„Byl to včelí ráj,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Jason Miller z rodinné včelařské společnosti v Severní Dakotě. Právě tento stát patří mezi přední producenty medu v Americe. Každoročně vyprodukoval zhruba 18 milionů kilogramů a přinesl včelařům zisk téměř 67 milionů dolarů (1,4 miliardy Kč).
Ráj se ovšem pomalu mění. Přirozené prostředí, na kterém život včel závisí, nahrazují plochy s kukuřicí a sójou. V Severní Dakotě se produkce kukuřice od přelomu století čtyřnásobně zvýšila na 16,5 milionu akrů (6,7 milionu hektarů). „Dříve jsme z jednoho úlu získávali 64 kilogramů medu,“ říká Miller. Jeho včelstvo však slábne, letos získal v průměru 15 kilogramů.
Za razantním úbytkem českého medu stojí i novodobí „bio-chovatelé“, říká včelař |
Podle předběžné analýzy organizace Apiary Inspectors of America (AIA) v loňském roce američtí včelaři přišli o více než polovinu svých včelstev. „Naše odhady naznačují, že včelařské provozy v USA ztratily během sezony 2024–25 více včelstev než v kterémkoli jiném roce v historii záznamů,“ uvedla organizace.
Poptávka po biopalivech
Kromě nemocí a používání pesticidů experti označují za problematickou aktuální poptávku po biopalivech. Jejich výroba z kukuřice a sóji totiž vede k přeměně přírodních travnatých ploch na monokultury, což ohrožuje včelí populace a narušuje rovnováhu místních ekosystémů, napsala agentura Bloomberg.
V loňském roce vzrostla americká výrobní kapacita biopaliv z 5 000 na 30 000 barelů denně. Spotřeba biopaliv, včetně těch leteckých, se pravděpodobně bude zvyšovat, a to kvůli rostoucí poptávce po letecké dopravě, poklesu používání tradičních fosilních paliv a také politickým iniciativám a regulacím.
Udržitelné létání je chiméra. Alternativy paliv klimatu nepomohou, říká studie |
Jednou z nich je iniciativa Joe Bidena z roku 2021, která měla za cíl podpořit výrobu udržitelných leteckých paliv (SAF) ve Spojených státech a která nabídla producentům biopaliv daňové úlevy na podporu produkce.
Podle analýzy vědeckého pracovníka Bradena Limba z Colorado State University je pro splnění cílů SAF (Sustainable Aviation Fuel) do roku 2050 potřeba o 50 procent více orné půdy pro kukuřici a sóju.
„Maximální množství půdy, které jsme v jednom roce přeměnili na ornou půdu, což je přibližně 0,73 hektarů, by muselo být zčtyřnásobeno každý rok po dobu příštích 30 let,“ řekl Limb. Podle něj sója a kukuřice nejsou optimálním řešením. Limb doporučuje zaměřit se na jiné plodiny, jako je čirok nebo ozdobnice.
Letecké společnosti zkoumají různé možnosti ke snížení emisí, včetně SAF. Průmysl se zavázal k používání biopaliv a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICL) přijala ambiciózní cíl dosáhnout nulových čistých emisí uhlíku do roku 2050, což by vyžadovalo značné vstupy biopaliv.
Známe recept na snížení emisí. Létejte pomaleji, radí univerzitní studie |
„Obávám se, že k udržitelným leteckým palivům nepřipojíme environmentální etiku. Pokud bychom správně připojili environmentální měřítka a výsledky k platbám za daňové úlevy, mohli bychom pohnout věcí na podporu zemědělců při přijetí praktik, které zvýší rozmanitost krajiny,“ zmínila Katrina Klettová, doktorandka na minnesotské univerzitě, která studuje změny ve využívání půdy a zdraví včel medonosných.
Někteří odborníci nicméně upozorňují, že produkce udržitelných leteckých paliv může být příliš drahá. Agentura Bloomberg například zmínila, že v roce 2023 došlo ke snížení daňových úlev pro výrobce SAF v důsledku toho může být biopalivo ve srovnání s běžným leteckým palivem méně konkurenceschopné, uzavřel Bloomberg.
