Počet farem ve Spojených státech se za posledních pět let snížil o 7 procent na 1,9 milionu. Přitom v roce 2000 jich bylo celkem 2,2 milionu, ve 30. letech minulého století dokonce 7 milionů. Během posledních 24 let zároveň v USA ubylo zhruba 8 milionů hektarů zemědělské půdy, která ustoupila rozrůstajícím se městům, solárním farmám či průmyslové výstavbě. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Američtí farmáři se musí v posledních letech vypořádat s mnoha komplikacemi, ať jsou to extrémní počasí, klimatická krize anebo značné cenové výkyvy. Někteří farmáři mají problém s přístupem k veřejným dotacím i některým úvěrům. Byrokratická náročnost navíc přispívá k tomu, že se daří hlavně velkým hráčům, kteří ovládají asi dvě třetiny americké zemědělské půdy.
Zemědělci by rádi dotace v eurech, na kurzových výkyvech přišli o miliardy |
Data ukazují, že v posledních pěti letech se snížil i počet černošských farmářů, a to zhruba o 8 procent. V roce 1910 jich bylo více než 1 milion, v roce 2022 už jen 41 807 a jejich počet se zároveň dále každoročně propadá. Bidenova administrativa se sice snaží je finančně podporovat, do praxe se ale tato politika zatím příliš nepropsala.
Malé farmy s dotačním systémem bojují
I díky koronavirové pandemii však američtí zemědělci těží z rekordního množství finančních prostředků, které jim stát poskytuje. Počet farem, které tyto dotace čerpají, se však za posledních několik let snížil, a to až o 25 procent. Opět se ukázalo, že ze systému dotací profitují hlavně větší a bohatší podniky. Firmy s tržbami nad 50 tisíc dolarů (zhruba 1,2 milionu korun) za rok totiž obdržely zhruba 64 procent dotací, přestože z pohledu struktury to byla jen zhruba desetina z celkového počtu žadatelů.
Premiér nechce kvůli zemědělským dotacím měnit státní rozpočet |
Statistici rovněž zjistili, že počet mléčných farem v USA se za posledních pět snížil o více než třetinu, vepřových farem je o 9 procent méně a o 7 procent se zredukoval i počet podniků specializujících se na chov hovězího dobytka. Data také ukazují, že celkový počet hospodářských zvířat se nijak nepropadl, více se tedy koncentrují do již existujících společností. Nejvíce oblíbená jsou v USA prasata, skot, kuřata a ovce. Zvlášť farmy na chov drůbeže jsou stále oblíbenější, za posledních pět let stoupl jejich počet o 17 procent.
Experti dodávají, že dominance velkých průmyslových farem má svá negativa. Zvířata musí často bojovat s náročnými životními podmínkami, mnohdy jsou tyto provozy spojené i se značnými zápornými vlivy na kvalitu vod a ovzduší, uzavírá The Guardian.
