Než se začneme bavit o vapingu a jeho regulaci v Thajsku, kde žijete, začnu osobní otázkou – jaký je váš příběh jako uživatele?
Ten příběh začal tím, že jsem 37 let byl těžký kuřák a zkusil jsem doslova všechny dostupné metody odvykání, včetně návštěv prestižních odvykacích klinik v USA. Nic z toho nefungovalo. Zhruba kolem roku 2005, kdy se začal v Thajsku rozšiřovat vaping jsem si řekl, proč nezkusit tuhle novinku, nemám co ztratit. Po pravdě řečeno, byl jsem tehdy profesorem na univerzitě a doporučil mi to jeden mladší kolega, který viděl, že neustále chodím kouřit a na cestě zpátky mi dělá potíže vůbec vyjít čtyři patra do schodů. Nějakou dobu jsem s tím experimentoval, střídavě kouřil a vapoval a nakonec jsem zůstal jen u vapování.
A kromě toho, že jste přestal kouřit, pocítil jste i nějaké objektivní zdravotní benefity?
Začnu u benefitů subjektivních, když to vezmu hodně na rovinu, vyhovovalo mi, že mi přestalo páchnout oblečení kouřem. Vlastně jsem po čase zjistil, že cigaretový kouř se mi vyloženě hnusí. Plus po nějakém čase jsem se už nemusel zastavovat při chůzi do schodů a dávat si pauzu na vydýchání se. No a teď k objektivním benefitům. Můj dobrý kamarád je šéf nemocnice a pneumonolog. Takže jsem k němu už jako kuřák chodil na rentgeny plic a tam už mi v jednu chvíli říkal že to nevypadá dobře, že mám na snímcích nález. No a zhruba před deseti lety mi vyšel úplně čistý rentgen, jako u nekuřáka, plus se ukázalo, že co do kapacity plic mám lepší výsledky, než by odpovídalo mému věku. Ano, nějakou dobu to trvalo, ale ten výsledek se dostavil. To mě inspirovalo k tomu začít s osvětovou činností.
Zakazovat nikotinové sáčky je nesmysl, říká švédská klinická psycholožka |
Jak konkrétně tato vaše činnost vypadala?
Založil jsem si youtubový kanál a facebookovou skupinu, kde jsem prostě jen sdílel své zkušenosti a motivoval ostatní k tomu, ať to zkusí také. Když vaping pomohl i takovému beznadějnému případu, jako jsem byl já, tak co by to nemohlo fungovat i u dalších lidí (smích).
V Thajsku tou dobou byl vaping legální?
Po pravdě řečeno, vaping nebyl v Thajsku plně legální nikdy. Kolem onoho roku 2005 existoval v jakési šedé zóně, nebyl vysloveně nelegální, ani legální, jen ho vůbec nikdo neřešil a žil si tak nějak vlastním životem. To se ale definitivně změnilo zavedením zákazu v roce 2014.
Co k zákazu vedlo?
Skupina lékařů a politiků si řekla, že udělají radost WHO, a zákaz zavedli s tím, že jim to právě WHO vlastně přikázalo. Což je úplná hloupost, WHO sice je proti vapingu, ale žádnou pravomoc v tom komukoliv cokoliv nařizovat nemá. Mohou vydávat doporučení, kterými se státy mohou a nemusí řídit, nastavení konkrétního regulatorního rámce je vždy na jednotlivých státech, doporučení WHO nemá závazný charakter. Bylo to velmi hloupé rozhodnutí.
Proč ale na takové rozhodnutí vůbec došlo?
Do značné míry kvůli dezinformacím, které se okolo vapingu neustále šíří. A pak také proto, že mnoho lékařů je z nějakého důvodu proti vapingu a spoléhají na to, že když to řeknou lidem, tak ti jim uvěří, protože to přeci říká doktor. I legislativně to bylo hloupé, protože na ministerstvu zdravotnictví, které s tím nápadem přišlo, vlastně zjistili, že nemají žádnou pravomoc na to zakazovat import konkrétního zboží do země, tak celou agendu přehodili na ministerstvo obchodu. Domnívali se, že zákaz povede ke snížení počtu uživatelů. A hádejte, co se stalo…
Když tu otázku pokládáte takto, tak si troufnu hádat že počet uživatelů se nesnížil.
