Evropský větrný průmysl reprezentovaný svou hlavní asociací WindEurope zveřejnil v úvodu konference desetibodový plán nazvaný „Madridská výzva k akci“ navrhující opatření k rychlejší elektrifikaci Evropy. Iniciátoři vyzývají kromě jiného k zrychlenému postupu pro povolování projektů týkajících se větrné energie a k modernizaci stárnoucích větrných elektráren.
Chceme, aby se větrné elektrárny nestavěly tam, kam nepatří, řekl Turek |
Prosazují také trvalé snížení daně z elektřiny, zjednodušení státní podpory pro průmysl přecházející na obnovitelné zdroje energie prostřednictvím veřejných zakázek a nakonec i k nulovou daň z přidané hodnoty na tepelná čerpadla a elektromobily.
Evropský lídr ve výrobě energie z větru
Konference WindEurope 2026 definuje větrnou energii jako řešení tří hlavních problémů současnosti. Patří mezi ně dostupnost, čistota a strategie.
„Větrná energie a další obnovitelné zdroje jsou pro Evropu nákladově zdaleka nejefektivnější možností. Moderní větrné turbíny nemají téměř žádný dopad na životní prostředí a 90 procent jejich hmotnosti je recyklovatelných. A nakonec, větrná energie je zcela lokální a evropská, poskytuje stovky tisíc pracovních míst a snižuje závislost na nespolehlivých zahraničních dodavatelích fosilních paliv,“ zdůrazňují organizátoři.
Výběr místa konání není náhodný. Španělsko je evropským lídrem ve větrné energii a podle aktuálních údajů pro loňský a letošní rok vítr stabilně obhajuje pozici nejsilnějšího zdroje elektřiny v zemi. V roce 2025 byla větrná energie již třetím rokem po sobě hlavním zdrojem elektřiny, s podílem kolem 21,6 procent na celkové výrobě.
„Aktuální globální situace nedává prostor pro váhání. Stojíme před jasnou volbou: turbíny, nebo turbulence,“ zdůraznil v projevu na konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Podle něj není energetická transformace jen slogan. „Je to vstupenka do budoucnosti. Největší ekonomická příležitost za celé generace,“ dodal.
Celková kapacita španělských větrných elektráren na začátku roku 2026 přesahuje 31 gigawatt. Jen v loňském roce bylo přidáno přibližně 1,6 GW nového výkonu, což řadí Španělsko mezi pět nejaktivnějších trhů v Evropě.
Španělsko momentálně sází na obnovitelné zdroje. Budoucnost je ale nejistá |
„Obnovitelné zdroje jsou dnes nejlevnějším způsobem výroby elektřiny. Každá větrná turbína, kterou postavíme, snižuje naši závislost na drahém dovozu plynu a přímo snižuje účty za elektřinu pro naše občany a průmysl,“ říká Joan Groizard Payeras, státní tajemník pro energetiku. „Už nejsme ve fázi, kdy se ptáme, zda je možné fungovat na 100 procent z obnovitelných zdrojů,“ dodává.
Španělsko aktuálně podle něj řeší, jak to udělat co nejrychleji. „Větrná energie je pilířem našeho systému, ale musíme ji doplnit o akumulaci a inteligentní sítě, abychom zvládli její variabilitu,“ uvádí jeden z klíčových architektů španělské energetické transformace.
Není to tak, že by byla celá země větrníky posetá. Ideální podmínky pro výrobu větrné energie poskytují například široké náhorní plošiny a otevřená krajina regionu Kastilie a León na severozápad od Madridu. Právě zde, konkrétně v provincii Burgos, se nacházejí největší větrné parky v zemi. Další oblastí je Galicie, severozápadní cíp Španělska, kde fouká velmi silný vítr od Atlantiku. Větrníky zde často lemují hřebeny hor a útesy nad oceánem, což vytváří působivou, i když pro odpůrce větrných turbín kontroverzní scenerii.
Na úplném jihu u Gibraltarského průlivu je to okolí Tarify a provincie Cádiz. Kvůli úzkému hrdlu mezi Evropou a Afrikou zde vítr fouká téměř neustále, což z Tarify dělá jedno z nejznámějších míst pro větrnou energii v Evropě.
V Aragonii je to oblast kolem řeky Ebro a města Zaragoza známá silným větrem zvaným Cierzo. Právě zdejší větrné parky patří k nejstabilnějším dodavatelům energie ve Španělsku.
A nakonec je to region Kastilie-La Mancha, který symbolizuje spojení starého a nového ve Španělsku. Kromě ovocných sadů, olivovníků a vinic lze na vyvýšeninách rozlehlých plání jižně od Madridu spatřit také moderní turbíny, ale i historické větrné mlýny.
Loňský rok byl pro EU rekordní
Využití větrné energie v Evropské unii zažívá v posledních letech významný rozmach. Loňský rok byl v tomto ohledu přelomový, neboť kombinace větru a slunce poprvé v historii EU vyrobila 30 procent elektřiny, což bylo více, než všechna fosilní paliva dohromady, která se na produkci podílela 29 procenty. V roce 2025 bylo v EU připojeno 15,1 GW nového výkonu, z toho až 94 procent tvořily pevninské větrné elektrárny. Nejvíce nových kapacit loni postavilo Německo a to 5,7 GW.
Zatímco v Dánsku, které je světovým lídrem v integraci větru do sítě se díky tamním větrným turbínám vyrobí 50 procent energie v zemi, v Litvě a Irsku je to 33 procent, v Německu 28 procent a v celé EU je to 17 až 20 procent, v Česku, kde větrná energetika dlouhodobě stagnuje je to pouhé jedno procento.
Polsko se obrací na sever. Uhlí nahrazuje větrem a míří k energetické soběstačnosti |
Španělská vláda v rámci svého Integrovaného energetického a klimatického plánu (PNIEC) stanovila ambiciózní cíle. Do roku 2030 chce dosáhnout 62 GW instalovaného výkonu ve větru, tedy téměř zdvojnásobit současný stav. Země se historicky soustředila na pevninu, nyní však masivně investuje do plovoucích větrných elektráren na moři s cílem mít do roku 2030 výkon tří gigawattů.
„Naším cílem není jen splnit evropské limity. Chceme ze Španělska udělat průmyslový uzel pro obnovitelnou energii. Větrná energie na pevnině i rozvíjející se větrná energie na moři jsou klíčem k tomu, abychom se stali exportérem čisté energie a zeleného vodíku,“ zdůrazňuje Joan Groizard Payeras.
