Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur (9784 Kč) je v Kosovu, 450 eur (11 008 Kč) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11 864 Kč) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 37 929 korun, reálně po započtení inflace ovšem klesla o 3,6 procenta.
Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v regionu podle studie výraznější než dříve. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy vzrostly o 14 procent, dosáhlo růstu jen o čtyři procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku růst rovněž zrychlil na 19 procent. Slovensko zaznamenalo růst o šest procent a Polsko pak pokles o dvě procenta. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur.
Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 22 evropských zemích spíše dále snižovaly. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur (1,87 milionu korun) a na Slovensku 35,2 procenta.
„Nová česká vláda počátkem tohoto roku odhalila své plány v oblasti daní, které mají mimo jiné za cíl snížit administrativu spojenou s placením daní a eliminovat daňové podvody. Ze zveřejněných záměrů vyplývá, že vláda si je vědoma řady nesystémových osvobození od daně, která nemají sociální povahu a měla by tedy být zrušena,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Firmy nejvíce zdaňuje Německo
Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je mezi 19 až 21 procent. V ČR je základní sazba 21 procent, v Německu 19 procent.
V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě, a to tři procenta respektive pět procent. Devítiprocentní sazbu má Maďarsko, Černá Hora nebo Polsko. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v ČR je 19 procent.
V případě zdanění příjmů fyzických osob má devět států jedno daňové pásmo, například Maďarsko 15 procent. Více než polovina zemí regionu pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku je daň z příjmů fyzických osob až 55 procent, ale zároveň jako například v Kosovu nebo Albánii začíná na nule. Slovensko má tři daňová pásma, a to 15, 19 a 25 procent. Polsko má pásma 17 a 32 procent, Česká republika 15 a 23 procent.
Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.
