Ústav pro věci víry (IOR) spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě. Italská centrální banka se však domnívá, že někteří Italové v IOR skrývají své příjmy před zdaněním. Vatikánská banka, která není přístupná veřejnosti, obvinění z praní špinavých peněz odmítá.
IOR uvedla, že v roce 2011 hospodařila se ziskem 20,3 milionu eur. Čtyřnásobné zvýšení zisku v roce 2012 jí umožnilo přispět do rozpočtu Vatikánu částkou 54,7 milionu eur (1,4 miliardy Kč). Skoro 32 milionů eur banka nechala stranou na krytí rizik.
Vatikánská bankaHlavní finanční institucí Vatikánu je Istituto per le Opere di Religione, Institut pro věci víry, známější pod názvem Vatikánská banka. Detaily o hospodaření byly donedávna veřejnosti nedostupné, otevírá se až pod tlakem mezinárodních zákonů proti praní špinavých peněz. V roce 2011 měla 20 772 klientů, z toho 68 procent duchovních. Na třiatřiceti tisících účtech spravovala majetek v hodnotě 8,2 miliardy dolarů. Vatikán používá jako měnu eura, vydává vlastní euromince, nejčastěji s podobiznou papeže. Některá jsou čistě sběratelskou záležitostí. |
Prezident banky Ernst von Freyberg však upozornil, že letošní rok nemusí přinést tak dobré výsledky. Zisk by totiž mohly snížit rostoucí úrokové sazby. Instituce zároveň prochází transformací, která má zlepšit fungování a způsob jejího vedení, což s sebou nese další výdaje. Freyberg v létě převzal povinnosti generálního ředitele banky poté, co dosavadní generální ředitel Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli rezignovali. Římské úřady oba bývalé šéfy vyšetřují kvůli údajnému porušení italských zákonů proti praní špinavých peněz (kdo všechno byl zatčen, čtěte zde).
Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII. Vatikán dlouho tvrdil, že IOR není bankou, ale specifickou finanční institucí, která má spravovat peníze určené převážně pro církevní instituce a charitativní práce. V minulém roce se ale začalo ukazovat, že IOR se chová podobně jako banka a nabízí svým klientům služby správy majetku. Loni IOR na poplatcích za tyto služby a za poskytování půjček získala asi 12,2 milionu eur.
Dnešní stostránková správa podle agentury AP poskytla i další podrobnosti o majetku instituce. Loni banka vlastnila zlato, kovy a vzácné mince za 41,3 milionu eur a patřila jí i realitní společnost.
Fotogalerie |
Papež František chce činnosti IOR zprůhlednit. Letos tak jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky a zvláštního preláta, aby dohlížel na řízení banky. IOR také čeká druhé kolo mezinárodního vyšetřování ze strany evropského výboru proti praní špinavých peněz (Moneyval). Jeho experti loni vatikánské bance a vatikánskému úřadu pro kontrolu finančních toků loni dali špatné či nedostatečné hodnocení kvůli tomu, že instituce prý nesplnily všechny standardy pro boj s finanční kriminalitou (o přezdívce pro kněze, který pral špinavé peníze, čtěte zde).
IOR spravuje aktiva klientů ve výši přibližně 6,3 miliardy eur a vede zhruba 18 900 účtů, především klientů z řad duchovních a kongregací, ale i civilních zaměstnanců Vatikánu či ambasád akreditovaných při Svatém stolci. Účty nyní jeden po druhém kontrolují externí poradci.
Italský list Corriere della Sera uvedl, že instituce se rozhodla asi 900 účtů uzavřít, a to včetně těch, které vlastní ambasády Iráku, Íránu a Indonésie. Dotčeným klientům údajně vatikánská banka v dopise sdělila, že k rozhodnutí přistoupila kvůli "podezření z praní špinavých peněz, dokonce i z financování terorismu". Mluvčí IOR toto číslo nepotvrdil, ale upřesnil, že uzavření účtů nemusí nutně souviset s podezřením z trestné činnosti.
