Pro číšníka Stavrose Giokase je pondělní zvýšení daně z přidané hodnoty velkou starostí, píše agentura Reuters.
Zvýšení DPH požadované věřiteli Řecka výměnou za další balík pomoci přimělo restauraci, kde Giokas pracuje, zvýšit cenu suvlaki na 2,4 eura z 2,2 eura. Pro bohaté turisty ze severní Evropy je to stále dobrý obchod, pro Řeky jeden z dalších důvodů, proč nechodit jíst ven.
„Lidé počítají každý cent, nejen za suvlaki,“ říká Giokas, který čeká na zákazníky v restauraci plné prázdných stolů pokrytých žluto-zelenými ubrusy.
Některé velké firmy se zahraničním vlastníkem jsou schopné absorbovat vyšší DPH na zpracované potraviny a veřejnou dopravu z 13 na 23 procent, aniž by to promítly do cen pro konečné zákazníky. Další podniky se ale jednoduše pokusí vyhnout dopadu daně na jejich příjmy zvýšením ceny, což je rozšířená praxe, která přispívá k ekonomickým problémům Řecka. Pro mnohé, kteří platí daň, ale neexistuje jiná možnost, než vybrat vyšší daň od svých klientů.
„Nemůžeme absorbovat náklady. Všechno zdražuje: rajčata, cibule, tzatziki,“ říká Giokas.
Zvýšení daně ovlivňuje nejen náklady na jídlo v restauracích, zpracované potraviny v obchodech a dokonce i sůl, ale také jízdné taxi a školné v soukromých školách.
Obavy z dopadu
Zvýšení DPH přišlo za necelý týden poté, co ho schválil parlament. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase se tak snaží ukázat dalším zemím eurozóny, že to myslí vážně s reformami požadovanými při zahájení jednání o záchranném balíku ve výši až 86 miliard eur, který Řecko potřebuje, aby se udrželo nad vodou.
Po celé zemi se však zaměstnanci, penzisté a ekonomové obávají dopadu růstu daní na populaci, která má problém s vysokou nezaměstnaností 25 procent, a ekonomiku, která má letos podle nového odhadu opět klesnout.
„Když mě všechno stojí o deset procent více, není moje penzijní kupní síla mnohem slabší? Je to jako snížení penze,“ říká 65letý Nikos Kulopulos.
Podle ekonomů Řekové nemají moc na výběr, než si připlatit, protože růst DPH do značné míry ovlivňuje zboží, bez kterého nemohou žít.
„Je to určitě opatření způsobující recesi,“ uvádí Nick Magginas z National Bank. „Je zde ale dobrá šance, že to přinese očekávané příjmy, protože velká část úprav se týká základního zboží, kde není poptávka pružná.“
Několik velkých mezinárodních maloobchodních řetězců působících v Řecku, jako je německý Lidl, zveřejnilo na svých stránkách reklamy, že nepřesunou vyšší DPH na zákazníky. Jiní však uvádějí, že jim jednoduše nic jiného nezbývá.
Jedním z takových je i jeden z největších řetězců supermarketů v Řecku Sklavenitis. „Věřím, že zvýšení DPH se nakonec převalí na konečného zákazníka, již pracujeme s marginálním ziskem,“ řekla mluvčí řetězce Melina Varustikuová. V souvislosti se zvýšením cen však také čeká mírný pokles poptávky.
Změna režimu
Celkově lze říct, že velké podniky by měly být schopné absorbovat růst cen lépe, než malé, dodává analytik Alpha Finance Antonis Diapulis. Podle něj spousta menších podniků, jak restaurací tak v maloobchodu, se možná pokusí o drobné podvody, a nebude třeba vydávat účtenky, když to bude možné. „Celkově bude dopad negativní. To je jisté.“
Velké starosti si dělají také řidiči taxi v Aténách. „Lidé nemají peníze, aby si zaplatili taxi, protože je krize. Nyní, s růstem, to bude ještě horší. Následně si já nebudu moci kupovat věci,“ říká 49letý Tassos Dritsas, který je řidičem taxi od roku 1988.
V jedné z kaváren ledové cappucino, které je mezi Řeky oblíbené, zdražilo z 1,6 eura na 1,8 eura. „Káva je stále produkt, který lidé budou kupovat, je to pro Řeky způsob života. Zvýšení DPH nebude velké. V našem případě pro konečného zákazníky se cena zvýší o 15 až 20 centů na produkt,“ říká Kostas Stavropulos, který nosí kávu zaměstnancům banky, která právě znovu otevřela po třech týdnech. I pro něj to však není jen otázkou ledové kávy.
Po zvýšení DPH lidé podle něj budou muset přehodnotit svůj způsob života. „Musí změnit svůj denní režim a šetřit všude.“
