Podle odborníků nejde jen o problém amerických univerzit, ale také o oslabení ekonomické i politické síly Spojených států, píše agentura Bloomberg.
Počet zahraničních studentů přijíždějících do USA za studiem se v roce končícím 31. března propadl na 1,18 milionu. To je přibližně o čtvrtinu méně než před pandemií covidu a o 17 procent méně než v předchozích dvou letech. Administrativa navíc navrhla zavést maximálně čtyřletou platnost studentských víz, což nejistotu mezi uchazeči dále prohlubuje.
Čína vyhrává boj o vzácné zeminy. Její tajnou zbraň Západ těžce dohání |
Zatímco Spojené státy zpřísňují podmínky, jiné země využívají vzniklé příležitosti. Německo, Irsko, Nizozemsko, Francie, Japonsko, Hongkong nebo Singapur již lákají zahraniční studenty nižším školným, větší flexibilitou studijních programů a jasnější cestou k pracovnímu uplatnění po absolvování.
„Zdá se, že tento boj prohráváme,“ říká Dick Startz, profesor ekonomie na kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. „Vždy jsme se označovali za zemi přistěhovalců, ale protiimigrační nálady výrazně zesílily.“
Podle něj Spojené státy neriskují jen ztrátu příjmů univerzit, ale i odliv lidí, kteří v minulosti zakládali inovativní firmy a stáli za technologickým rozvojem země.
Sen o Americe vystřídaly obavy
Proměnu dobře ilustrují i příběhy samotných studentů. Indka Aaruši Guptaová zvažovala studium ve Spojených státech, nakonec ale nastoupila na magisterský program robotiky na technické univerzitě RWTH v německých Cáchách. Rozhodly vyšší náklady na studium v USA, obavy ze studentských dluhů i nejistota vyvolaná americkou politickou situací.
Podobnou zkušenost popisuje také Gurneet Kaur Bhullerová, třiadvacetiletá datová analytička z Bombaje. Od dětství snila o americké univerzitě, vyrůstala na hollywoodských filmech a americké popkultuře. Nakonec však zamíří na Národní univerzitu v Singapuru. „Nestojí za to utratit desítky milionů rupií za vzdělání, při kterém budu neustále žít v obavách o svou budoucnost,“ vysvětluje.
Čína šlape na paty Spojeným státům. Její studenti jsou odborníci v AI |
Také Sabhuri Dharová z indického Nového Dillí zvažuje jiné destinace. „Před deseti lety by byla taková otázka téměř kacířská – jestli Spojené státy ještě nabízejí dostatečný přínos, který by ospravedlnil tak vysoké náklady,“ říká. Nakonec se přiklání spíše k Irsku nebo Austrálii. „Když děláte jednu z největších investic svého života, jistota získává vlastní hodnotu.“
Německo láká na práci i trvalý pobyt
Největším evropským vítězem je Německo. Na konci roku 2025 zde platilo téměř 288 tisíc povolení k pobytu pro zahraniční studenty, což představuje rekord. Ve srovnání s obdobím před pandemií jde o nárůst téměř o 40 procent.
Země nabízí více než 2 400 studijních programů vyučovaných v angličtině, osmnáctiměsíční období na hledání zaměstnání po dokončení školy i možnost rychlejšího získání trvalého pobytu, vypočítává Bloomberg.
Místo placení vysokého nájmu klášter. Mladí Newyorčané bojují s bytovou krizí |
Výrazně roste také zájem o studium v Irsku. Počet studentů ze zemí mimo Evropskou unii tam ve veřejných vysokých školách vzrostl proti době před pandemií o 79 procent. Francie se zase stává hlavní alternativou pro studenty z Afriky, zatímco Hongkong a Japonsko přitahují stále více zájemců z Číny.
Číňané zůstávají doma
Čínská data ale ukazují i na další trend. Počet studentů odcházejících studovat do zahraničí loni klesl zhruba o pětinu proti roku 2019. Důvodem je nejen napětí mezi Washingtonem a Pekingem, ale také rychlý vzestup domácích univerzit.
Do první čtyřicítky světového žebříčku Times Higher Education se letos dostalo hned pět čínských univerzit a tamní technologický sektor těží z masivních státních investic do umělé inteligence, polovodičů i elektromobility.
Studenti, nebo špioni? Mladí Číňané nemohou kvůli Trumpovi studovat v USA |
Doktorandka Sybel Cao ze Šanghajské dopravní univerzity říká, že o studiu v USA ani neuvažovala. „Politická situace ve Spojených státech je nestabilní. Já i mnoho mých přátel se tam jednoduše neodvažujeme jet. Nikdo neví, co Trump udělá zítra. A my Číňané si rádi všechno plánujeme dopředu,“ vysvětluje.
Miliardové ztráty
Důsledky pocítí i samotné Spojené státy. Zahraniční studenti totiž obvykle platí plné školné a představují významný zdroj příjmů vysokých škol.
Organizace NAFSA odhaduje, že v akademickém roce končícím v roce 2025 přinesli zahraniční studenti americké ekonomice 42,9 miliardy dolarů a podpořili více než 355 tisíc pracovních míst. Nejcitelnější ztráty mohou pocítit univerzitní města a státy s vysokou koncentrací vysokých škol.
„Politické změny v USA způsobily, že se zahraniční studenti cítí méně vítáni a přehodnocují své plány,“ říká Rachel Banksová z organizace NAFSA. „Celková nejistota učinila Spojené státy méně atraktivními.“
Odborníci zároveň varují, že ani případná změna politického kurzu nemusí ztracenou důvěru rychle vrátit. „Doufám, že je to jen dočasné,“ dodává Banksová. „Obávám se ale, že škody už byly napáchány a bude trvat dlouho, než lidé začnou Spojeným státům znovu věřit.“
