Alpské ledovce zásobují celou Evropu pitnou vodou, bez níž se neobejde zemědělství, výroba energie ani chlazení jaderných elektráren. Každou zimu se na ledovcích hromadí čerstvý sníh, který vrstvu ledu na jaře chrání před sluncem. Jakmile však sníh roztaje, začne mizet i samotný led a voda je tak podstatě navždy ztracena. „Nejde o něco, co se stane až za sto let, děje se to už nyní,“ říká Huss podle portálu The New York Times.
Švýcarské ledovce měly na jaře o 25 procent méně sněhu, než byl průměr v letech 2010 až 2020. Následně přišly dvě vlny veder v rychlém sledu. Teploty dosáhly rekordních maxim ve Francii, Británii, Německu, Švýcarsku a dalších zemích během dlouhotrvajícího období extrémních veder. O něm klimatologové tvrdí, že by bez vlivu globálního oteplování způsobeného lidskou činností nebylo možné.
Oblouky u největšího alpského ledovce. Aletsch Arena je prozářená sluncem |
V důsledku toho se celkové množství sněhu a ledu na švýcarských ledovcích podle odhadů vědců do 29. června zmenšilo zpět na úroveň z doby před minulou zimou, a to o měsíc dříve než je obvyklé. Pouze v roce 2022, který byl pro Evropu dalším rekordně horkým rokem, byl tento milník překonán dříve, a to o pouhé tři dny.
„Čím dříve sníh zmizí, tím více času má letní slunce na to, aby led rozpouštělo,“ říká Huss. Během posledních dvou desetiletí ztratily švýcarské ledovce každý rok jedno až čtyři procenta své hmoty, v mimořádně horkých letech dokonce ještě více.
Budou třeba nové otvory
Huss minulý týden provedl měření na dvou švýcarských ledovcích a na vlastní oči se přesvědčil o jejich ztenčeném stavu. Na jednom místě na ledovci Rhône zjistil spolu se svými kolegy, že se led v červnu za deset dní ztenčil o jeden metr. Vysoko na nejdelším alpském Aletschském ledovci, ve výšce více než 3 400 metrů nad mořem, byl sníh rozbředlý a viditelně tál. „To jsou opravdu podmínky, které byste v této nadmořské výšce nečekali,“ řekl Huss.
Sněhová hranice na Aletschském ledovci, tedy hranice mezi zasněženými a bezsněžnými oblastmi ledovce, se během červnové vlny veder posunula o více než 400 metrů výše, jak vyplývá z analýzy satelitních snímků, kterou provedl glaciolog Mauri S. Pelto z univerzity Nichols College v Massachusetts.
Aletsch: ledovcový král Evropy, kterému taje trůn |
Vědci dnes disponují mnoha moderními metodami pro monitorování ledovců, ale jeden klíčový nástroj se od 19. století příliš nezměnil: dlouhé tyče zapíchnuté do otvorů vyvrtaných do ledu, které odhalují, jak se povrch ledovce ztenčuje.
Glaciolog Huss a jeho kolegové se nyní snaží vyvrtat otvory, které budou dostatečně hluboké, aby jejich sondy mohly po celý rok zaznamenávat údaje o hloubce. Pokud však led roztává neobvykle rychle, možná budou muset znovu vyrazit na led a vyvrtat nové otvory, aby mohli ve měřeních pokračovat. To se letos podle něj jeví jako velmi reálná možnost, uzavírá americký portál.
