Pokud by Británie převedla veškerou produkci vajec na ekologický volný chov, vznikly by podle propočtů emise odpovídající 2,316 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Při výhradně klecovém způsobu produkce by to bylo 1,184 milionu tun, píše portál The Guardian.
Zákaz klecí přináší úbytek vajec, drůbežárny se musejí přestavovat |
Současná britská produkce kombinuje klecový chov, podestýlkový chov, chov s volným výběhem a ekologický chov. Dohromady vytváří emise odpovídající zhruba 1,44 milionu tun oxidu uhličitého ročně.
Hlavním rozdílem je efektivita
Vyšší klimatická stopa ekologických chovů souvisí především s jejich nižší efektivitou. Slepice v ekologických chovech a chovech s volným výběhem potřebují více krmiva a zároveň snesou méně vajec. K dosažení stejného objemu produkce je proto nutné chovat více nosnic. Klecový systém je v tomto ohledu úspornější, přestože kvůli životním podmínkám zvířat dlouhodobě čelí kritice.
Výzkumníci z Oxfordské univerzity porovnávali emise skleníkových plynů, využití půdy, znečišťování vody i okyselování prostředí. Ekologický volný chov dopadl nejhůře ve všech těchto ukazatelích. Nejvyšší v něm byla také úmrtnost slepic.
„Zjistili jsme důležitý rozpor. Chovy, které jsou obecně považované za lepší pro životní podmínky zvířat, mohou potřebovat více slepic k výrobě stejného množství vajec,“ uvedla pro The Guardian spoluautorka studie Harriet Bartlettová z Oxfordské univerzity.
Autoři výzkumu současně upozorňují, že vyšší emise nejsou důsledkem samotného pohybu slepic venku. Významnou roli hraje také to, že slepice snášejí méně vajec, častěji hynou a potřebují ekologicky pěstované krmivo, jehož výroba zpravidla vyžaduje více půdy.
Obchody už nechladí vejce. Zákazníky to mate, ale byli jsme nejpřísnější v Evropě |
Právě vejce podle Bartlettové při debatách o udržitelnosti často zůstávají stranou. Větší pozornost se tradičně věnuje produkci masa nebo mléka. Nosnice přitom představují největší skupinu hospodářských zvířat chovaných v klecích a celosvětová spotřeba vajec dál roste.
Výzkum některé organizace kritizují
Studie publikovaná v časopise Royal Society Open Science má ovšem několik omezení. Vychází z údajů britských drůbežářských farem z let 2009 a 2010 a nezachycuje tak novější technologie, změny krmiv ani modernizaci jednotlivých provozů.
Do hodnocení navíc studie nezahrnula používání pesticidů, důsledky na biologickou rozmanitost ani stav zemědělské půdy. Právě v těchto oblastech by právě mohly ekologické farmy vycházet lépe. Bartlettová proto upozornila, že samotná výše emisí nestačí k celkovému posouzení důsledků jednotlivých způsobů chovu.
Na to, že studie nezohledňuje všechny dopady jednotlivých způsobů chovu, upozornila mimo jiné organizace Soil Association Certification. Podle jejího zástupce Leeho Holdstocka výzkum správně ukazuje střet mezi efektivitou chovu a životními podmínkami zvířat, udržitelnost ale nelze posuzovat pouze podle emisí připadajících na jedno vejce, uzavírá The Guardian.
