1 / 12
V německém Schipkau nově stojí nejvyšší větrná elektrárna světa. Se svými 365 metry převyšuje Eiffelovu věž o 35 metrů. V Německu je vyšší už jen berlínská televizní věž, a to o tři metry. Na území bývalého hnědouhelného dolu má využívat stálejší vítr a dodávat elektřinu pro 7 500 domácností. Spuštění pilotního projektu je plánované na listopad.
Autor: ČTK
Za stavbou rekordního větrníku stojí společnost Gicon. Nové zařízení je součástí větrné farmy, která v této části německé Lužice vznikla v roce 2000. Mezi okolními turbínami vyniká nejen výškou, ale také svou ocelovou příhradovou konstrukcí.
Autor: ČTK
Pohled na sousední větrníky ukazuje, jak výrazně se nová stavba liší od běžných zařízení. Moderní větrné elektrárny obvykle dosahují celkové výšky 200 až 270 metrů.
Autor: ČTK
Výška má přinést především větší výrobu elektřiny. Podle společnosti Gicon dokáže nová turbína využít proudění vzduchu tak, že oproti běžné elektrárně vyrobí dvojnásobek energie. Ročně se očekává přibližně 18 gigawatthodin.
Autor: ČTK
Pilotní projekt podporuje německá agentura SPRIND, jejíž označení je vidět i na přilbě muže na snímku. Financování zajišťuje německá spolková vláda.
Autor: ČTK
Cestu do výšky umožnilo teleskopické řešení. Uvnitř vnější příhradové věže je výsuvná část, kterou speciální lanový zvedací systém vytáhl do výšky náboje 300 metrů. Konstrukce tak dosáhla konečné výšky vysunutím vnitřního stožáru.
Autor: ČTK
Součástí stavby byla také montáž rozměrných listů, zachycených na snímku ještě na zemi. Na vrcholu elektrárny společně tvoří rotor o průměru 126 metrů.
Autor: ČTK
Pohled zblízka zachycuje pracovníky na plošině mezi ocelovými nosníky. Vedle nich je dobře patrná mohutnost jednotlivých částí věže.
Autor: ČTK
Další snímek ukazuje konstrukci během stavby v noci. Její horní část osvětlují pracovní světla, vedle věže stojí jeřáb.
Autor: ČTK
Neobvyklé technické řešení si vyžádalo značné investice. Podle stanice SWR se náklady na stavbu prototypu odhadují na 25 milionů eur, přibližně 611 milionů korun. Dalších pět milionů eur stál vývoj technologie.
Autor: ČTK
Z výšky je vidět, jak nové zařízení zapadá mezi okolní větrné elektrárny. Ty v této části Německa postupně nahrazují těžbu uhlí, zatímco povrchové doly se zavírají. Nový větrník stojí mezi větrnými parky Klettwitz.
Autor: ČTK
Podobné konstrukce mohou být podle provozovatelů až desetkrát dražší než běžné elektrárny, podle SWR by ale měly mít delší životnost. Do budoucna se zvažují i dvouúrovňové větrné farmy, kde by vedle běžných turbín pracovaly větrníky na vyšších stožárech.
Autor: ČTK