Přesně tak. Stal se neprostý opak. Oficiální odhad thajského statistického úřadu pro rok 2014, kdy byl zákaz zaveden, bylo 78 tisíc vaperů. Ale jen v mé vaperské skupině na Facebooku bylo tou dobou přes sto tisíc lidí. V roce 2021 se odhadovalo, že vaperů bude kolem 900 tisíc, což je opět podstřelené číslo. Můj aktuální odhad je, že v Thajsku je aktuálně kolem dvou milionů uživatelů, kteří pravidelně vapují.
Česko je na cestě od cigaret k alternativám napřed, říká šéf tabákové firmy Remagni |
Kde si vapeři v Thajsku obstarávají elektronické cigarety a náplně do nich, když je prodej i import zakázaný?
Kde asi, na černém trhu. Ten zažívá masivní rozmach. Rozdíl je jen v tom, zda si koupíte někde na ulici produkt,o jehož původu a kvalitě nevíte nic, nebo znáte spolehlivého dodavatele. Stále je to černý trh, ale aspoň víte, že prodává originální produkty odjinud. Náplně se dokonce i načerno vyrábějí v samotném Thajsku.
Předpokládám, že každý ony informace o spolehlivých dodavatelích s kvalitním sortimentem nemá…
To je velký problém. Já a lidé, kteří se ve vaperské komunitě sdružují dlouhodobě, víme, na koho se obrátit. Ale když si nový uživatel řekne, že chce přestat kouřit a místo toho přejít na zdravotně méně rizikovou alternativu, tak může narazit, obzvláště u jednorázových elektronických cigaret, na nekvalitní padělky, které samy o sobě mohou být nebezpečné, protože nikdo neví, co v nich vlastně je a nepodléhají žádné kontrole kvality. Což je vše způsobené tím, že tu je z politického rozhodnutí jen černý trh, který z principu nemá žádná pravidla. Ten zákaz tak de facto pod rouškou ochrany zdraví představuje jen hazardování se zdravím lidí, kteří se rozhodli přestat kouřit. Navíc je to celé prolezlé korupcí.
V čem ona korupce spočívá?
Ono není tak těžké si to představit. Import je nelegální, ale když znáte lidi na správných místech a máte připravený patřičný obnos, tak jako by nebyl. To samé s prodejem, proč asi nikdo neřeší kamenné obchody, které otevřeně inzerují, že prodávají potřeby pro vaping? Velmi zkorumpovaná je i samotná policie. Málo se ví, že zakázaný je import, prodej a vapování na veřejných místech, ale samotné držení elektronické cigarety už nelegální není. Čehož policie zhusta využívá u turistů, když u nich elektronickou cigaretu najde, tak jim řekne, že je to nelegální a buď je zatknou, nebo na místě zaplatí pokutu. Jenže držení pokutovat ze zákona nejde, takže jen odevzdáváte úplatek policistovi, protože nechcete trávit čas na thajské policejní stanici, když tam nikomu nerozumíte.
Válka o nikotin. Francie hrozí za sáčky vězením, Švédové kontrují bojkotem |
A dělá to policie i vůči Thajcům?
Jen výjimečně. Když třeba vidí mě, tak mě nechají na pokoji, protože vědí, že by ode mě žádný úplatek vydávaný za pokutu nedostali, ani by se neobtěžovali mě brát na stanici, protože by se ještě ukázalo, že chtěli úplatek. Zkouší to leda na mladé, protože ti se většinou v právním řádu neorientují.
