V Kataru je změna nálady hmatatelná. Na Souq Waqif, tradičním tržišti města Dauhá, prodejci hlásí, že v závěrečných týdnech období obvykle označovaném za vrchol turistické sezony je zahraničních turistů mnohem méně. Ve městě Lusail přilákala nedávno fontánová show v nákupním centru Place Vendome jediného diváka...
Pro Katar, stejně jako pro mnoho jeho blízkovýchodních sousedů, závisí strategie diverzifikace na trvalém přílivu zahraničního kapitálu, stálém přísunu zahraničních pracovníků a především na vnímání stability, jak uvádí nedávná zpráva Frédérica Schneidera, pracovníka Rady pro globální záležitosti Blízkého východu. „Válka poškodila samotné současně ekonomické základy Kataru,“ říká Schneider podle webu The New York Times.
Tři desítky let nenávratně pryč
Katar se v uplynulých letech proměnil díky zemnímu plynu z pouštního poloostrova zasahujícího do Perského zálivu v jednu z nejbohatších zemí světa. Země strávila tři desetiletí budováním dodavatelských tras a každoročně přepravovala do zahraničí zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě desítek miliard dolarů přes Hormuzský průliv do přístavů po celé Asii a Evropě.
Stát, který více než šedesát procent svých příjmů získává z vývozu plynu a produktů souvisejících s ním, použil tato aktiva k proměně poloostrova v zářivou metropoli. Nezpevněné pouštní silnice nahradily monolitické mrakodrapy firem, u jejichž úpatí zavlažovací systémy zalévají celoroční koberce trávy a fuchsiových květů.
Výpadek produkce LNG v Kataru zvedne ceny. Zasáhne především chudší státy |
Zisky z ropy a zemního plynu financovaly výstavbu metra spojujícího hlavní město Dauhá s městem Lusail na severu země. Tyto prostředky stát rovněž investoval do nejdražšího mistrovství světa ve fotbale v historii a do státního investičního fondu v hodnotě 600 miliard dolarů. Momentálně Katar drží podíly v desítkách nejrůznějších projektů od londýnského letiště Heathrow až po Empire State Building v New Yorku.
A pak přišlo uzavření Hormuzského průlivu. Z katarského pobřeží již více než dva měsíce nevyplul prakticky žádný tanker s plynem. Země je rovněž odříznuta od námořních tras, jimiž dováží vše od aut až po zemědělské produkty. Obavy z regionální nestability zasáhly cestovní ruch a podkopaly důvěru podnikatelů.
Ras Laffan, katarské průmyslové centrum pro výrobu plynu, je uzavřeno a silnice jsou zablokovány. V rozsáhlém přístavu Hamad jižně od Dauhá stojí nyní jeřáby nečinně. Prognózy růstu Kataru se v důsledku zastavení obchodu se zkapalněným zemním plynem výrazně snížily.
„Pro Katar jsou dodávky plynu doslova základem,“ uvedl Ahmed Helal, výkonný ředitel strategické poradenské společnosti Asia Group. Bez bohatství v podobě energetických zdrojů by nic z toho, co je k zemi k vidění, nebylo možné. „Právě proto se Katar rychle dostává do velmi náročné finanční situace,“ dodává.
Doba rychlých změn
Ekonomická transformace Kataru začala v 90. letech. Země vsadila na chlazení plynu z North Field – největšího ložiska zemního plynu na světě, které se nachází na severovýchodě. Tak se palivo změnilo na kapalinu, což Kataru umožnilo obejít regionální plynovody a dodávat plyn do všech koutů světa za pomoci tankerů.
Byl to zrod energetické supervelmoci. Po první dodávce 60 000 tun do Japonska v roce 1996 vzrostla produkční kapacita Kataru do roku 2010 na 77 milionů tun. Po většinu následujícího desetiletí byl Katar nejbohatší zemí světa, co se týče HDP na obyvatele.
Místní obyvatelé na toto období vzpomínají jako na dobu rychlých změn. Průmyslové město Ras Laffan, vybudované uprostřed pouště severně od Dauhá, se rozkládá na ploše více než 26 tisíc hektarů a tvoří jej zařízení na zpracování a zkapalňování plynu.
Katar hrozí zastavením dodávek LNG do Unie, vadí mu směrnice o udržitelnosti |
Jižně od hlavního města se podél pobřeží táhnou kilometry průmyslových zařízení chrlících amoniak a hnojiva vyrobená z plynu přiváděného potrubím z Ras Laffanu. Vysoké plynové pochodně vystřelují do nebe oranžové plameny a oživují krajinu, která by jinak byla zamlžena pískem a smogem.
Od 90. do 10. let 21. století zažívala katarská ekonomika boom a rostla průměrným ročním tempem přibližně třináct procent. K pohánění tohoto rozmachu se země spoléhala na příliv zahraničních pracovníků. Dnes tvoří cizinci asi 90 procent z jeho 3,2 milionu obyvatel.
S cílem navázat na tento rozmach Katar v roce 2019 oznámil, že do roku 2027 zvýší roční produkci LNG ze svého naleziště North Field na 126 milionů tun. Před válkou činila jeho kapacita přibližně 77 milionů tun. Toto rozšíření je považováno za jeden z největších energetických projektů, jaké kdy byly naplánovány.
Miliardy dolarů škod každý den
Na konci února většina těchto aktivit skončila. Na rozdíl od svých sousedů, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které disponují ropovody obcházejícími Hormuzský průliv, je Katar geograficky uvězněn Hormuzem.
Do 24 hodin od íránské blokády oznámila státní energetická společnost QatarEnergy, že nadále není schopna plnit své smlouvy. O dva týdny později zasáhly íránské rakety a drony katarský závod Ras Laffan, poškodily klíčová zařízení a způsobily 17procentní snížení produkční kapacity Kataru.
Tyto škody znamenají, že i kdyby se průliv zítra otevřel, trvalo by roky, než by se výroba vrátila na předválečnou úroveň. Analytici odhadují, že společnost QatarEnergy od začátku války již přišla o miliardy dolarů a každý den, kdy zůstává průliv uzavřen, přichází země o další stovky milionů dolarů v podobě ušlých tržeb a ušlých příjmů z pronájmu lodí.
Mezinárodní měnový fond očekává, že katarská ekonomika letos poklesne o 8,6 procenta, než se v roce 2027 opět vzpamatuje. Pro země jako Katar každý den, kdy je průliv uzavřen, dále zhoršuje její výhled, uvedl na nedávné tiskové konferenci Pierre-Olivier Gourinchas, hlavní ekonom mezinárodního měnového fondu.
Zápach štiplavého kouře
Válka odhalila i další druh zranitelnosti. V rámci dlouhodobého úsilí o diverzifikaci mimo fosilní paliva se Katar snažil proměnit v turistickou destinaci a centrum mezinárodního obchodu a financí.V roce 2019 zrušil požadavek, aby zahraniční firmy měly místní partnery, a zároveň začal dotovat pobyty v luxusních hotelech pro tranzitní cestující. Od Formule 1 po šermířské turnaje – podle místních obyvatel neuplynul před válkou téměř žádný měsíc bez významné mezinárodní sportovní události.
Od začátku války však počet zahraničních návštěvníků prudce poklesl v důsledku cestovních varování vydaných Spojenými státy a dalšími vládami. Mnoho nadnárodních společností obávajících se nestability v regionu evakuovalo své zaměstnance ze země. V březnu odhadla Světová rada pro cestovní ruch a turistiku, že Blízký východ přichází denně o 600 milionů dolarů na příjmech z cestovního ruchu.
Rusko láká jižní Asii na slevy plynu. Nabízí LNG, jehož původ skrývá |
Vzhledem k tomu, že Katar dováží přibližně 90 procent potravin, donutila námořní blokáda zemi k zásadnímu přepracování dodavatelských řetězců. Čerstvé produkty z Evropy a obilí z Ameriky, které dříve přicházely po moři, se nyní přepravují nákladnějšími leteckými trasami nebo kamiony přes Saúdskou Arábii.
Taková změna by obvykle vyvolala nekontrolovatelnou inflaci, ale ceny dováženého zboží – jako jsou avokáda, která se nyní dovážejí letecky například z Tanzanie – vzrostly podle zaměstnanců supermarketů pouze o 5 až 10 procent, a to díky agresivním vládním dotacím zaměřeným na udržení stabilních životních nákladů.
Obyvatelé Kataru tvrdí, že se obecně cítí bezpečně, avšak útok na Ras Laffan zůstává zdrojem přetrvávajícího znepokojení. Někteří obyvatelé Dauhá popsali, jak v noci útoku sledovali, jak se na obzoru zvedá obrovský sloup ohně, jehož plameny byly tak intenzivní, že byly vidět i z hlavního města, a doprovázel je zápach štiplavého kouře.
Jak dlouho ještě?
Ekonomové předpovídají, že i kdyby příjmy z prodeje zkapalněného zemního plynu na několik let vyschly, díky svým bohatým finančním rezervám by Katar dokázal i nadále vyplácet mzdy a udržovat základní služby. Agentura S&P Global Ratings, která tento měsíc potvrdila rating Kataru, poukázala na jeho značné nahromaděné fiskální a zahraniční aktiva.
Zároveň úřady vyvíjejí tlak na mezinárodní firmy, aby se vrátily, a zabránily tak odlivu zahraničního kapitálu a talentů. „Obava spočívá rovněž v tom, že pokud firmy zkrachují, převážně zahraniční pracovní síla v zemi by mohla rychle zmizet,“ uvedl Helal z Asia Group. „Pokud dojde k odlivu, začne to být docela děsivé,“ dodal.
Zatím podle něj katarské úřady odvádějí dobrou práci, pokud jde o vyzařování klidu a zvládání tlaku. „Ale vzniká tak velká fiskální díra? Samozřejmě! Opravdu vše záleží na tom, jak dlouho zůstane průliv mimo provoz,“ uzavřel výkonný ředitel strategické poradenské společnosti Asia Group podle amerického deníku.
