Podle deníku New York Times se velikost porcí v amerických restauracích od 80. let minulého století téměř nezměnila. Průměrná porce špaget či masových kuliček se na talíři za uplynulých více než čtyřicet let dokonce zdvojnásobila. Objemnější jsou i burrita nebo čím dál oblíbenější bagely.
Tuční Češi v číslech. Kolik jich trpí obezitou a jak jsou úspěšní v hubnutí? |
Podle studie o stavu obezity z roku 2020 bojuje v USA s nadváhou více než 42 procent dospělé populace. Ještě v roce 1999 byl tento podíl o 12 procentních bodů nižší. Stále častěji však obezita trápí především mladé Američany. Ve věkové skupině do 19 let je momentálně obézních přes 19 procent lidí.
Zmenšují i řetězce
Výživoví specialisté dlouhodobě říkají, že objemné porce v amerických restauracích problém s nadváhou přiživují. Američany samotná nadváha často ani netrápí a ignorují i doporučení mnoha kampaní, se kterými v minulosti přišel Bílý dům. Snahy o úsporu vysokých nákladů, demografické změny či proměny klimatu však mohou tyto tendence změnit.
Řada amerických restaurací se v posledních měsících potýká s nedostatečnými příjmy. Kvůli vysokým nákladům často bojují o přežití a snaží se přijít s řešeními, které nenaštvou zákazníky. První podniky v USA však už během letošního ledna přišly s nenápadnými proměnami jídelních lístků, které zahrnují i menší porce za původní ceny.
Levnější a účinnější. V USA prošly druhou fází testů nové léky na obezitu |
Příkladem je americký fastfoodový řetězec Burger King. Ten se v uplynulých měsících rozhodl na americkém trhu snížit počet prodávaných kuřecích nuget v menu z deseti na osm. Podobný přístup začala razit i společnost Subway. S obdobnou strategií však do budoucna počítají i další. „Téměř všichni se na to postupně připravují,“ domnívá se nutriční konzultant Chip Wade.
Trendy uspíší i změna klimatu
Super Size Meje americký film z roku 2005, který nabízí pohled na jeden z největších amerických národních zdravotních problémů – obezitu. Hlavní postava třicet dní nesmí jíst nic jiného, než co je na nabídce McDonald‘s, stravovat se v tomto řetězci třikrát denně, musí si objednat vše, co je v nabídce alespoň jednou a musí si dát XXL menu, pokud je k tomu vyzván. |
Porce se ale vlivem klimatické krize snaží regulovat i jednotlivé americké státy. Ze studie o plýtvání potravinami z roku 2020 totiž plyne, že až 40 procent jídla, které se v amerických restauračních zařízeních prodávají, končí v odpadkovém koši. I proto státy jako Kalifornie či Massachusetts přišly s regulací množství potravin, které mohou končit na skládkách.
Nové trendy může posílit i takzvaný efekt snackifikace. Zejména mladá generace totiž tradiční jídla čím dál častěji nahrazuje menšími svačinkami, snacky. Týká se to zejména příslušníků generace Z a mileniálů. „Pro mladé americká ročníky se význam skutečné hodnoty jídla změnil. Mnohem více je zajímá kvalita surovin i to, jak moc prodávané jídlo ovlivňuje životní prostředí kolem nás,“ potvrzuje i výživový expert Shelley Balanková.
Čím dál více amerických strávníků si tedy mnohem častěji než dřív objednává pouze předkrmy nebo cíleně navštěvují restaurace, které malé porce nabízejí.
Nadváhu má téměř každý čtvrtý puberťák. Stigma opadá, obezita začíná být normou |
Značná část americké společnosti bohužel ale tento přístup stále nesdílí. Hodnota prodávaného jídla se pro ně odvíjí hlavně od velikosti prodávané porce. Když jim obsluha přinese na stůl malou porci, jsou pořádně naštvaní. Americké restaurace tedy v cestě za změnou nečeká jednoduchý úkol, uzavírá The New York Times.
