„Líbí se mi to tady. Dobře se mi tady pracuje. Je to tu stabilní a klidné,“ popsal pro The New York Times čtyřiačtyřicetiletý Šukrat Džurajev, zatímco se na farmě v Kentu prodíral jahodami. Pochází z Buchary v Uzbekistánu a je jedním z tisíců sezonních pracovníků, na které se britští farmáři každoročně spoléhají.
V roce 2023 Británie vydala více než 32 tisíc šestiměsíčních víz pro sezonní pracovníky. Nejvíce zaměstnanců pocházelo z Kyrgyzstánu (24 procent), Tádžikistánu (17 procent), Kazachstánu (15 procent) a Uzbekistánu (13 procent).
„Brexit byl katastrofa.“ Od referenda je to deset let, většina Britů lituje a chce zpět |
Podle Tima Chamberse, generálního ředitele společnosti WB Chambers, která v zemi provozuje tuto a několik dalších farem, by podnikání bez sezonních pracovníků ze zahraničí nebylo možné.
„Kdyby tento zdroj pracovní síly zmizel, okamžitě bych skončil. Ani bych o tom nepřemýšlel. Pokud bych chtěl pokračovat, náklady na pěstování a sklizeň by mi vzrostly na dvojnásobek až trojnásobek,“ uvedl pro list.
V 90. letech prý na jeho farmě pracovalo mnoho Britů. Dnes už o sezonní práci nemají zájem, mimo jiné proto, že bez stálého zaměstnání jen těžko dosáhnou na úvěr či hypotéku.
Místo do Ruska míří za prací na Západ
Podle britského akademika Christophera Gerryho, rektora University of Central Asia, odcházelo dříve mnoho pracovníků ze střední Asie za prací do Ruska. Vzhledem k ekonomické nestabilitě Ruska po invazi na Ukrajinu a zprávám o nepřátelském přístupu vůči obyvatelům střední Asie se však Británie stala atraktivnější destinací.
Už se nám škodolibě smějí i Němci, všímají si Britové úpící kvůli migraci. Brexit selhal |
„Jde o velmi mladou populaci, která je globálně orientovaná, propojená prostřednictvím Instagramu a dalších sítí, zajímá se o pracovní příležitosti po celém světě a chce se naučit anglicky,“ uvedl Gerry s odkazem na kyrgyzskou pracovní sílu.
Minimální hodinová mzda ve Velké Británii je 12,71 libry (zhruba 360 Kč). Sezonní dělníci mají garantováno nejméně 32 hodin práce týdně, což představuje výdělek přes 400 liber týdně (11 200 Kč). Řada z nich si však díky delší pracovní době a bonusům vydělá týdně kolem 700 liber (19 700 Kč). Pro srovnání – průměrná mzda v Kyrgyzstánu v roce 2024 činila něco málo přes 300 liber měsíčně (8 400 Kč).
David Catt, spolumajitel vinice Ragstone Ridge, deníku řekl, že i jeho hrozny sklízí tým pracovníků z Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Jde podle něj o jeden z důsledků brexitu. „Taková je dnes realita. Když jsme byli v Evropské unii, bylo to mnohem jednodušší, protože pracovníci mohli přicházet a odcházet podle potřeby,“ uvedl.
Rusko postrádá miliony pracovníků. Místo Střední Asie spoléhá na dělníky z Indie |
Charitativní organizace nicméně upozorňují, že někteří sezonní pracovníci v Británii čelí vykořisťování. „Vízum platí pouze šest měsíců a nepoctiví zaměstnavatelé vědí, že pracovníci budou brzy muset odjet a nebudou schopni vymáhat své nároky,“ upozornil Daniyar Abdrakhmanov z Kazachstánu, který pracoval na farmě v Severním Irsku.
„Vykořisťování sezonních pracovníků, se kterým se naši právníci setkávají, je běžné. Je systémové a umožňuje ho vízový režim, který pracovníky váže k jedinému zaměstnavateli a nechává je bez pomoci, když se něco pokazí,“ zmínila ředitelka organizace Work Rights Center Dora-Olivia Vicolová.
Pro ty, kteří mají dobrou zkušenost, však program otevírá nové možnosti. Podle čtyřiatřicetiletého Orozbeka Saipidina z Kyrgyzstánu práce v Británii představovala příležitost během několika měsíců výrazně pomoci celé rodině.
„Bolely mě záda, ruce i nohy. Některé dny jsem ve sprše brečel a nadával si: ‚Proč jsem sem vůbec přijel?‘ Ale asi po třech týdnech jsem si zvykl. Začali jsme vydělávat slušné peníze – 550 až 600 liber týdně,“ vzpomíná pro deník na svou první návštěvu před pěti lety. V letošním roce plánoval práci na farmě ve Spojeném království znovu, tentokrát v anglickém Cornwallu.
