplování by červencové teploty byly prakticky nemožné. Výpočty ukazují, že kdyby nebylo lidské činnosti, podobná vlna veder by se vyskytla v průměru jednou za deset tisíc let.
V ČR padaly teplotní rekordy. Pět procent stanic naměřilo své absolutní maximum |
K extrémním stavům došlo i přesto, že právě probíhal jev El Niño. To je přirozený klimatický jev, který byl v minulosti v Japonsku spojován s nižší pravděpodobností výskytu letních veder.
Lepší už to nebude
I v Hongkongu stanice naměřily teplotní rekord. 36,9 °C je nejvyšší hodnota od začátku měření v roce 1884, kdy horký vzduch do města přinesly vnější okraje tajfunu Dolphin. Nové maximum také odhalilo nedostatky městského varovného systému pro venkovní pracovníky. Ten totiž zůstal na nejnižší úrovni, přestože teploty sahaly ke čtyřiceti stupňům.
„Prahová hodnota pro červené varování byla pravděpodobně nastavena příliš vysoko,“ uvedl na Facebooku bývalý ředitel hongkongské observatoře Lam Čchi’-Jing. „Pokud ji nedokáže spustit ani téměř 37 stupňů, není to pak jen dekorace do výlohy?“ Ministerstvo práce se později vyjádřilo, že společně s observatoří systém revidují.
Zemědělství je v krizi, varuje prezident Agrární komory. Volá po zásahu státu |
V čínské západní provincii Sin-ťiang zaznamenala meteorologická stanice 50 stupňů a Severní Korea hlásila, že Pchjongjang zasáhla série tropických nocí, kdy teplota neklesla pod 25 stupňů. Podle nejnovější zprávy „Stav klimatu v Asii“ Světové meteorologické organizace se tempo oteplování mezi lety 1991 a 2025 přibližně zdvojnásobilo oproti předchozím třem desetiletím.
Vlny veder budou ovšem přicházet čím dál častěji a podle odborníků je jedinou cestou snížení emisí skleníkových plynů. „Je potřeba zavést dobře naplánovaná adaptační opatření, která nám pomohou se se změnou klimatu vyrovnat,“ uzavírá klimatoložka z Národní univerzity v Pusanu a hlavní autorka nejnovější klimatické zprávy OSN June-Yi Lee.