Přitom v Thajsku jednu dobu byla legální marihuana a prodávala se doslova na každém rohu…
Ano, to byla velmi absurdní doba. Všude obchody s marihuanou, ale občas vám v party ulicích Bangkoku nebo Pattayi nabízel elektronické cigarety dealer tvrdých drog. A k novému opětovnému zákazu marihuany, myslíte si, že zmizela? Ani omylem. A víte proč? Protože marihuana taky nikdy nebyla v pravém slova smyslu legalizována, jen dekriminalizována. A reálná legislativa směřující k opětovné kriminalizaci je sice něco, o čem thajská vláda pořád mluví a varuje, jen ji ještě formálně nepřijali. Takže jsme opět v šedé zóně, kde je sice zakázán prodej pro rekreační užití, ale samotné rekreační užívání a držení množství pro osobní potřebu nelegální není, což opět nahrává jen a pouze černému trhu a korupci. Legální je totiž jen prodej pro lékařské účely, což v praxi znamená, že za drobný úplatek to prodají v zásadě komukoliv.
Nicméně přes to všechno, co popisujete, se stejnou cestou jako Thajsko, tedy zákazem vapingu, chce vydat i sousední Malajsie. To nevidí, že to je slepá ulička?
Jsme s malajskou veřejností i politiky v kontaktu, poctivě je informujeme o tom, že v Thajsku zákaz nic nevyřešil a přinesl jen nové problémy. Ale proč nás neposlouchají, to už se asi musíte zeptat jich samotných. Já to jen nechápu, možná taky chtějí potěšit WHO, ač z toho nic nezískají. Můžeme si položit otázku, proč nesměřují k zákazu cigaret, o jejichž objektivní škodlivosti toho víme víc než dost. A dostaneme se k tomu, že každý stát má velké příjmy ze spotřební daně na tabák a tabákové výrobky.
Ale tak minimálně daní z přijaté hodnoty byly zatíženy i elektronické cigarety a náplně do nich, o tyto peníze třeba Thajsko přeci také přišlo.
To ano, ale oproti cigaretám a tabáku obecně je to zlomek.
Dá se ta ztráta na výběru daní u vapingu nějak vyčíslit?
Poměrně obtížně, nicméně nenechte se úplně zmást tím, že jsem řekl, že je to zlomek oproti daním z cigaret. To totiž rozhodně neznamená, že jde o zanedbatelnou částku, bavíme se pořád o miliardách dolarů. Realistické odhady pro Thajsko jsou někde mezi miliardou a dvěma miliardami dolarů ročně, pro celou oblast jihovýchodní Asie pak odhadujeme, že černý trh připraví stát na daních až o sedmnáct miliard dolarů…
Vojtěch chystá sérii opatření proti alkoholu. Někde by v noci nešel koupit |
Je černý trh v Thajsku doprovázen násilnostmi?
To je jediné štěstí v neštěstí, že k násilnostem jako například v Austrálii, kde je již poměrně otevřená válka gangů o ovládané území prodeje a takřka na denním pořádku jsou útoky na konkurenční obchody, nebo nedej bože v Mexiku, kde černý trh ovládají brutální drogové kartely, v Thajsku nedochází. Ale to je poměrně slabá útěcha.
Pojďme na závěr být trochu optimističtější. Co byste doporučil zákonodárcům všude na světě, aby se situace kolem vapingu nějak stabilizovala?
Hlavně ať se řídí objektivně pravdivými informacemi a nepodléhají dezinformacím. Kupříkladu objektivní studie dokazují, že vaping je zhruba o 96 procent méně rizikový než kouření cigaret. Sám se osvětou v této oblasti zabývám dvacet let a určitě v tom hodlám pokračovat, kdokoliv se na mě může obrátit. Bohužel ve finále je to vždy poměrně úzká skupina lidí, která legislativu vymýšlí a schvaluje, a když se nějak rozhodnou, nejde s tím příliš dělat. Na světě nicméně existuje dost zemí, kde vidíme, že dobře nastavený regulovaný trh funguje, a přináší výsledky v podobě úbytku kuřáků i onemocnění s kouřením spojených, a ještě více zemí, kde se jasně ukázalo, že prohibice a kriminalizace je jen kontraproduktivní. Doporučil bych čerpat inspiraci v té první kategorii zemí a ty druhé brát jen jako odstrašující příklad.
