Čína dominuje dodavatelským řetězcům v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vyrábí drtivou většinu světové produkce solárních panelů, větrných turbín, baterií a elektromobilů. Vývoz těchto technologií již v prvních dvou měsících roku 2026 dosahoval nových maxim. Nyní by nestabilita v dodávkách fosilních paliv měla prodejům poskytnout další výrazný impuls, píše web deníku The Washington Post.
Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily útoky na Írán, zaznamenal čínský výrobce baterií CATL skokový nárůst svých akcií kótovaných na hongkongské burze o 29,5 procenta a akcií kótovaných na burze v Šen-čenu o 13,6 procenta.
Podle generálního ředitele společnosti vzrostl v březnu meziročně export a prodej vozidel v zahraničí u giganta v oblasti elektromobilů BYD o 65 procent. A společnost Jinko Solar, jeden z největších světových výrobců solárních panelů, uvádí, že od začátku války její export stoupl.
V USA končí dotace na solární panely. Sektoru to paradoxně pomůže, soudí odborníci |
Zatímco Trumpova administrativa stahuje Spojené státy z tohoto rozvíjejícího se odvětví ve prospěch fosilních paliv, Čína využívá příležitostí. Když minulý týden Trumpova administrativa souhlasila s vyplacením téměř miliardy dolarů, aby zabránila francouzské společnosti ve výstavbě větrných farem u východního pobřeží, představitelé v Pekingu oznámili, že mají v úmyslu do roku 2030 zvýšit podíl nefosilních paliv ve spotřebě Číny z 21,7 procenta na 25 procent.
Všechny cesty vedou do Číny?
Přestože vlády reagují na bezprostřední energetické potřeby zvyšováním těžby uhlí, mnohé z nich zároveň projevují větší zájem o obnovitelné zdroje energie.
Indonéský prezident Prabowo Subianto v březnu prohlásil, že jeho vláda v příštích dvou letech vybuduje solární elektrárny o celkovém výkonu 100 gigawattů. Filipínský státní penzijní fond nyní nabízí svým členům půjčky až do výše 8 300 dolarů na nákup a instalaci solárních panelů do jejich domácností.
Hrozba pro energetiku? Američané našli v čínských solárech neznámá zařízení |
I v Evropě, kterou nedostatek paliv nezasáhl tak tvrdě jako Asii, vlády zvyšují investice do obnovitelných zdrojů energie. Německo minulý týden představilo balíček v hodnotě 8 miliard eur, jehož cílem je rozšířit kapacitu větrných elektráren a podporovat prodej elektromobilů.
„Tyto závazky přivedou obchod přímo k Číně,“ uvedl Lin Po-čchiang, ředitel centra pro výzkum energetické ekonomiky na Univerzitě v Sia-menu. Čínské společnosti zabývající se čistými technologiemi si podle něj zajistily dominantní postavení na trhu s většinou produktů potřebných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a dosáhly absolutní konkurenceschopnosti, pokud jde o náklady a kvalitu.
Trend, a ne reakce
Podle finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší se v roce 2025 na hospodářském růstu Číny podílely odvětví čistých technologií více než z jedné třetiny. „Je to součást dlouhodobějšího trendu, nikoli pouze o okamžitou reakci na vyšší ceny ropy a zemního plynu,“ uvedl Yang Biqing, analytik specializující se na Čínu v londýnském energetickém think-tanku Ember. „Energetická bezpečnost získává v agendě vlád stále větší význam a přechod k čisté energii je čím dál častěji vnímán jako faktor, který může tuto energetickou bezpečnost posílit.“
Trump vrací uhlí do hry. USA dají miliardy na záchranu uhelných elektráren |
Čínské firmy jsou nyní v ideální pozici, aby této příležitosti využily, napsali analytici Rady pro zahraniční vztahy, a tato příležitost přichází v kritickém okamžiku.
Po letech rozsáhlých státních dotací a cenové konkurence trpěla takzvaná „nová tři“ odvětví – solární energie, baterie a elektromobily – nadbytečnými výrobními kapacitami a klesajícími cenami. V roce 2024 zaznamenali výrobci solárních panelů ztráty ve výši 40 miliard dolarů, což podle agentury Reuters vedlo pět největších čínských solárních společností k propuštění více než 30 procent zaměstnanců. V roce 2025 Mezinárodní energetická agentura uvedla, že svět vyrobil více než dvojnásobek solárních panelů, než ve skutečnosti potřeboval.
Dva tábory
Rostoucí poptávka ze zahraničí by nyní mohla velkou část této produkce absorbovat, i když v některých částech světa, zejména na Západě, by uzavírání obchodů mohly brzdit obavy o národní bezpečnost.
V prezidentském dekretu z loňského července prezident Trump uvedl, že takzvané dotace na zelenou energii ohrožují národní bezpečnost tím, že činí Spojené státy závislými na dodavatelských řetězcích ovládaných zahraničními protivníky, a nařídil federálním úřadům, aby ukončily daňovou podporu zelené energie.
V březnu Spojené království kvůli národní bezpečnosti zablokovalo plán čínského výrobce větrných turbín Ming Yang na vybudování největší továrny na větrné turbíny v zemi ve Skotsku. Zákonodárci i zde vyjádřili obavy, že turbíny čínské výroby by mohly představovat riziko vzdáleného přístupu a sledování kritické energetické infrastruktury.
Peking tato tvrzení odmítl. V pátek zahájilo čínské ministerstvo obchodu šetření ohledně obchodních překážek v souvislosti s opatřeními USA, která brání obchodu s čínskými ekologickými výrobky, včetně omezení čínského vývozu.
Elektřina na scénu. Spotřebitelé se kvůli válce odklánějí od fosilních paliv |
„Pro budoucnost energetického systému má geopolitika stejný význam jako ekonomická rozhodnutí jednotlivých zemí,“ uvedl Li Shuo, ředitel China Climate Hub při Asia Society Policy Institute se sídlem ve Washingtonu.
Dodal, že míra, v jaké se jednotlivé země od Číny odpojí a sníží svou závislost na jejích produktech, bude mít vliv na jejich schopnost dekarbonizace.
„Stále častěji už nejde jen o volbu mezi fosilními palivy a zelenou energií. Do jisté míry jde také o volbu mezi dvěma tábory ve světě – a o to, jak se jednotlivé země v tomto rozdělení zařadí,“ uzavřel podle amerického deníku.
