Nejvyšší státní zdravotnický úředník má neortodoxní nápad, jak se vypořádat s epidemií ptačí chřipky, která momentálně sužuje americké drůbeží farmy a jež způsobila raketové zdražení vajec v zemi. Nechat by virus řádit, píše list The New York Times.
„Farmáři by měli zvážit možnost nechat nákazu proběhnout celým chovem, aby pak mohli identifikovat a zachovat ty ptáky, kteří jsou vůči ní imunní,“ řekl Kennedy v televizi Fox News. Tuto myšlenku zopakoval i během několika dalších rozhovorů.
Kennedyho myšlence vyjádřila podporu dokonce i ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Podle jejího názoru existují farmáři, kteří jsou ochotni něco takového skutečně pilotně vyzkoušet. „Když kolem jejich provozů vznikne bezpečný perimetr, abychom zjistili, zda existuje cesta k odhalení vůči viru imunních jedinců, není to nereálné,“ nechala se slyšet minulý měsíc v televizi Fox News.
Vyprodáno. Američany trápí před Dnem díkůvzdání nedostatek vajec |
Podle veterinárních vědců je však taková metoda riskantní a nebezpečná. Nechat virus nekontrolovaně proniknout do chovů drůbeže by podle nich mělo nedozírné ekonomické důsledky. „Je to opravdu šílený nápad, a to z mnoha důvodů,“ komentovala Kennedyho myšlenku Gail Hansenová, bývalá státní veterinární lékařka v Kansasu.
Riziko i pro lidi
Od ledna roku 2022 americké úřady zaznamenaly více než 1 600 ohnisek nákazy viru ptačí chřipky na farmách i domácích chovech ve všech státech. Postiženo bylo více než 166 milionů ptáků.
Každá další nákaza je příležitostí pro virus označovaný jako H5N1, aby se vyvinul do virulentnější formy. Genetici tak pečlivě sledují jeho mutace. Virus si zatím nevyvinul schopnost šířit se mezi lidmi.
Pokud by však virus H5N1 postihl najednou pět milionů ptáků, nikdo si nedokáže představit následky jeho mutací. „Je to doslova pět milionů příležitostí, aby se rozmnožil nebo zmutoval,“ dodává veterinářka Hansenová. Velký počet nakažených ptáků pravděpodobně přenáší velké množství viru, to podle ní představuje obrovské riziko pro pracovníky farem a ostatní zvířata.
Cena vajec v USA je vysoká. Trump místo řešení vzkázal lidem, ať „drží hubu“ |
„Připravte se na to, že se stanou velmi špatné věci,“ varuje Hansenová. Je to podle ní dokonalý recept na katastrofu.
Zástupkyně tiskového tajemníka ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb Emily Hilliardová naopak Kennedyho nápad bránila. Uvedla, že cílem ministrova vyjádření je ochránit lidi před nejnebezpečnější verzí současné ptačí chřipky. „Vybíjení drůbeže vystavuje nejvyššímu riziku nákazy právě lidi, právě proto ho ministr Kennedy chce omezit,“ podotkla. Podle ní vybíjení není řešení, tím je silná biologická bezpečnost.
Ve svém plánu boje proti ptačí chřipce ministryně zemědělství doporučila posílit biologickou bezpečnost na farmách tak, aby se viru zabránilo vniknutí do prostoru zvířat anebo zastavit jeho šíření důsledným čištěním a používáním ochranných pomůcek. To je však dlouhodobější a také nákladné řešení.
Ministerstvo zemědělství USA momentálně začíná s tímto úsilím pouze v deseti amerických státech.
Stačí jediná kachna
Virus ptačí chřipky se v Americe nejprve rozšířil mezi volně žijícími ptáky, kteří ho přenesli na domácí drůbež a různé druhy savců. Nyní může jediná nakažená kachna letící nad farmou slepic vypustit exkrementy, kde je mohou pozřít kuřata nebo krůty.
Drůbež chovaná na farmách má slabý imunitní systém a je čelí obrovskému environmentálnímu stresu, často jsou zvířata namačkána v drátěných klecích nebo špatně větraných prostorech. Během jednoho dne může virus H5N1 nakazit až třetinu chovu.
Velká žloutková blamáž. Restaurace v USA za pokrmy z vajec zavádějí příplatek |
U nakažených ptáků se mohou objevit závažné respirační příznaky, průjem, třes a kroucení krku. Nosnice pak produkují deformovaná nebo křehká vejce. Mnoho ptáků hyne lapajíce po dechu. Někteří uhynou náhle, aniž by se u nich projevily jakékoli příznaky nákazy.
I vybíjení je kruté
Rychlost, s jakou nakažení ptáci hynou, je uváděna jako jeden z důvodů, proč úředníci považují vejce za bezpečná pro konzumaci. Většina nemocných slepic totiž pojde dříve, než snesou vejce, nebo je tak viditelně nemocná, že je snadné je z chovu vyřadit.
Jakmile chovatelé zjistí příznaky nemoci nebo úhynu, okamžitě kontaktují úřady. Pokud se testy ukážou jako pozitivní na ptačí chřipku, dostanou náhradu za utracení zbytku chovu, než se virus stačí rozšířit dál.
„Pokud by farmáři místo toho nechali virus na farmě působit, tyto infekce by způsobily velmi bolestivý úhyn téměř 100 procent kuřat a krůt,“ říká veterinární lékař David Swayne.
Výsledek by podle něj vyústil v nevídanou krizi v oblasti životních podmínek zvířat. Připouští však, že metody vybíjení ptáků mohou být také kruté, ale alespoň jsou obecně rychlejší.
Chovatelé, kteří likvidují infikovaná hejna, musí také před obnovením stavů vyčistit prostory a jejich chovy projít auditem. Často ale chtějí krizi rychle vyřešit. Pouhý ústup viru by měl vážné finanční důsledky i pro ně.
Virus zabíjí všechny ptáky
Ministr Kennedy také naznačil, že část drůbeže může být vůči ptačí chřipce přirozeně imunní. Podle odborníků však slepice a krůty postrádají geny potřebné k odolnosti vůči viru. „Způsob, jakým nyní ptáky chováme, neumožňuje velkou genetickou variabilitu,“ upozorňuje veterinářka Hansenová. V podstatě jsou to podle ní všichni stejní ptáci.
Předpisy v oblasti veřejného zdraví by také zakazovaly prodávat těch několik málo kusů, kteří by mohli nákazu přežít. V každém případě by tito ptáci mohli být chráněni pouze proti současné verzi viru H5N1, nikoliv však proti dalším variantám, které se objeví v důsledku dalšího vývoje viru.
Lži, přehánění a zavádějící tvrzení. Jaké nepravdy pronesl Trump v Kongresu |
„Biologie a imunologie takto nefunguje,“ podotýká Keith Poulsen z wisconsinské veterinární diagnostické laboratoře. Dodává, že nechat virus nekontrolovaně šířit by pravděpodobně vedlo také k uvalení obchodního embarga na všechnu drůbež importovanou ze Spojených států. „Okamžitě by došlo k obrovským ekonomickým ztrátám,“ upozorňuje.
V jednom rozhovoru ministr Kennedy také naznačil, že virus zřejmě neškodí volně žijícím ptákům, protože mají vůči němu imunitu. Ve skutečnosti sice volně žijící kachny nebo vodní ptáci nemusí vykazovat příznaky, ale virus H5N1 zabíjí i je, stejně jako dravce a další volně žijící opeřence, uzavírá The New York Times.
