Nejvyšší soud USA ve středu vyslechl a projednal argumenty stran ohledně zákonnosti rozsáhlých cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem podle federálního zákona určeného pro nouzové situace. Samotné projednávání trvalo přes 2,5 hodiny, píše agentura Reuters.
Soudci mají rozhodnout na základě odvolání administrativy poté, co soudy nižších instancí určily, že Trump použitím zákona určeného pro nouzové situace k uvalení cel překročil své pravomoci. Cla soudně napadly podniky, jichž se poplatky týkají, a také dvanáct amerických států.
Konzervativní i liberální soudci Nejvyššího soudu USA se dotazovali právníka zastupujícího Trumpovu stranu, do jaké míry zákon z roku 1977 zemi dává prezidentovi pravomoc zavést cla a zda republikánský prezident zasáhl do pravomocí Kongresu.
Začala platit americká cla na dřevo. Zlikvidovat mohou hlavně kanadské pily |
Někteří z konzervativních soudců však podle Reuters také zdůraznili silný mandát prezidentů při jednání se zahraničními zeměmi. Soud sestává z šesti konzervativních a tří liberálních soudců. Pokud by se postavil proti administrativě, podle CNN by to bylo od Trumpova návratu do Bílého domu poprvé, kdy tak učinil v zásadním případu.
Otázky konzervativního soudce Neila Gorsucha podle Reuters naznačily, že tvrzení vlády o rozsahu prezidentových pravomocí v zahraničních záležitostech by mohla ohrozit ústavní rozdělení pravomocí mezi výkonnou a zákonodárnou mocí.
Lepší, než se čekalo. Evropským firmám se v Americe navzdory clům daří |
„Co by Kongresu bránilo v tom, aby se prostě vzdal veškeré odpovědnosti za regulaci zahraničního obchodu, nebo třeba i za vyhlášení války, a přenechal ji prezidentovi?“ ptal se Gorsuch.
Odnesli to Američané
Konzervativní předseda soudu John Roberts řekl zástupci administrativy, že cla znamenají uvalení daní na Američany, což byla vždy výsadní pravomoc Kongresu. Rovněž naznačil, že by soud mohl použít takzvanou doktrínu závažných otázek, podle níž zákonodárci nesmí delegovat otázky zásadního politického nebo hospodářského významu na výkonnou moc, pokud k tomu nemají dostatečně jasné a výslovné zmocnění.
Trump uvedený zákon poprvé použil v únoru ke zdanění zboží z Číny, Mexika a Kanady s tím, že obchod s drogami z těchto zemí představuje pro Spojené státy stav nouze. Znovu jej použil v dubnu, kdy nařídil cla v rozmezí od deseti do 50 procent na zboží z téměř každé země světa.
Trump se zmýlil. Břemeno vyšších cel nesou americké firmy a spotřebitelé |
Bílý dům již dříve uvedl, že pokud prohraje, pokusí se cla zavést jinými prostředky, například zákonem, který prezidentovi umožní zavést cla až do výše 15 procent na 150 dní. Zástupci Bílého domu každopádně Nejvyšší soud USA požádali, aby rozhodnutí padlo co možná nejdříve.
Problematická náhrada škod
Debata se vede i o případné vracení vybraných celních poplatků, pokud by soud cla prohlásil za nezákonná. Neal Katyal, právník zastupující pět malých podniků napadajících uvalení cel, uvedl, že tyto firmy by své peníze dostaly zpět automaticky. Ostatní společnosti by se však musely obrátit na soudy. „Je to velmi složitá záležitost,“ dodal, „a mohlo by to trvat dlouho.“
Podle Katyala by však Nejvyšší soud mohl také pouze zastavit budoucí výběr cel a kompenzace firmám upřít. „Rozhodnutí, které by nezahrnovalo ustanovení o vracení peněz, by vedlo k velkému počtu nových soudních sporů ze strany firem, které cla zaplatily,“ namítá Joseph Spraragen, právník specializující se na celní právo v New Yorku.
Příjmy z cel přitom hrály důležitou roli při snižování rozpočtového deficitu, který se za poslední fiskální rok snížil asi o dvě procenta na 1,78 bilionu dolarů. Tento pokles však pouze nepatrně ovlivnil celkový trend zadlužování vlády. Navíc se očekává, že daňové příjmy vlády se sníží po sérii daňových škrtů, které Trump prosadil začátkem letošního roku.
