Britové budují další větrný megapark. Investory láká štědrá podpora

  18:00aktualizováno  18:00
Větrný park Hornsea by se po dokončení měl stát vůbec největším na světě. Tři stovky obřích turbín s celkovým instalovaným výkonem 1,8 gigawattu (což se blíží kapacitě obou temelínských bloků) mají vyrůst zhruba sto kilometrů od východního anglického pobřeží. Jde o druhou fázi projektu, kterou tento týden posvětila britská vláda.

Mořská větrná elektrárna španělské společnosti Iberdrola. | foto: Iberdrola

Elektřina z nových větrníků by mohla pokrýt spotřebu půldruhého milionu britských domácností. Projekt za šest miliard liber (188 miliard korun) připravuje dánská společnost Dong Energy. Nové vrtule doplní první fázi projektu, která již získala všechna povolení a jejíž první větrníky se roztočí v roce 2020.

Štědrá podpora zelené energie v západní Evropě vede k obrovskému zájmu investorů o větrné turbíny na moři. Jen během loňského roku se u evropských břehů rozběhly turbíny o výkonu tří gigawattů.

Letos se má podle asociace WindEurope připojit k síti o něco méně vrtulí. „Ale čekáme, že v roce 2017 se nové instalace zase značně zvednou,“ uvádí šéf asociace Giles Dickson.

Evropa už má 82 větrných farem

Celkem je v Evropské unii instalováno 82 větrných farem s celkovým výkonem 11,5 gigawattu. Evropa přitom patří v celosvětovém měřítku k lídrům. Z pětadvaceti největších parků se jediný nachází mimo starý kontinent – v Číně.

V Británii by podle expertů mohly větrníky na moři pokrýt v roce 2020 desetinu spotřeby. Analytici agentury Bloomberg dokonce spočítali, že pokud by se 18 miliard liber vyčleněných na jaderné bloky v elektrárně Hinkley Point dalo na výstavbu větrných turbín, vyrobí Británie ve finále stejné množství elektřiny.

Nová premiérka Theresa Mayová se k novým jaderným reaktorům staví značně odtažitě. Kritici větrníků však tvrdí, že cena, kterou by za ně lidé zaplatili, je příliš vysoká. První fázi projektu Hornsea přiklepla například britská vláda v roce 2014 garantovanou cenu 140 liber (4,4 tisíce korun) za megawatthodinu po dobu 15 let. Tržní cena je přitom zhruba třetinová.

Garanci lepší ceny má přislíbenu i Hinkley Point, ovšem jen ve výši 92,5 libry za megawatthodinu. Vysoké ceny vnímají negativně i sami výrobci elektřiny z mořských větrů. Jedenáctka energetických firem se před prázdninami zavázala, že do roku 2025 stlačí náklady pod 80 eur (2,2 tisíce korun) za megawatthodinu.

Německo chce zase podporu pro obnovitelné zdroje od příštího roku přidělovat v aukcích. Tamní politici věří, že soutěž mezi investory přinese ve srovnání s dnešními pevnými výkupními cenami výrazné snížení plateb.

Boj o zelenou elektřinu

O projekty větrných elektráren v Severním moři i v sousedních oblastech se nyní vede tichý boj mezi tradičními evropskými energetikami, které se chtějí více orientovat na produkci zelené elektřiny. Švédský Vattenfall třeba před pár dny odkoupil připravovaný projekt farmy Global Tech II s celkovým výkonem přes 550 megawattů na severu Německa. Zahájení výstavby však závisí na úspěchu v aukcích.

Podobnou cestou se chce vydat i český polostátní obr ČEZ. Začátkem roku se proto spojil s německým správcem fondů Aquila Capital, aby mu vhodné projekty pomohl vyhledat. Šéf týmu zaměřeného na rozvoj ČEZ Tomáš Pleskač tehdy uvedl, že celková kapacita by mohla být kolem 120 megawattů. Firma chce na nákup větrných parků vynaložit část ze 60 miliard korun, které plánuje investovat do roku 2020 do dalšího rozvoje.

Elektřina z větrných parků na severu Německa však přidělává vrásky provozovatelům domácí přenosové soustavy. Německu totiž chybí dostatečně silné propojení vrtulí s průmyslovým jihem. Zejména ve větrných dnech, kdy se vrtule točí naplno, ohrožují přetoky stabilitu české a polské sítě. Provozovatel páteřní české sítě ČEPS už proto u hranic instaluje čtyři speciální transformátory, které náhlé přetoky elektřiny pomohou regulovat.

  • Nejčtenější

Největší řetězec v ČR ovládají Vietnamci, mají pětinu trhu, tvrdí šéf svazu obchodu

Největším řetězcem v České republice co do velikosti tržeb je oficiálně Kaufland. Prezident Svazu obchodu a cestovního...

Byty na Manhattanu už nikdo nechce. Cena rapidně klesá, makléři se diví

Američtí realitní makléři čelí zapeklité záhadě. Přestože je ekonomická situace dobrá a úrokové sazby se v USA pohybují...

KOMENTÁŘ: Rozepře mezi Prahou a Pekingem budou Česko stát 23 miliard

Probíhající rozepře Číny a Prahy se promítnou do českého hrubého domácího produktu negativně, čímž poškodí tuzemskou...

Premium

Řekněte, odkud máte miliony. Soud poprvé rozhodl v prokazování majetku

Podnikatelka L. Š. přiznala příjmy ve výši půl milionu korun. Jenže podle zjištění Finančního úřadu pro Zlínský kraj se...

Naštvaná Schillerová. ČSSD nechce zdanit rezervy na životní pojištění

Sociální demokraté ve středu rozladili ministryni financí za ANO Alenu Schillerovou. Hlasovali při jednání rozpočtového...

Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Singapur brojí proti cukru. Jako první země zakáže reklamu na sladké pití

Singapur se stal první zemí, která zakázala reklamu na nápoje s vysokým obsahem cukru. Podle tamního ministerstva...

Volkswagen váhá ohledně stavby továrny v Turecku, bojí se ztráty pověsti

Automobilový koncern Volkswagen zatím odkládá konečné rozhodnutí o výstavbě továrny v Turecku. Důvodem je mezinárodní...

Nobelovu cenu za ekonomii si odnesla trojice vědců za boj s chudobou

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si odnesla trojice vědců Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer. Prestižní...

Navyšme uhlíkové daně, jen tak zachráníme planetu, tvrdí MMF

Přes 1 760 korun za 900 kilogramů oxidu uhličitého. Tak by podle Mezinárodního měnového fondu měla vypadat uhlíková...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz