Jednu z posledních prognóz vyslovil šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle něj se nyní Evropa nenachází ve špatné pozici. „Jestliže se v zimě nestane nic překvapivého, přečkáme ji celkem bez problémů,“ uvedl tento týden po jednání ve Finsku.
Předpokládá však, že někdy v březnu poklesne stav plynu v zásobnících na čtvrtinu až třicet procent kapacity. A otázkou podle něj zůstává, jak se jednotlivým zemím podaří znovu dosáhnout devadesátiprocentní naplněnosti před zimou 2023/24.
„Letos jsme částečně stihli odebírat plyn ještě z Ruska, to už ale v příštím roce možné nebude,“ řekl. Situaci pomohla také utlumená čínská ekonomika, která odebírala plynu méně a pro Evropu ho tak na globálním trhu zůstalo víc. To se však podle Birola může příští rok změnit.
Plynu pro letošek má být dostatek, říkají analytici. Příští zima je s otazníkem |
„Pokud se čínská ekonomika znovu nastartuje a začne spotřebovávat více plynu, čekají náš obtížné měsíce,“ tvrdí ředitel IEA. „Tato zima bude složitá, ale není to nic ve srovnání s tím, co se může dít napřesrok.“ Státy by se tak měly začít připravovat už nyní.
„Přál bych si, aby evropské země v otázce plynu postupovaly rychleji a dbaly na naše dřívější doporučení,“ připomněl ještě Birol desetibodový plán s názvem „Deset kroků, jak snížit evropskou závislost na ruském plynu,“ který agentura vydala krátce po ruském vpádu na Ukrajinu.
Plán vedle zateplování budov, snížení teplot při vytápění nebo zavádění tepelných čerpadel doporučuje například urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Kvůli nedostatku zdrojů se některé energetické firmy vracejí k fosilním palivům, například dánské společnosti Orsted úřady před pár dny nařídily, aby obnovila činnost elektráren, které využívají fosilní paliva. Německá RWE zase znovu dočasně spustila výrobu elektřiny z hnědého uhlí.
