Rozpočet na letošní rok s válkou, kterou Spojené státy zahájily 28. února, nepočítal. Americké námořnictvo je přitom od prvních dnů konfliktu výrazně vytížené, podílí se na útocích i námořní blokádě a jeho výdaje proto rychle rostou, píše portál The Guardian.
Důsledky války jsou již vidět také na prostředcích určených na výplaty. Podle dokumentů, které popisují hospodaření námořnictva, byla část těchto peněz použita na zahraniční operace a nyní se musí doplnit z jiných dosud nevyčerpaných položek. Námořnictvo se tak snaží zajistit, aby vojáci dostali výplaty včas.
Hormuzský paradox se naplňuje. Írán svůj nejsilnější trumf postupně ztrácí |
„Kasa je prázdná,“ řekl pro The Guardian v reakci na rozpočtové obtíže bývalý americký námořní důstojník Harlan Ullman, který dnes působí v komisi zabývající se budoucností americké flotily.
Miliardy mizí rychleji, než se čekalo
Rozpočet amerického námořnictva pro rok 2026 dosahuje téměř 300 miliard dolarů, tedy zhruba 6,2 bilionu korun. To ale neznamená, že s celou částkou může vedení libovolně nakládat. Kongres peníze rozděluje do přesně určených kapitol na vojáky, lodě, zbraně nebo provoz a údržbu. Přesuny mezi nimi podléhají omezením.
Na problém už v květnu upozornil šéf amerických námořních operací admirál Daryl Caudle. „Pokud se situace nezmění, budeme muset v létě rozhodnout, zda omezit cvičení a další běžné aktivity, aby zůstaly peníze na válku na Blízkém východě,“ řekl tehdy Kongresu.
Rozpočtový tlak zvyšuje i spotřeba munice. Americká armáda během konfliktu použila velké množství drahých zbraní a zároveň utrpěla škody na některých základnách v regionu po íránských odvetných útocích.
ANALÝZA: Měla být privátní, nakonec ale íránská válka zalehla celý Blízký východ |
Už nyní je patrné, že finanční potíže se začínají promítat také do běžného fungování amerického námořnictva. Některé méně důležité opravy a údržbu základen proto odložilo na později. Podle analytika Todda Harrisona Pentagon skutečný rozsah problémů na veřejnosti spíše zlehčuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v červenci uvedl, že dosavadní náklady války dosáhly 35,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 740 miliard korun. Není však jasné, zda jde o konečnou cifru. Administrativa zároveň požádala Kongres o dalších 67 miliard dolarů, v přepočtu asi 1,39 bilionu korun.
Právě tady naráží Bílý dům na další problém. Válka je v USA nepopulární a na rozdíl od konfliktů v Iráku či Afghánistánu nezačala na základě samostatného souhlasu Kongresu s použitím vojenské síly.
Urychlete výrobu zbraní, urguje Pentagon firmy. Trump nedostatek popírá |
Sněmovna v červenci schválila obranný balík za 1,15 bilionu dolarů, tedy zhruba 23,8 bilionu korun. Dalších 73 miliard dolarů, v přepočtu asi 1,5 bilionu korun, mělo směřovat přímo na válku s Íránem. Není však jisté, zda obě opatření nakonec začnou platit, uzavírá The Guardian.
