ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Závody v nákupech vakcíny vrcholí. Velmoci chtějí víc, než potřebují

  • 111
Vakcína proti koronaviru se ve světě stala horkým zbožím, přestože u mnoha farmaceutických firem ještě neprošla testováním a jí chybí potřebné certifikace. Světové velmoci spustily nákupy ve velkém. Třeba Spojené státy americké si objednaly asi 700 milionů dávek, tedy více než dvojnásobek počtu obyvatel.

USA jsou v nákupech vakcín „nejagresivnější“, píše německý list Deutsche Welle. V nákupech, které jsou jakousi obdobou termínových kontraktů, už Spojené státy utratily téměř 10 miliard dolarů, tedy v přepočtu 220 miliard korun, za nejméně 700 milionů dávek. Při celkové populaci 330 milionů lidí vychází dvě vakcíny na každého Američana.

Nejbohatší země světa přitom nakupuje z mnoha zdrojů. Částku 1,2 miliardy zaplatí firmě AstraZeneca za nejméně 300 milionů dávek vakcíny, 1,5 miliardy společnosti Moderna za 100 milionů dávek, 1,9 miliardy dolarů zaplatí USA za 100 milionů dávek míří firmě Pfizer, za 2,1 miliardy dolarů pořídí 100 milionů dávek od společností Sanofi a GlaxoSmithKline (GSK) a za 1,6 miliardy dolarů koupí 100 milionů dávek od společnosti Maryland, která je filiálkou biotechnologické společnosti Novavax.

Nezahálí ani Velká Británie, která má největší počet úmrtí na koronavirus ze všech zemí Evropy. Podobným způsobem si zajistila 250 milionů dávek, tedy čtyřnásobné množství obyvatel celého království. Dopředu uzavřela smlouvy se společnostmi Sanofi a GSK, Pfizer, BioNTech a AstraZeneca.

Evropská unie v rámci předběžného nákupu kývla na pozdější dodávku 300 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. Jedná také s dalšími výrobci léků, firmami Johnson & Johnson, Sanofi a GSK, Pfizer a Moderna. Ve čtvrtek unie uvedla, že je v pokročilých rozhovorech o dodávkách 225 milionů dávek vakcíny se společností CureVac, částečně vlastněnou německým státem.

„Tento vakcínový nacionalismus není dobrý a nepomůže nám“

Aktivní jsou také Japonsko a Austrálie, zatímco Čína zřejmě sází zejména na tři domácí výrobce, kteří jsou momentálně v pozdní fázi klinických studií. Svou vakcínu Sputnik V schválilo Rusko, neprošla však finální fází, která zahrnuje testování na tisících lidech. Některé země to však od objednávek z Ruska neodradilo. Vietnam si údajně zaregistroval 50 až 150 milionů dávek. Kirill Dmitrijev, vedoucí investičního fondu, který financoval vývoj této vakcíny, mluví o předobjednávce jedné miliardy dávek asi ze dvaceti zemí.

Postup světových velmocí, které ve velkém skupují vakcíny, však kritizuje Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které na hamižnost mohou doplatit chudší země. „Tento vakcínový nacionalismus není dobrý a nepomůže nám,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom. „Svět se musí zotavit společně, protože je globalizovaný a ekonomiky jsou vzájemně propojené. Pouze část světa nebo zemí se nemůže zotavit a stát se bezpečným přístavem,“ dodal.

Drahá sázka na urychlení vývoje

Deutsche Welle uvádí, že investicemi do vakcín zčásti země riskují, protože nejde o schválené přípravky a v případě neúspěchu prodělají státy, ale i výrobci preparátů. Na druhé straně farmaceutické firmy získávají důležitou podporu pro vývoj a potenciální masovou výrobu.

„Pokud nepodstoupíme tato rizika a vakcína úspěšně projde klinickými testy, dojde k velkému zpoždění (odhaduje se až na jeden rok) mezi klinickým úspěchem a masovou produkcí,“ zdůvodnil mluvčí švýcarské aliance Gavi, která zajišťuje nákupy vakcín. Toto riziko možného neúspěchu podstupují i Spojené státy americké.

Vývoj vakcíny včetně schvalování a uvedení do výroby v průměru trvá 7 až 20 let. Aliance Gavi odhaduje, že systém nákupu vakcín, založený na platbách předem, může urychlit celý proces na 12 až 18 měsíců.

Ke společným nákupům Evropské unie se chce připojit i Česká republika. Vláda schválila plán na nákup vakcín od několika výrobců za 2,1 miliardy korun. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch řekl, že Česko bude potřebovat 3,5 milionu dávek vakcíny.