Lídry ve snahách o odklon od ruských hnojiv mají být Nizozemsko a Španělsko. Pilotní projekty již představily unijním partnerům, kteří reagovali pozitivně, uvedl španělský ministr zemědělství Luis Planas.
Podle Jindřicha Černého z Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin České zemědělské univerzity v Praze by bylo nutné razantně zvýšit počty chovaných zvířat, jinak statkových hnojiv dost nebude.
Válka na Ukrajině vyhnala ceny velkoobchodně prodávaných hnojiv do nejvyšších hodnot za několik let, přestože Spojené státy americké ruská hnojiva na sankční seznam nezařadily. Rostoucí ceny za plyn, hlavní zdroj pro dusíkově bohatá hnojiva s amonnými částmi, nutí zpracovatele pozastavovat výrobu, což vede k dalšímu zdražení hnojiv.
Část zemědělců bude kvůli ceně méně hnojit. Může to snížit úrodu |
Přerušení jejich dodávek už nyní omezuje výnosy obilovin v jižní Americe, zatímco vzrůstající ceny mají zvláště tvrdý dopad na státy jako je Francie, která dováží asi 70 procent své spotřeby, tvrdí Planas.
„Vývoj biologických alternativ k tradičním hnojivům by drasticky snížil spotřebu plynu, což by dalo Evropě možnost vybudovat si potravinovou soběstačnost,“ dodává.
V Česku není dost zvířat
Podle Černého ale není situace takto jednoduchá. Minerální hnojiva je obtížné nahradit jak organickými, tak statkovými hnojivy z několika důvodů. Zvýšit počty zvířat produkujících statková hnojiva není v krátké době možné, protože mnohé podniky už ani nemají vybavení pro jejich chov.
„Vyšší využití výkalů hospodářských zvířat jako náhradu za minerální hnojiva tak mohou mít pouze země s výrazně vyšším zastoupením chovu hospodářských zvířat, zhruba s pětkrát až osmkrát vyšší koncentrací než v Česku, jako je například Nizozemsko nebo Belgie,“ vysvětluje Černý.
Odvrácená strana německého vepřového exportu. Dolní Sasko chová moc prasat |
Aby se co nejvíc snížilo riziko ztrát živin a emise skleníkových plynů, je třeba zapravovat statková i organická hnojiva do půdy co nejrychleji po pohnojení. Hnojení dusíkem je všem třeba u nejpěstovanější ozimé pšenice, ale i u řepky, nutné dělat také když už jsou rostliny na jaře vzrostlejší, takže by k zapravení do půdy hned nedošlo.
Poměr živin ve statkových hnojivech pak přesně neodpovídá potřebám rostlin, docházelo by tak ke zbytečným ztrátám, nebo omezení příjmu jiných živin.
Jako náhradu minerálních hnojiv doporučuje Černý lepší hospodaření se statkovými hnojivy, aby se snižovaly ztráty přímo ve stáji, nebo při uložení výkalů a přesnějším hnojením.
„V případě dusíku mohou být více využity tzv. dusík-fixující plodiny (bobovité), jako hlavní plodiny v osevních postupech (hrách, sója, jeteloviny), nebo meziplodiny, pokud jsou vhodné podmínky pro jejich pěstování. Další alternativou pro náhradu živin z minerálních hnojiv může být přímá aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu v souladu s národní legislativou,“ uzavřel.
Ceny můžou být vyšší i pět let
Světové ceny hnojiv podle odhadů amerického ministerstva zemědělství zůstanou vysoké letos i napřesrok. Zvýšená poptávka pak může vydržet i pět let.
Zatímco hnůj je levnější alternativou k dražším syntetickým hnojivům, je také méně účinný než tradiční produkty. Například, hnojivo DAP (diammonium fosfát) má šestkrát tolik dusíku a 15krát fosfátu na tunu víc než hnůj.
V Česku se podle Českého statistického úřadu loni používalo 4,8 tuny statkových hnojiv na hektar zemědělské půdy. Většinou šlo o hnůj, dále pak o kejdu a močůvku.
Organických hnojiv se použilo 1,9 tuny na hektar, vápenatá a organominerální hnojiva pak byla v menšině. Z průmyslových hnojiv se na každý hektar v průměru využilo 134,1 kilogramu živin, nejvíce z toho dusíkatých (skoro 100 kg), dále pak fosforečná a draselná.
