Jde o vzácnou návštěvu. Profesor Václav Smil do své rodné země moc často nejezdí a pondělní přednáška byla podle slov europoslance Alexandra Vondry vůbec prvním veřejným vystoupení Smila v Česku. Vědec do tuzemska zavítal kvůli uzavřené konferenci diskuzní platformy Alter Eko, kde byl o víkendu hlavním hostem.
Na americkém kontinentu žije už více než půl století a během té doby vydal desítky knih, jejichž vášnivým čtenářem je například spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates.
Profesor Václav Smil na přednášce v Cevro Institutu. (22. 5. 2023)
Smil píše o energetice, globalizaci, o tom „jak svět doopravdy funguje“ o roli Číny a Ameriky ve světovém pořádku. O Evropě ale nikdy knihu nenapsal. „Většinou se zajímám o to, co se děje v Americe a v Asii. Evropa představuje jen 5,5 procenta světového obyvatelstva a v dlouhodobé perspektivě je to obyvatelstvo, na kterém záleží,“ uvedl Smil na pondělní přednášce.
Václav Smil (79)
Zdroj: Wikipedie |
Podle jeho slov Evropa vymírá. Na jednu ženu se v průměru narodí 1,53 dětí. Česko je na tom o něco lépe, míra plodnosti činí 1,83. I tak tu ale podle Smila bude v roce 2060 jen 7,5 milionů lidí.
Evropa podle něj populačně ustupuje mimo jiné proto, že na rozdíl třeba od Spojených států nedokáže přijmout lidi z jiných koutů světa. „Evropa neumí absorbovat lidi a udělat z nich občany svých států, kdežto v Americe se to děje. Podívejte se na šéfy nejlépe hodnocených amerických IT společností. Kdo je předseda Microsoftu? Satya Nadella. Kdo je předseda Googlu? Sundar Pichai. Všechno jsou to Indové,“ řekl vědec.
„Evropané se děsí, že jim imigranti zničí tu krásnou Evropu. Ameriku nezničili, ale stali se Američany. Máme studie, které ukazují, že dítěti imigrantů z Evropy nebo z Asie trvá jen dvě generace, aby bylo totálně americké. U Latinos (Američané latinskoamerického původu) to trvá dvě a čtvrt generace,“ vysvětloval Smil.
Nejdůležitější odvětví? Zemědělství
Podle něj je počet obyvatelstva jedním z nejdůležitějších ukazatelů, ekonomika jako taková je prý „špatně měřená“. Vědec se pozastavil nad tím, že zemědělství tvoří jen čtyři procenta světového hrubého domácího produktu, zatímco například bankovnictví zastává více než pětinu HDP světa.
„Zemědělství je nejdůležitější ekonomické odvětví, a přesto mu prakticky nikdo nevěnuje pozornost. To jsou jen samé investice v IT, umělá inteligence, jaderné reaktory. Bez toho všeho se obejdeme. Svět se obešel bez supersonického létání, ale svět se neobejde bez kukuřice v Americe, bez pšenice v Indii a bez rýže v Číně,“ myslí si Smil.
Nesplnitelné zelené cíle. Většina zemí v Evropě nemá na Green Deal peníze |
„HDP je ukazatel, který je umělý a špatný, měří ekonomiku špatným způsobem. Podceňujeme zemědělství a všechny materiály,“ uvedl profesor.
Václav Smil rovněž hovořil o roli Číny a tom, jak se na jejím ekonomickém vzestupu na konci minulého století podílely Spojené státy. „Amerika měla až do roku 1986 hroznou převahu. Čína vyvážela hračky a pár takových nesmyslů a Američani měli přebytek, do Číny dokonce vyváželi jídlo. Pak se Čína začala pomalu zvedat,“ popisoval Smil.
Všechno to podle něj začalo, když Čína po velkém hladomoru let 1959 až 1961 nakoupila od Spojených států nejmodernější továrny na výrobu amoniaku, který se používá ve výrobě hnojiv.
„Američané jsou velkorysí až příliš, otevřeli bránu a Číňané přišli a krám vybrali,“ řekl Smil. „Byl by spíš zázrak, kdyby Čína nedosáhla toho, čeho dosáhla. Přispěla k tomu pilná práce čínských lidí, ale taky naše investice a naše know-how,“ dodal Smil.
