Američané jsou na ceny paliv dlouhodobě velmi citliví, a když se ve středu na jedné z čerpacích stanic v San Francisco prodával galon benzinu (asi 3,78 litrů) za 6,81 dolaru (zhruba 144 korun), mnohé řidiče to nepříjemně zaskočilo. Rostoucí náklady proto vedou část Američanů k úvahám o změně. Místo klasického vozu se spalovacím motorem čím dál častěji zvažují pořízení elektromobilu i investici do fotovoltaiky, píše agentura Bloomberg.
Asijské ekonomiky jsou pod tlakem. Válka v Íránu je nutí k zoufalým krokům |
„Rostoucí ceny benzinu v USA jsou v posledních dnech tématem rozhovoru snad s každým zákazníkem, který k nám dorazí. Zájem o koupi elektrického auta proti minulým týdnům vzrostl několikanásobně,“ říká podnikatel Maximilian Quertermous, spoluzakladatel showroomu Ever s ojetými elektromobily.
Historie se opakuje
Do určité míry se tak opakují trendy z minulosti. Už ropná krize v roce 1973 přiměla Američany pořizovat si úspornější vozy a zároveň nastartovala vývoj technologií snižujících závislost na fosilních palivech. Podobný vývoj přišel i na přelomu tisíciletí, kdy Evropa spolu s Čínou začaly ve velkém investovat do solární energie a bateriových úložišť.
„Momentálně jsme součástí druhého energetického otřesu této dekády, který se promítá do rozhodování lidí,“ říká energetický stratég Kingsmill Bond z think-tanku Ember. Podle něj Američané výrazně častěji vyhledávají informace o elektromobilech i na internetu. Počet dotazů měl během války vzrůst zhruba o 20 procent.
Německo, Egypt nebo Turecko. Koho se válka na Blízkém východě dotkne nejcitelněji |
Nejde přitom jen o Spojené státy. Elektromobilita v posledních dnech spolu s tepelnými čerpadly nabírá na síle kupříkladu také ve Velké Británii, kde poptávka po elektoautech za pár dnů stoupla až o 30 procent. Jejich popularita ale nabírá na síle třeba i v Pákistánu nebo Nigérii.
Panika zavládla i v Indii
Změny jsou patrné i v Evropské unii, kde obnovitelné zdroje poslední měsíce stojí za výrobou asi 65 procent elektřiny. I zde ale během války roste zájem o elektromobilitu. Nejpatrnější změny jsou v Dánsku. „Zákazníci, kteří dnes volají, chtějí koupit jen elektromobily,“ tvrdí manažer jednoho z dánských online prodejních tržišť Jas Lang.
Daří se i německým prodejcům solárních panelů, kteří během trvání války na Blízkém východě hlásí dvojnásobné tržby. Mimo jiné i proto, že ceny topných olejů na německém trhu během několika dní vzrostly o 21 procent.
Doufáme, že to brzy skončí. Američané jsou rozčarovaní cenami pohonných hmot |
Kvůli výpadkům dodávek plynu se mění trendy i v Indii, která je dlouhodobě závislá na dodávkách LNG právě z Blízkého východu. Místní kvůli obavám začali ve velkém skupovat indukční vařiče. Některým prodejcům dokonce po pár dnech zcela došly i skladové zásoby.
Rozhodující bude doba trvání války
To, zda se rostoucí zájem o zelené technologie promítne do prodejů i po zbytek roku, není zatím jisté. Záležet bude mimo jiné na tom, jak dlouho konflikt na Blízkém východě potrvá.
Agentura Bloomberg ale píše, že už loni vzrostly globální investice do energetické transformace meziročně o 8 procent na 2,3 bilionů dolarů. Nyní by kvůli válce na Blízkém východě mohly tyto trendy pokračovat, a to přesto, že Trumpova administrativa staví zelené technologie na vedlejší kolej.
Přechod k elektřině je pro mnohé části světa cestou ke stabilitě. Ropa či zemní plyn se totiž těží jen v některých částech světa a pokud dodávky podobně jako nyní kvůli blokaci Hormuzského průlivu vypadnou, mohou být důsledky fatální, uzavírá Bloomberg.
